Hlavní obsah

Jak se rodiče mění v gangstery

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nerozvedení rodiče mají stejná práva

Únos dítěte, vybílení konta, odnášení cenností ze společné domácnosti - to všechno se může odehrávat zcela legálně, v mezích zákona. Kdy a kde? V období tzv. psychologické války, která v rodinách vypuká v předrozvodovém období. Že jste to zažili?

Článek

Vše je dovoleno

Dokud se nerozvedeme, je společný majetek stále společný. Dle zákona je součástí společného jmění manželů, a pokud si manželé za doby trvání manželství neupravili rozsah užívání společného majetku dohodou, pak mají k němu oba stejná práva. Odveze-li tedy jeden z manželů neznámo kam nějakou cennost z naší domácnosti, není to žádný protiprávní čin, a ani případné oznámení této skutečnosti na policii nepomůže. A je jedno, jedná-li se o Picassa nebo zahradního trpaslíka. Nikoho nezajímá ani to, že ho partner odvezl k milence, s níž plánuje další léta života. Je sice možné obrátit se na soud s návrhem na úpravu užívání společných věcí, ale to je na dlouhé lokte a impulzivnímu zcizování společného majetku tím nezabráníme.

Dítě jako rukojmí

Gangsteři v rouše milujících rodičů se snaží v době předrozvodové zvýšit i své šance na dítě. A opět nekalými úskoky. Oblíbeným kouskem je legální únos potomka. Bohužel ani toto jednání není právně postižitelné. Jeden z rodičů sbalí dítě a odjede s ním na neznámé místo. Druhý rodič se sice může obrátit na policii, ale nikoli s oznámením únosu. Může pouze žádat o pátrání po zmizelém manželovi a dítěti. I když se zmizelé podaří za pomoci policie vypátrat, v okamžiku nálezu úloha policie končí. Policisté nemohou „únosce" přinutit, aby dítě vrátil domů. Nerozvedení rodiče mají totiž k nezletilému dítěti naprosto shodná práva a povinnosti, což mj. znamená, že žádný z rodičů nemůže omezit práva druhého v tom, aby s dítětem odešel ze společného bydliště. V psychologické válce každý z rodičů drží dítě za jednu ruku a přetahují se o něho. Jaký dopad má taková situace na dítě jakéhokoli věku, není snad třeba komentovat.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Rodiče na děti nenápadně psychicky tlačí

Rafinovanost nezná mezí

Rodiče dokáží být rafinovaně vynalézaví. Dítě si kupují a partnera nenápadně, leč záludně pomlouvají: „Pamatuješ, jak nám maminka onehdy zapomněla uvařit a měli jsme hlad? To teď budeš mít často."Nebo: „Víš, že tatínek nebývá večer doma. Když budeš bydlet u něj, bude tě nechávat samotného." Na větší dítě je činěn psychický nátlak: „Jsi mou jedinou oporou, co bych si bez tebe počal/a..."

Součástí psychologické války je získávání přízně prarodičů, padají slova o vydědění či vyhnání z bytu, žádá se o navracení darů, vytahují se výčitky dávno zapomenuté typu „naši nám dali to a to a vaši jen to a to..."

Horší už to nebude

Psychologická předrozvodová válka bývá nejobtížnější fází rozvodového řízení. Je to situace náročná na psychiku a celkově oslabující organismus. Ze zpětného pohledu se pak může jevit jako to nejtrapnější, čím člověk v životě prošel. Kdo se i v tomto období dokáže chovat důstojně, zaslouží jedničku. Ale i pro ostatní existuje útěcha. Přijde rozvod a s ním i zákon. Události dostanou řád, vyčerpaní partneři se posléze dohodnou i na péči o dítě a po čase zjistí, že jsou schopni normální komunikace. Právníci vyřídí majetkové poměry, dary se opět vrátí tomu, komu byly původně určeny.

Takže vydržte. Horší už to nebude.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama