Hlavní obsah

Editorial: Jak vznikal letošní apríl?

Foto: Jakub Jurdič

Chvil, kdy se s radostí zasmějeme, není nikdy dost!

Někdo apríl neřeší, my v redakci ProŽeny.cz ale ano. Každý rok a ve velkém! Možná se někteří z vás nechali chytit na hubnoucí zázraky, plastické proměny nebo bujné houští v podpaží. Jak to všechno vznikalo?

Článek

Apríl se u nás v redakci začíná zpravidla řešit už na konci února. Svolává se k tomu mimořádná porada, kam všichni musí přinést co nejoriginálnější nápady. O těch se dlouho bavíme, ladíme je a nakonec obvykle vznikne velký jízdní řád nejrůznějších focení, scén a plánů, které se musí během března provést.

Doteď asi nejnáročnějším aprílovým úkolem byla koordinace půjčovny mužů v předminulém roce; v článku si (tajně) zahrála snad celá tehdejší redakce a domluvit, aby každý byl v přesný čas na místě, byl téměř nadlidský úkol. Ještě větší výzvou se však letos staly chlupy v podpaží.

Řekněte mi, která z moderních (známých) žen si dobrovolně nechá nalepit chomáče? Rovnou vám odpovím: moc jich není. A těch, co nejsou současně tváří estetických studií, která vydělávají na depilaci, už vůbec ne.

Naštěstí jsem si ale vzpomněl na skvělou moderátorku Zorku Hejdovou, se kterou jsem se náhodou před lety seznámil na večírku televize Nova (a jejíž manžel Míra nám pravidelně přispívá do Arény mužů). Přestože jsem už tehdy nebyl v nejlepším společenském stavu, domluvili jsme se, že jednou vymyslíme nějaké módní focení. Ehm. Tohle asi nečekala...

Foto: Facebook Míry Hejdy

Náš přispěvatel do Arény mužů a Zorčin manžel Míra Hejda si je jist, že se s porostem své ženy bude umět náležitě vypořádat! :-)

Zavolal jsem jí. Nejdřív asi nevěřila, co jí to popisuju, po pár dnech masivního přemlouvání ale kývla (děkujeme!) a my mohli začít řešit ty podstatnější věci. Třeba jak blonďaté houští nalepit nebo kde ho vůbec sehnat. Nakonec skvěle posloužily paruky z předpředloňského aprílu, kde jsme oživovali pořad Cvičme v rytme, a taky silikon...

Přiznám se, že jsem se sám královsky bavil při focení i psaní článku; ale i u dalších textů všech kolegyň a dobře vím, že mnozí z vás také. Třeba stovky příspěvků v diskusi u rad pro šťastné manželství mluví za své.

Někdo psal, že takových článků bylo zbytečně moc. Já zas říkám, že ptákovin a chvil, kdy se člověk může od srdce zasmát, není dost nikdy. Upřímně doufám, že jste se (alespoň trochu) bavili.

Přeji vám týden plný úsměvů!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama