Hlavní obsah

Muž měsíce: Jiří Antoš: Truhlář, který vybudoval originální ráj pro děti

Foto: Rodinný park Mirakulum
12. 11. 2020

V podstatě celý jeho život se točí kolem dřeva a dnes provozuje unikátní zábavný rodinný park Mirakulum v Milovicích. Dominantou je dřevěný hrad a nejdelší lanové centrum v Evropě s délkou 200 metrů. Místo, kde se ročně vyřádí statisíce dětí, ale i dospělých. Jiří Antoš je chlap s duší dítěte a nejspíš proto moc dobře ví, co ocení malí i velcí.

Článek

Když vejdete do Mirakula, přejete si být dítětem. Vidíte dřevěné hrady plné prolézaček, nevšedních klouzaček vedoucích do tajemného podzemí, vodní svět se soustavou kaskád a fontán. A zatoužíte se vrátit do dětských let a všechno to prozkoumat.

Kdo tohle vymyslel, kdo na deseti hektarech zhmotnil veškeré dětské sny a touhy?

Areál, v němž je Mirakulum, měl původně sloužit jako sklady. Co jste tam chtěl skladovat?

Já ho koupil někdy na konci 90. let opravdu hlavně kvůli budovám. V té době jsem totiž vyráběl nábytek. Výrobu mám v Turnově, ale tam byly sklady nedostačující. Takže skoro deset let jsem to v Milovicích vážně využíval jako sklady nábytku, vlastně dodneška tam ještě nějaký nábytek mám.

Foto: Rodinný park Mirakulum

Jak daleká byla cesta od nábytku k Mirakulu?

Dřevěný nábytek jsem vyráběl skoro 17 let, hlavně pro Německo. Ale změna kurzu, recese v Německu, čím dál větší konkurence, to vše způsobilo, že už to pro mě nebylo tak zajímavé. A samozřejmě jsem hledal něco, co bych mohl vyrábět ze dřeva, protože mám truhlářskou firmu a nic jiného ani neumím. Nejlépe něco pro český trh a hlavně něco, co nemůže dělat každý Franta Flinta v garáži. A vylezla mi z toho dětská hřiště.

Dětská hřiště ale pořád nejsou obrovský zábavní park.

Vyráběli jsme hřiště pro různá města a obce, ale na výrobu i skladování mi stačila firma v Turnově. Najednou jsem nevěděl, co s Milovicemi. Uvažoval jsem, že to tam předělám na byty, ale je tam ochranná zóna letiště, tak to nešlo. A pak jsem byl v jednom parku v Německu, které provozuje firma, co také vyrábí dětská hřiště. Moc se mi to tam líbilo a začal jsem přemýšlet, že bych něco podobného vybudoval u nás. Musím se ale přiznat, že mě pozemek v Milovicích nenapadl, protože pro mě to vždycky byly budovy. Pozemky jsem sice taky koupil, ale ani jsem nevěděl, jak jsou velké.

Foto: Rodinný park Mirakulum

Obří dřevěný hrad plný prolézaček a klouzaček je dominantou Mirakula

Nakonec vás to ale napadlo.

Samozřejmě k tomu propojení nakonec došlo, zjistil jsem, že na začátek jsou pozemky svou rozlohou dostatečné, potom že mají Milovice výhodnou polohu vůči Praze a dalším velkým městům, a vlastně se pak ukázalo, že tam je možnost přikoupit i další pozemky, tudíž je možno park dále rozšiřovat, což jsme pak i udělali. Takže v roce 2010 jsme začali připravovat terén a na začátku roku 2011 jsme odstartovali to skutečné budování, které šlo na etapy.

V roce 2012 se park poprvé otevřel veřejnosti a v podstatě to hned byl velký úspěch. Není to žádné obyčejné dětské hřiště a mě by zajímalo, jak dospělý chlap dokáže navrhnout a postavit doslova dětský ráj.

Atrakce v parku částečně vycházejí z toho, jaká hřiště vyrábíme, tam je prvopočátek. Taky jsem se samozřejmě inspiroval i v zahraničí, ale řekl bych, že se velmi projevilo moje hodně kreativní dětství. Vyrůstal jsem v blízkosti lesa, potoka, byl tam statek, rybníky, stohy, stodoly. Měl jsem partu kamarádů, dělali jsme různé stavby, přehrady na potoce, bunkry, klubovny. Asi jsem byl budovatel od dětství. Takže sice jsem dospělý chlap, ale duše toho kluka tam pořád je.

Také jste otec čtyř dětí a máte už i vnoučata. Na nich jste atrakce netestoval?

Když jsem začal park budovat, mým mladším dětem bylo kolem osmi devíti let. Takže když jsme v Mirakulu něco postavili, byli to takoví první zkušební piloti. Dneska už je jim skoro dvacet, takže na jejich místo nastoupila vnoučata, kterých mám pět. Od necelých dvou let až do skoro šesti. Tým se tak zase doplnil, a když třeba s tím nejstarším vnukem procházím park, už se na to zase díváte jinýma očima. Jsem tam jako budovatel, ale i jako dědeček. Někdy to tam s ním prolézám a říkám si „Proboha, který ehm ehm to vymyslel“. Něco je opravdu náročné. Malé dítě ohne hlavu, proběhne to, ale vy se tam za ním trápíte.

Foto: Rodinný park Mirakulum

Jiří Antoš chodí do Mirakula i se svými vnoučaty, kterých má pět

Máte nějakou svoji nejoblíbenější atrakci?

