Článek
Pocit, že se vám nějaká situace už stala nebo že je vám nějaké místo podivně známé, přestože jste tam nikdy nebyli, jste už nejspíš zažili. Naše čtenářka Antoniad o takové situaci vypráví:
„Bylo to při cestě na dovolenou do tehdejší Jugoslávie. Naše malé dcerky zlobily, začala jsem jim tedy povídat: A za touhle zatáčkou se dívejte vpravo dolů, objeví se krásné bílé město u moře, Dubrovník. Po několika stovkách metrů se objevil pohádkový výhled na moře a bílé město jako divadelní kulisa. Všichni jsme se na sebe podívali a manžel prohodil: To jsi mi neřekla, že už jsi tady někdy byla!“
Ve skutečnosti tam ovšem čtenářka byla poprvé. Intenzivní vjem, že se vrací někam, kde to důvěrně zná, byl jen výplodem jejího mozku. Zážitek zvaný déjà vu (francouzsky „už viděné“) může mít i jiné podoby: někdy s několikavteřinovým předstihem víte, co někdo jiný řekne nebo vám úplně cizí člověk připadá známý a blízký.
Když si paměť vymýšlí
Déjà vu zařazují vědci mezi takzvané paramnézie neboli paměťová zkreslení. Do téhle zajímavé skupiny patří i takzvaná falešná paměť (do skutečných vzpomínek si nevědomky přidáváte nepravdivé podrobnosti), konfabulace (nevědomé vytváření vymyšlených vzpomínek, kdy je pacient přesvědčen, že je zažil) nebo naopak jamais vu (neboli „nikdy neviděné“, mylný pocit, že se určitá věc nestala, přestože je evidentní, že ano).
Mnozí lidé poprvé zažijí déjà vu během cestování. Ocitnou se v místech, kde prokazatelně nikdy předtím nebyli, přesto ale mají podivně známý pocitFoto: Thinkstock
Všechny tyto jevy můžou ojediněle zažívat i zcela zdraví a normální lidé, často jsou ale příznakem závažné psychické nebo neurologické poruchy, například schizofrenie nebo epilepsie. Konfabulace může být důsledkem Alzheimerovy nemoci (zde je původ neuvěřitelných historek o špionech a zlodějích, kterými nemocní zásobují své příbuzné) nebo poranění čelního mozkového laloku.
Opožděná hemisféra
Jaké příčiny má ale déjà vu, které podle různých statistik občas zažívá mezi 60 až 90 procenty lidí, u běžné populace? Donedávna byla věda odkázaná jen na nepodložené teorie.
Podle jedné z nich má tenhle psychický fenomén na svědomí časový posun mezi pravou a levou mozkovou hemisférou. Obě hemisféry totiž zaznamenávají informace nezávisle na sobě, ovšem neustále spolu komunikují, takže vzniká dojem jednoty. Pokud ale dojde k nepatrnému zpoždění přenosu z nedominantní (většinou pravé) do dominantní (většinou levé) hemisféry, dostane levá polovina mozku stejnou informaci dvakrát – poprvé přímo a podruhé se zpožděním od své „kolegyně“. Odtud pramení neurčitý pocit něčeho známého.
Chová se vaše paměť nezvykle? Zdá se vám, že si některé věci pamatujete, ale ve skutečnosti se nestaly? Je-li to častý jev, navštivte raději psychiatraFoto: Thinkstock
Dokázáno: příčina je v mozku
Důležitý důkaz o tom, že má déjà vu neurologický původ (a nejedná se tedy o vzpomínky na minulé životy ani o zážitky z cestování astrálního těla, jak tento jev vysvětlují ezoterici), přinesl před dvěma lety tým českých vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Metodou magnetické rezonance vyšetřili mozek 113 dobrovolníkům a porovnali výsledky. Ukázalo se, že ti, kteří opakovaně zažívají déjà vu, mají určitou část mozku, hippokampus, významně menší než ti, kteří se s jevem nikdy nesetkali.
„Na hippokampus má vliv řada různých vlivů, které se vám během života přihodí – nedokrvení nebo poranění mozku, psychosociální deprivace, ale i nedostatek spánku. To všechno způsobí, že se hippocampus vyvine jinak, stane se menší a dráždivější,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu, profesor Milan Brázdil.
Stalo se vám to někdy? A měli jste spíš strach, nebo to bylo příjemné?
