Hlavní obsah

Expertka na výživu: Na diety zapomeňte, vařte podle prababiček

Foto: Greta Blumajerová

Jarmila Kučmášová se o výživu zajímá přes dvacet let

Tvrdí, že pestrá strava pro nás není ideální a že vitaminy jsou jen reklamním tahákem. Chcete vědět víc? Čtěte další díl našeho seriálu rozhovorů s odborníky přes výživu, dnes s Jarmilou Kučmášovou.

Článek

Podle odbornice na výživu Jarmila Kučmášové se kolem jídla dělá zbytečný rozruch. Nemělo by být alfou a omegou vašeho života, prožitky byste si měli hledat jinde. Přesto dokázala mnohým lidem poradit i zachránit zdraví. Jaroslava Kučmášová se zajímá o všechny výživové směry.

Proč bych si vlastně měla hledat cestu ke zdravé výživě?

„Hlavní důvod je právě to, co má ve svém názvu: zdraví. Ono to není málo. Vidím to sama na sobě, kdy je mi šedesát, a nemám jediný zdravotní problém.“

Není to genetické?

„Není, rodiče zdravotní potíže měli. Ale už několik let sleduji stoleté lidi, kteří se toho věku dožili. Zajímají mě ti, kteří umřou přirozenou smrtí, a to bez rozdílu pohlaví, ale i toho, kde žijí. Po dlouhodobém zkoumání se navíc zjistilo, že genetické dispozice hrají roli jen z dvaceti procent. Za zbytek si můžeme sami.“

I za to, jestli jsme tlustí, nebo ne?

„Podle mne ano. Ale jsem velký odpůrce všech diet. Myslím si, že pokud chcete něco dělat s hubnutím, je potřeba se nejdříve detoxikovat spodem, tedy pomocí klystýrů či hydrocolonterapie, a pak teprve řešit jídlo. Uvnitř jsme kvůli stylu života neskutečně zaneseni…“

Foto: thinkstock

Kolem jídla se prý dělá zbytečný humbuk. Nemělo by být pro vás to nejdůležitější

K detoxu se nyní přiklání hodně poradců na výživu, ale není to zase jen reklamní tahák? Tělo by se přece mělo zvládnout pročišťovat přirozeně…

„Buňky v sobě mají stále zakódovanou minulost, to, jak žili a fungovali naši předci. Jinak se jedlo i hýbalo, což prospívalo, a to se dnes neděje, proto nám to nesvědčí. Domnívám se, že pročištění tělu prospěje, zvlášť když chcete něco změnit.“

Proto také dnes nemůžeme jíst jídla našich babiček. Jsou tučná, těžce stravitelná…

„…A to si myslím, že je hloupost. To do nás nacpala reklama a byznys. Právě domácí jídlo bylo stravitelnější než to, co je dnes. Vždyť třeba mléko: navalilo se na nás, že to v krabicích je lepší než domácí. Odkdy? Důležité je si uvědomit, že strava by měla být hlavně přirozená a pro každého jiná, protože každý jsme originál a každému svědčí něco jiného.“

Chodíte přednášet do domova seniorů o zdravé výživě…

„...A tam se vždycky s babkama dobereme toho, že co jedly v mládí, byla ta dnes takzvaně zdravá výživa. Dříve se totiž jedlo třeba 13 jídel pořád dokola, proto je tělo umělo trávit, zpracovat a vyloučit. Dneska slyšíte rady o pestré stravě, sníte 13 jídel během tří dnů, jak je má tělo umět dobře trávit?“

Tvrdíte tedy, že pestrá strava není ideální?

„Jsou to jen reklamní řeči o vitaminech a minerálech. Je podstatné si najít jídla, po kterých se budete cítit dobře. A to je důležité. A o tom, že by byly vitaminy v zelenině a ovoci, které tu máme na trhu, si nedělám vůbec iluze…“

Foto: Greta Blumajerová

Jarmila si myslí, že největší odbornice na výživu byly naše prababičky. Ty vařily přesně jednoduchá a dobře stravitelná jídla

Ale někdo se cítí dobře po smažáku s hranolky…

„Jeho věc. Ale podle mne je to jen mlsná, chuť. Po takovém jídle se nemůže nikdo cítit dobře... Druhá věc je totiž také to, že dnes už lidé nemají tu správnou intuici na chutná jídla. Buňky mají otupěné všemi dresinky, omáčkami, ochucovadly, majonézami, spoustou koření… Smutné je, že je všechno postavené na tom, že jídlo je základ života. Už v porodnici to začíná tím, že pokud miminko přibírá, je to v pořádku a může jít domů. Ale vždyť to tak nemusí být vůbec pravda. Nahrazuje nám prožitky. Obdivuju proto breatheriány, kteří přestanou jíst a nejsou na jídle závislí…“

Co tedy radíte těm, co za vámi přijdou s problémy?

