Vyvýšený záhon z palet nebo cihel: Jaké jsou jejich výhody a jak je snadno postavit?

Rozhodli jste se pěstovat letos zeleninu, ale máte na zahradě málo místa? Máte na ní špatnou půdu? Nebo už vás zlobí záda? Postavte si vyvýšené záhony, které jsou odpovědí právě na tyto otázky. Pěstovat v nich můžete drobnou i větší zeleninu, třeba i společně s bylinkami.

Vyvýšený záhon si představte jednoduše. Může mít podobu velkého dřevěného boxu, čtverce nebo obdélníku. Zhotovit ho můžete i ze starých cihel, starých palet, někteří používají i pevnější plech nebo proutěné plotové díly. Principem je, že do ohraničeného prostoru navršíte zeminu, nemusíte se proto tolik sklánět a hrbit, když plejete.

Navíc se vyvýšené záhony dobře vyjímají i na bezchybně upravených zahradách, jsou estetické. Vejdou se na menší prostory. Dají se postavit na svahu, terase i balkoně.

Vyvýšení má i praktickou stránku. Pro některé škůdce, třeba slimáky, představuje mechanickou překážku. Minimalizuje se i přenos náletových nebo hluboce kořenících plevelů. Nemusíte pořád dokola okopávat okraje záhonu a upravovat je. Pokud budete do záhonů pravidelně přidávat kompost, půda se nevyčerpá a bude mít živiny i příští rok.

Živiny z odpadu: Zužitkujte na zahradě lógr nebo skořápky

Ať už vsadíte na jakýkoli materiál, vždy záhon postavte na vhodné místo, nejlépe na slunce a do závětří. Výšku záhonu můžete přizpůsobit svým zádům, většinou se doporučuje kolem 50–60 centimetrů, vyvýšený záhon ale může mít klidně i metr. Na jeho dno vždy dejte mřížku například proti hrabošům. Pokud je záhon ze dřeva, pak je lepší dát zevnitř na stěny záhonu nopovou fólii, která dřevo ochrání před vlhkostí.

Nemusíte mít nová prkna, poslouží i stará, vyřazená. Prkna k sobě stačí přidělat, jednoduše je přitlouct nebo přišroubovat. Můžete je opatřit i nátěrem, který jim pomůže odolat vůči povětrnostním vlivům, například olejem, impregnací nebo barvou. Lze je ale ponechat jen tak a sledovat, jak dřevo krásně mění odstín, získává patinu.

Podobný postup je v případě výroby z palet - ty můžete rozebrat na jednotlivá prkna a postupovat dle návodu výše nebo je použít vcelku. Pracujte v rukavicích, pokud používáte ty z neohoblovaného dřeva. Vyvýšený záhon z palet můžete umístit přímo na rovný povrch, ale lepší je udělat podklad třeba ze starých cihel nebo dlažebních kostek, aby dřevo nevlhlo a déle vydrželo. Základní postup počítá s tím, že sešroubujete 4 palety k sobě pod úhlem 90° s patkami palet směřujícími ven. Prkna, která slouží jako nohy palety, lze pak zespoda uzavřít a také naplnit zeminou a osázet. Spoustu inspirace najdete třeba na Pinterestu.

Stačí opět vytvořit prostor, jakýsi rám, do něhož je možné navršit zeminu. Záhon můžete vybudovat jako zeď, tedy cihly spojit maltou. Lze ho ale stavět i nasucho. Záleží, jestli máte na záhon přesně stanovené místo, u kterého jste si jisti, že s ním nebudete chtít hýbat nebo měnit jeho tvar a rozměry. Pak je dobré svěřit práci zedníkovi. Ale pokud si troufnete, udělejte pevné základy - chce to vykopat díru tvaru a velikosti záhonku, vybetonovat základ a po jeho vytvrdnutí na něj začít stavět cihly stejně, jako kdyby šlo o klasickou zeď.

Jestli víte, že vyvýšený záhon nemusí být příliš vysoký, a nejste si jisti, jak dlouho ho budete chtít mít na daném místě, nebo pokud chcete, aby měl třeba kruhový tvar, je lepší na sebe skládat cihly nasucho. Výhodou je větší variabilita, nevýhodou zas to, že stěny nemohou být příliš vysoké, aby udržely tlak zeminy. První řadu pokládejte také do výkopu, aby získala zídka stabilitu.

Podobně jako cihly nasucho se staví i záhon z volně poskládaných kamenů. V obou případech nezapomeňte použít dovnitř i fólii, která zabrání tomu, aby zemina „vytékala“ spolu s vodou mezerami.

Vyvýšený záhon z jakéhokoli materiálu můžete navíc přikrýt třeba starým oknem a vytvořit si tak jednoduchý pařník, ve kterém se bude ředkvičkám a salátům dařit jedna radost.

Když máte hotovo, můžete vyvýšený záhon naplnit obsahem. Na dno položte menší větvičky, pak může přijít posečená tráva nebo listí. Následuje částečně zetlelý kompost, který se ještě rozloží. Pak přidejte zeminu, plně zetlelý kompost, případně zapracujte hnůj, hodí se hlavně koňský nebo kravský. Každá vrstva by měla mít asi 25 centimetrů. S hnojením to ale na jaře nepřehánějte, stačí hrst nebo dvě. Zemina musí být kyprá a vzdušná. Pokud se vám zdá těžká, přidejte písek.

Cokoli. Dobře v něm bude rajčatům nebo paprikám, nejlépe pokud je takový záhon schovaný pod přístřeškem, třeba pod převislou střechou, kam jde slunce, ale kam nemůže déšť. Příliš vody totiž vede u rajčat k plísním. Na vyvýšeném záhonu se bude dařit také okurkám, cuketám nebo dýním, které mají rády teplo a dobře živenou půdu.

Na vyvýšeném záhonu můžete pěstovat také mrkev, petržel nebo celer a další druhy kořenové zeleniny. V takovém případě ale vynechte jarní hnojení, protože tyto plodiny nemají přímé hnojení rády.

A samozřejmě můžete pěstovat i saláty, ředkvičky a ředkve, polníček, rukolu nebo další listovou zeleninu. Přidejte i bylinky. Vznikne tak krásná barevná mozaika.

Je čas předpěstovat rajčata a papriky. Jak na to?