Hlavní obsah

První dny ve školce. Děs a hrůza?

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Většina dětí se do školky těší

Ačkoli bývá začátek září spojován spíše s nástupem prvňáčků do školních škamen, je to také doba, kdy jdou ti ještě mladší poprvé do školky. Leckdy tato změna v životě celé rodiny proběhne bez jakýchkoli dramat a patálií. Někdy je tomu ale naopak.

Článek

Mnohé maminky si chtějí ještě užít poslední léto se svým malým potomkem a naplánují si nástup do práce na začátek září. „Není to samozřejmě pravidlem. Ale září je výhodné už kvůli tomu, že právě v tu dobu nastupuje nejvíc dětí a i ve starších třídách se objeví nováčci. Navíc i ti ostatní se vracejí po prázdninovém odloučení, takže kolektiv do značné míry znovu vzniká. Pro nováčka je to příhodné, že se necítí tak osamocený, jako kdyby vstupoval do již sehraného kolektivu,“ doporučuje psycholožka Radka Vrzalová, která se zaměřuje na předškolní děti a na testy školní zralosti před nástupem do školy.

Nezáleží jen na věku

Je logické, že čím starší dítě, tím by nové situace mělo snášet snáze. „U tříletých není nic neobvyklého na tom, že zpočátku se jim do školky nechce, dělá jim potíže se odloučit od mámy nebo babičky. Je třeba je vlídně povzbuzovat, uklidňovat a mít trpělivost,“ míní psycholožka Vrzalová. Na druhé straně existuje značné množství dětí, které od nejranějšího věku doslova „baží“ po nových kontaktech, nestydí se, snadno se seznamují a nestýská se jim ani ve školce.

Zároveň psycholožka poukazuje na to, že pokud odloučení od rodiny obtížně snášejí pětiletá, tedy v podstatě předškolní děcka, je to problém k zamyšlení. „Jistě, stesk po domově je přirozený i u podstatně starších dětí. Ale pokud dítěti v pěti letech dělá problémy vydržet a zabavit se jen na část dne mimo domov, je to na pováženou. Měla by se zjistit příčina,“ domnívá psycholožka.

Podle ní se může jednat o přehnaně introvertní či úzkostlivé dítě, někdy je chyba na straně rodinné výchovy, kdy například rodiče svého potomka nevedou ani k elementární samostatnosti. „V každém případě by rodiče a učitelky měli spolupracovat a případně zajistit konzultaci odborníka. Jinak hrozí, že dítě bude mít zbytečné problémy ve škole,“ varuje. Jak dodává, proto je někdy na místě odklad školní docházky.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Bázlivější děti musíte ukonejšit

Čas všechno spraví?

Učitelka z mateřské školy Nina Drábová potvrzuje, že velmi často děti pláčou při příchodu, ale během chvíle si začnou hrát a na veškerý stesk zapomenou. „Chápu, že pro maminky je těžké nechat nám tu plačící dítě, takže se snažíme jim vysvětlovat, že to je jen v okamžiku loučení a že nemusejí mít starosti, že by tu jejich potomek proplakal celý den,“ popisuje Nina Drábová, jak většinou takové situace probíhají.

Nicméně připouští, že jsou i děti, pro které je celý den zjevným utrpením. Většinou moc nekomunikují s ostatními a spíše se upínají k učitelkám, jakoby v nich hledaly „náhradní mámu“, která je bude „individuálně konejšit“. „Samozřejmě se o to snažíme, ale nejde se stále věnovat jednomu dítěti na úkor ostatních. Je však důležité, aby dítě u někoho našlo pocit jistoty. Pak se snáze sžije i s ostatními. Každopádně naprostá většina si po delší či kratší době zvykne,“ uvádí učitelka Drábová.

Hurá! Do školky!

Ideální je pochopitelně situace, kdy se váš potomek do školky spontánně těší. Některé ratolesti odmalička vyhledávají širší společnost. „Takové děti doma mnohdy neustále vyžadují pozornost nebo se nudí a pak tropí neplechy. Takže maminky nemusejí mít žádné výčitky, když alespoň na část dne dají dítě do školky, kde získá nové podněty. Zkrátka je to přínosné pro obě strany,“ říká psycholožka Radka Vrzalová.

Jak dodává, ani v nejmenším to ale neznamená, že školka poskytne a naučí dítě všechno, že nahradí nezbytnou rodinnou péči a pozornost. „Básničky, pohádky, společné hry a procházky – to vše by rodiče měli poskytovat. A ne si říkat – vždyť ho všechno naučí ve školce. Navíc nejde jen o to, co se dítě naučí, ale také o rozvíjení vzájemného vztahu,“ zdůrazňuje psycholožka.

Na závěr je třeba připomenout, že je důležité dítě s předstihem motivovat, aby se do školky těšilo – lákat ho na nové kamarády, hračky, začít ho cíleně co nejvíc zapojovat mezi jiné děti.

My a určitě i ostatní čtenářky si rády přečtou také o vašich zkušenostech s nástupem dětí do školky. Jak jste to zvládaly? Musely jste absolvovat hysterické scény nebo naopak jak se vám podařilo potomka "navnadit"? Pište nám na info@prozeny.cz.

ynezorPumanzeSaNyknalC