Článek
Fíkovník, neboli smokvoň, patří k vůbec nejstarším pěstovaným rostlinám. Pochází z oblasti Blízkého východu a Středomoří, kde doprovázel lidská obydlí už ve starověku. Najdeme o něm zmínky v mýtech, Bibli i v antických spisech. Není divu – jeho plody byly ceněné nejen jako sladká pochoutka, ale také jako zdroj energie, který se dal dobře sušit a uchovávat.
Ačkoliv si fíkovník spojujeme s horkem, jde o rostlinu překvapivě přizpůsobivou. Umí si poradit s chudou půdou, snáší sucho a dokáže růst i v chladnějších oblastech a právě díky této odolnosti si postupně získává místo i v českých zahradách.
Jak vybrat fíkovník
Na trhu se objevuje čím dál více odrůd, které zvládají chlad a nevadí jim ani kratší léto. Mezi nejoblíbenější patří Brown Turkey, která dobře roste v nádobách a často stihne dvě sklizně. Brunswick zase tvoří velké, voňavé plody a hodí se do prostornějších zahrad. Pastilière je ceněná pro sladkou chuť a schopnost dozrávat i v horších podmínkách.
Fíkovník v květináči, do zahrady i na balkon
Fíkovník můžete pěstovat přímo v zemi, což je ideální pro teplejší oblasti, nebo v květináči. Pěstování v nádobě má výhodu v tom, že můžete rostlinu na zimu přemístit do chráněného prostoru. Zvolte dostatečně velkou nádobu, protože fíkovník má rád prostor pro kořeny. Každé dva až tři roky je dobré vyměnit část zeminy nebo ho přesadit do většího květináče.
Zralé fíky jsou tmavé a sladké jako medFoto: Anna_Pustynnikova, Shutterstock.com
Co potřebuje: slunce, teplo a ochrana před větrem
Fíkovník miluje slunce. Čím více světla dostane, tím lépe bude růst a tím sladší plody vytvoří. Ideální je jižní stěna domu, kde se přes den nahřívá vzduch i zdivo, což vytváří mikroklima podobné tomu středomořskému. Pokud ho vysazujete na zahradě, určitě volte místo chráněné před větrem. Ten totiž může lámat měkké větvičky a vysušovat je.
Půda by měla být dobře propustná, ideálně s příměsí písku nebo štěrku. Fíkovník nesnáší přemokření – jeho kořeny rychle trpí, pokud stojí ve vodě. V květináči je proto nutná drenážní vrstva a pravidelné kontrolování vlhkosti. V létě zálivku sice potřebuje, ale ne příliš vydatnou. Lepší je nechat substrát částečně vyschnout, než zalévat příliš často.
Co fíkovník potřebuje v jednotlivých obdobích?
Na jaře začne rychle rašit a vytvářet nové výhony. V této době ocení pravidelnou, ale mírnou zálivku a trochu hnojiva, nejlépe organického. Přehnojení vede ke zbytečně bujnému růstu na úkor plodů.
V létě je fíkovník nejšťastnější. Pokud je teplé počasí, nasazuje na úrodu už velmi brzy. Většina odrůd u nás zvládá tzv. brebu – tedy první sklizeň na loňských výhonech. Druhá sklizeň pak přichází koncem léta nebo začátkem podzimu.
Na podzim začnou listy postupně žloutnout a opadávat. Je to normální – fíkovník se ukládá k zimnímu odpočinku. V této době je dobré omezit zálivku.
V zimě myslete na to, že rostliny vysazené venku potřebují lehkou zimní ochranu, především ty mladé. Rostliny v nádobách přeneste do chladné, světlé místnosti s teplotou mezi 5–10 °C.
Kdy a jak sklízet vlastní fíky
Fíky nezrají všechny najednou. Poznáte je podle toho, že ztmavnou, změknou, jemně se prověsí a začnou krásně vonět. Ideální je sklízet je těsně před plnou zralostí – v tu chvíli chutnají nejlépe, mají jemnou, medovou chuť a šťavnatou dužinu. Pokud je necháte na stromě příliš dlouho, mohou praskat a lákat hmyz.
Čerstvé fíky jsou nejlepší samotné, ale skvěle chutnají i v koláčích, salátech nebo zapečené se sýrem. Pokud máte úrody víc, můžete je usušit nebo z nich připravit domácí džem.
