Bez slimáků, plevelu i bolavých zad: výhody vyvýšeného záhonu a jak ho vyrobit

Rozhodli jste se pěstovat letos zeleninu, ale máte na zahradě málo místa? Máte na ní špatnou půdu nebo se vám z různých důvodů příčí klasické záhony? Postavte si ty vyvýšené. Pěstovat v nich můžete drobnou i větší zeleninu, třeba i společně s bylinkami.

Vyvýšený záhon si představte jednoduše. Může mít podobu velkého dřevěného boxu, čtverce nebo obdélníku. Zhotovit ho můžete i ze starých cihel. Jeho vtip je v tom, že do ohraničeného prostoru navršíte zeminu, nemusíte se proto tolik sklánět a hrbit, když plejete.

Navíc se vyvýšené záhony dobře vyjímají i na bezchybně upravených zahradách, jsou estetické. Vejdou se na menší prostory. Dají se postavit i na svahu, na terase i balkoně.

Vyvýšení má i praktickou rovinu. Pro některé škůdce, třeba slimáky, představuje mechanickou překážku. Minimalizuje se i přenos náletových nebo hluboce kořenících plevelů. Nemusíte pořád dokola okopávat okraje záhonu a upravovat je. Pokud budete do záhonů pravidelně přidávat kompost, půda se nevyčerpá a bude mít živiny i příští rok.

Živiny z odpadu: Zužitkujte na zahradě lógr nebo skořápky

Nejčastěji se vyvýšené záhony staví z prken, a to ve tvaru obdélníku nebo čtverce. Vytvoříte vlastně rám beze dna a postavíte ho na vhodné místo, nejlépe na slunce a do závětří. Nemusíte mít nová prkna, stačí stará, vyřazená. Výšku záhonu můžete přizpůsobit svým zádům, většinou se doporučuje kolem 50–60 centimetrů, vyvýšený záhon ale může mít klidně i metr.

Prkna k sobě stačí přidělat, jednoduše je přitlouct nebo přišroubovat. Můžete je opatřit i nátěrem, který jim pomůže odolat vůči povětrnostním vlivům, například olejem, impregnací nebo barvou. Lze je ale ponechat jen tak a sledovat, jak dřevo krásně mění odstín, získává patinu.

Vyvýšený záhon můžete postavit i z cihel nebo z kamenů. Stačí opět vytvořit prostor, jakýsi rám, do něhož je možné navršit zeminu. Vyvýšený záhon – z cihel i z prken – můžete navíc přikrýt třeba starým oknem a vytvořit si tak jednoduchý pařník, ve kterém se bude ředkvičkám a salátům dařit jedna radost.

Plán zahrady: Kam salát, rajčata nebo bylinky? Poradíme!

Když máte hotovo, můžete vyvýšený záhon naplnit obsahem. Na dno položte menší větvičky, pak může přijít posečená tráva nebo listí. Následuje částečně zetlelý kompost, který se ještě rozloží. Pak přidejte zem, plně zetlelý kompost, případně zapracujte hnůj, hodí se hlavně koňský nebo kravský. Každá vrstva by měla mít asi 25 centimetrů. S hnojením to ale na jaře nepřehánějte, stačí hrst nebo dvě. Zemina musí být kyprá a vzdušná. Pokud se vám zdá těžká, přidejte písek.

Cokoli. Dobře se v něm bude dařit rajčatům nebo paprikám, nejlépe pokud je takový záhon schovaný pod přístřeškem, třeba pod převislou střechou, kam jde slunce, ale kam nemůže déšť. Příliš vody totiž vede u rajčat k plísním. Na vyvýšeném záhonu se bude dařit také okurkám, cuketám nebo dýním, které mají rády teplo a dobře živenou půdu.

Na vyvýšeném záhonu můžete pěstovat také mrkev, petržel nebo celer a další druhy kořenové zeleniny. V takovém případě ale vynechte jarní hnojení, protože tyto plodiny nemají přímé hnojení rády.

A samozřejmě můžete pěstovat i saláty, ředkvičky a ředkve, polníček, rukolu nebo další listovou zeleninu. Přidejte i bylinky. Vznikne tak krásná barevná mozaika.

Je čas předpěstovat rajčata a papriky. Jak na to?