Hlavní obsah

Nepřítel jménem hlad

Foto: NoaNoa

Dobře živené tělo prý odolá nákaze

O tom, že by od určitého věku měly přestat bažit po štíhlé postavě a raději se zahalit do šněrovačky, jsme se dozvěděli z Domácího lékaře již minule. Teď se však podíváme na to, co je vlastně zač hlad.

Článek

S těmito různými obdobími zažívacími jdou ruku v ruce různé pocity. Vyprázdnění žaludku vzbuzuje pocit žádosti po jídle, „apetit", chuť k jídlu, jež, není-li ukojena, v krátké době přejde v hlad. Tento jeví se nejprve v trapném tlaku v krajině žaludeční, jemuž v brzku následuje hlodavá bolest, jež může vystřelovati až do páteře. Tento první hlad může býti zapuzen ještě vodou nebo kouřením tabáku nebo požitím nestravitelných látek na nějakou dobu.

Ale brzo vrací se opět tím ostřeji a nedá se více potlačovati. První označuje se jako „hlad žaludku", druhý jako „hlad tkání", ježto jest pociťován celým tělem.

Ach, ta žízeň

Podobně má se to s pocitem žízně. Také žízeň pociťuje se z prvu jen místně, na jazyku a patře. Svlažíme-li je, tu žízeň mizí, avšak jen na krátko. Brzo nato zesiluje se tak, že neuhašení žízně může míti za následek nejhroznější strasti.

Kromě těchto základních pudů po jídle a nápoji má tělo ještě schopnost nejen poznávati množství potřebné potravy, nýbrž i také voliti jemu nejvhodnější pokrmy. Kamkoliv pohlédneme, ať do krajin rovníkových, ať na národy vysokého severu, v různém věku, u různých plemen lidských - všude jeví se zřetelná zákonitost ve složení potravy, jež závisí od povahy země a podnebí.

Naše výživa

Teprve v posledních desítiletích zaměstnávala se věda podrobně otázkou výživy, při čemž lučba prokázala nám velmi cenné služby. Bylo vypočítáno přesně množství jednotlivých výživných látek, jichž organism potřebuje, aby uchován byl silný a životaschopný. Avšak také způsob připravování pokrmů postaven byl na vědecký základ a tak zvaná lučba kuchyňská má býti v obecenstvu co nejvíce rozšířena.

Bídný muž plodí bídné potomstvo

Otázka rozumné a účelné výživy jest neobyčejně důležita, nejen v zájmu jednotlivce, nýbrž i celku. Dobře živené tělo dovede všechny škodliviny lépe potírati než tělo nedostatečnou výživou sešlé. Při epidemiích, t. j. při velkém rozšíření nějaké nakažlivé choroby, padnou obyčejně za oběť špatně živené osoby nejsnáze a nejčetněji. Podvýživa jest však také významná pro potomstvo takových špatně živených individuí, neboť tím trpí také produkty žláz pohlavních. Slabý muž nemůže ploditi silné děti a slabá žena roditi tím méně. Povstává pak bídné potomstvo, jak to bohužel často vidíme při vleklé podvýživě širokých vrstev lidových.

Tak, že se od bídného chlapa stěží můžeme nadít pořádného potomstva, už víme. A příště se zaměříme na to, jak správně vařit, abychom z toho bídného muže mohly udělat pořádného!

ynezorPumanzeSaNyknalC