Článek
Zárubně, jak je znáte z minulosti, vždy do určité míry „vystupovaly“ z roviny, kterou tvoří se zdí. Ale dnes to může být i jinak. „Rozlišujeme tradiční zárubně, dále zárubně, jež lícují s dveřmi, pak zárubně, které lícují se stěnou i s dveřmi, a poslední skupinu tvoří takzvaně skryté zárubně,“ uvádí Petr Paksi ze společnosti J.A.P.
Klasika v novém
Tradiční zárubně jsou viditelné z obou stran a běžně se spojují takzvaně na pokos, což znamená, že v jejích rozích vidíte ostrý úhel. Vyberte si, jakému materiálu dáte přednost, současně se řeší i povrchová úprava. Dnes už jsou běžně k vidění i dřevěné zárubně se speciálním kovolaminátem, který imituje broušený nerez, a vy napohled nepoznáte, jaký materiál se vlastně použil. Modernější variantou jsou zárubně se spojem takzvaně na tupo, laicky řečeno kolmo na sebe.
Lícování ve dvojím provedení
Další řešení nabízí použít zárubně, které jsou v jedné rovině s dveřmi a ještě dokonalejší provedení slibuje lícování i se zdí, tedy stěna, zárubeň a dveřní křídlo vytvářejí jednu rovinu. „Pro případ, že se některé dveře otevírají dovnitř místnosti a jiné ven, existuje dvojí verze dveřní zárubně tak, aby obě řešení byla pohledově shodná,“ upozorňuje Jiří Rozen ze společnosti Avomark.
Aby dveře a zárubně mohly tvořit jednotnou plochu, často se volí bezpolodrážkové provedení dveřního křídla. Tento designový efekt podtrhují skryté závěsy, které umožňují úplné otevření dveří a zároveň při úplném zavření dveří díky „krytí“ nijak nenaruší plochu dveří a zárubně. Přesto podle Jiřího Rozena existuje i možnost použít dveře s polodrážkou, a tomu se upravuje i zárubeň.
Neviditelné zárubně
Přestože existují dveřní systémy i bez zárubně, ve velké většině případů se bez nich skutečně neobejdete (představte si otvor bez zárubní, tedy velmi ferekventované místo – když jím budete procházet či něco pronášet, došlo by lidově řečeno k „otlučení" rohů stěny).
Pokud byste však zárubně raději skryli, žádný problém. Instalují se do stěny nebo i do sádrokartonové příčky v době stavby či rekonstrukce, a jakmile se dokončí povrchová úprava zdi, zárubně opticky zmizí. Ovšem stejně skrýt se dají i samotné dveře, když jejich povrch sladíte s malbou na stěnách či jinou estetickou úpravou (tapeta, ozdobné omítky a štuky či moderní stěrky, o nichž se více dozvíte v článku Zdi, které dodají bytu kouzlo? Vsaďte na stěrku!). V tomto případě je jen třeba, aby dveřní křídlo bylo hladké.
Každému se jednolitá plocha nemusí líbit a rád by určitým způsobem naznačil, kde dveře vlastně jsou. Pak lze na zárubně připevnit úzké dekorativní rámečky, jež vlastně vymezují prostor, kudy vejít.
Jde to i pro posuvné dveře
Lícování zárubní, byť se stěnou, nebo „skryté“ zárubně lze použít i pro posuvné varianty dveří. Existuje dokonce i možnost lícování posuvného křídla a stěny, avšak jde o finančně velice náročné řešení. Mnohem běžnější je, že posuvné dveře „zajíždějí“ do stavebního pouzdra. A komu by se pohledově nezamlouvaly skryté zárubně u posuvů, může je rovněž opatřit dekorativními rámečky, jež se někdy označují i jako minizárubně.
Už máte jasno, jaké nové zárubně by se vám nejvíce hodily? Teď ještě ta dveřní křídla. Chcete vědět Co umí moderní dveře? Odhluční, projasní i zkrášlí váš byt!.