„Nejdřív navrhnu očistu, detox. A pak jim doporučím, aby si na tři měsíce vyzkoušeli makrobiotickou stravu. Ta je vyčistí a vrátí jim tu intuici potravin. Pak spolu hledáme cesty jídel, která jim budou sedět. Ale říkám – není to pro každého. Ne všem půsty a očisty dělají dobře. Navíc je potřeba se jim věnovat postupně a pomalu. Žádné dlouhodobé hladovky, z toho má tělo akorát šok.“

Lidé se o zdravou výživu začnou zajímat, až když mají zdravotní potíže. Co ještě v té chvíli můžete udělat?

„Radím jim nic moc si ze svého dosavadního jídla neubírat, ale naopak přidat něco nového. Postupně, pomalu. Jako první z tipů se mi osvědčily vývary z mořských řas spolu s miso pastou, mají skvělý efekt na nehty, vlasy, pleť, mají spoustu enzymů, které tělo potřebuje. Navíc vývar je jednoduchý na přípravu, máte ho v termosce kdekoli s sebou…“

Řasy i miso pasta jsou drahá záležitost… Stejně jako další produkty z bio obchodů. To je pro mnohé lidi kámen úrazu. Co s tím?

„Spočítejte si, kolik toho ale na jednu porci spotřebujete! Dostanete se na kvalitní a výživnou polévku za dvacet pět korun. Ano, počáteční investice je vyšší, ale produkty vám dlouho vydrží. Naštěstí je dnes výběr i v tomto směru: třeba místo javorového sirupu za 160 korun můžete sáhnout po kukuřičném sirupu za 35 korun, splní vám funkci kvalitního sladidla…“

Co byste poradila rychlého k snídani, která má být základem dne, ale málokdo má na ni čas…

„Kaši. Vzít jáhly, pohankovou krupici, ovesné vločky, cokoli. Lepší je večer namočit, aby změkly. Lépe se pak tráví. Ale nutné to není. Ráno povaříte a jen přidáte strouhaný kokos, trochu másla, skořici, rozinky, ořechy, nakrájená jablka nebo švestky, přisladíte sirupem a za deset minut máte kvalitní jídlo, dobře stravitelné, navíc vám po něm bude dobře v žaludku i teplo na těle…“

Foto: thinkstock

Je v ovoci a zelenině skutečně tolik vitaminů, jak se tvrdí?

Jak nahradit Čechy tolik oblíbené maso? Pokud mám zdravotní potíže a snížení množství jeho příjmu mi prospěje, jak na to?

„První věc je psychika. Když nechcete změnu, je zbytečné ji dělat. Pokud ano, náhradou masa může být uzené tofu, tempeh, ďobáčky. To chutná i mužům. A nemá 50 éček…“

Zmiňujete éčka. Některým lidem jejich množství jídlo zprotiví, jiným nevadí…

„Představte si, že v chlebu jich je 61. Jak to, že někomu nemůže vadit, co si dává za hnus do těla?“

Protože mu to chutná a nic mu to nedělá.

„Zatím.“

Zpět k masu. Jak mám o změně přesvědčit svého muže? Nedokážu si představit, že by vyměnil svůj třeba steak za tofu…

„Bohužel si myslím, že to je možné až ve chvíli, kdy mu je zle. Jinak bych nikoho do ničeho nenutila… Můžete zkoušet jemné změny, a buď mu to bude chutnat, nebo ne… Na druhé straně roste nová generace, kde jsou muži i v partnerském vztahu zvyklí se o sebe postarat. Ona mu řekne, že bude to a to k večeři. Nechceš? Udělej si svoji…“

Zmiňujete vaření. Není i to dnes úskalím – chceme mít rychle hotovo.

„Neříkám, že byste měli stát u plotny spoustu hodin. Ale hodně zdravých jídel je jednoduchých a prospějete si jimi více než zdlouhavou přípravou. Jde o to změnit úhel pohledu, přístup: i vaření je o tom, že tak se věnujete sami sobě nebo svým blízkým. Dáváte do toho energii, a ta je zdravá a léčivá…“

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.