Asi nemůžu říct, že bych měl nějakou jednu speciální atrakci, ale musím se přiznat, že tím nejoblíbenějším v parku je zeleň, protože to je můj koníček snad od vždycky. A taková moje chlouba jsou naučné zahrady. Takže když se chci v parku uklidnit, utěšit, zamyslet se, tak jdu právě tam.

Je nějaká atrakce, která vás potrápila jako budovatele? Byla technicky náročná, těžko proveditelná?

Nejnáročnější a nejproblematičtější je vodní svět. Stavba, která musí odolat vodě, nesmí v zimě popraskat, což se samozřejmě stalo, musí se čistit, aby voda měla předepsané parametry, prostě té problematiky je tam hodně. Takže jsme tomu všemu postupně přicházeli na kloub, ale zase je to vykoupeno tím, že je to obzvlášť v horkých dnech u návštěvníků nejoblíbenější prvek.

Někde jsem četla, že park stavíte tak, aby v něm byly děti nadšené, maminky spokojené a tatínky tam nic neštvalo. Co je tím myšleno?

Snažil jsem se, aby to nebylo místo jen pro děti, ale pro celou rodinu. Proto všechny ty atrakce mohou využívat i dospělí, celá rodina, prochází to spolu. Ale máme i dostatek odpočinkových míst, aby rodič nedostal úpal a neměl křečové žíly. Aby si měl kde sednout nebo lehnout, aby tam bylo dost stánků, kde si hodně zakládáme na kvalitě kávy a dobrém pivu. Samozřejmě prioritou je pro nás dítě, ale za tu dobu, co park existuje, si to tam užila i velká spousta rodičů, i ti tatínkové. Spousta se jich aktivně zapojuje do zábavy, dokonce se nám tam i poprali o houpačku.

Foto: Rodinný park Mirakulum

Vodní svět je v parku nejoblíbenější, ale také technicky nejnáročnější atrakcí

Mirakulum má hodně originální design. Je něco, co tam nikdy nechcete? Co byste nikdy nedovolil?

Park má nějakou svou tvář, je převážně z přírodních materiálů, je tam spousta zeleně, a to je trend, ve kterém chceme pokračovat. Samozřejmě plastům se neubráníte úplně, ale jsou věci, které tam nepatří. Ale pojďme si spíš povídat o tom, co tam patří. Přírodní materiály, zeleň, květiny, bylinky, louky.

Ukazatelem toho, jak se vám daří, jsou návštěvníci a jejich reakce. Co jsem se dívala na internet, tak vesměs jde o pozitivní zprávy. Vzpomenete si ale třeba na nějakou úsměvnou stížnost?

V jedné recenzi jsem si přečetl, že je to tady fajn, ale že jim tam vadil takový dědek, co tam jezdil na motorčičce, buzeroval tam zaměstnance a tvářil se, jakoby mu to tam patřilo.

Předpokládám, že ten dědek jste byl vy?

Samozřejmě. Tehdy jsem tam jezdil na takové malinké motorce, teď už jezdím v golfovém vozíku.

Pletou si vás lidi s běžnými zaměstnanci často?

To ne. I když jednou jsem ale třeba v parku stříhal keře a bylo tam malé dítě, které lomcovalo malinkým javorem ze strany na stranu a maminka ho u toho natáčela. Tak jsem ji jemně upozornil, aby to nedělaly, ale byla to taková ta maminka bojovnice, tak nám pak poslala mail, v němž si stěžovala na zahradníka. Tak jsem jí opět velmi slušně odpověděl a podepsal se jako Jiří Antoš, majitel parku alias zahradník.

Foto: Rodinný park Mirakulum

Kde bere Jiří Antoš nápady? Prý za to zčásti vděčí i své duši kluka, která v něm stále dřímá

Teď k trochu smutnějšímu tématu. Koronavirus a s ním spojená omezení zasáhla i Mirakulum, museli jste zavřít.

Koronavirová krize nás samozřejmě ovlivnila, ale naštěstí po té první vlně, jakmile jsme znovu otevřeli, tak návštěvníci hned začali chodit. Za to jsme jim vděční a doufáme, že to podobně bude i teď ve druhé vlně.

Takže to vaše plány s parkem změnilo?

Plánů máme spousty. Budujeme velké parkoviště a začínáme pracovat i na nových pozemcích, kde je v plánu zóna pro úplně nejmenší návštěvníky. Nevím, jestli koronavirus naše plány vyloženě nabourá, ale je pravda, že některé větší investice a atrakce, které byly v plánu, jsme trochu pozdrželi, a věnujeme se věcem, kde ty investice tak velké nejsou. Trochu jsme přehodnotili priority, ale Mirakulum budujeme a rozvíjíme dál.

Vím, že v parku už pracují i vaše děti. Je to tedy taková rodinná firma?

Moje děti v parku provozují stánky s občerstvením, pomáhají při provozu i při výstavbě, takže ano, je to klasická rodinná firma. A podle mě právě rodinné podniky jsou to nejlepší, co může být. Je tam tradice, vazby. Není to jen nějaký finanční projekt firmy nebo investiční skupiny. Rodina tomu vždycky dá víc než nějaký najatý manažer.

Foto: Rodinný park Mirakulum

Mirakulum je dělané tak, aby se tam líbilo nejen dětem, ale i dospělým

Do Mirakula chodí lidi za zábavou, odpočinkem a relaxací. Kam za těmito věcmi chodíte vy?

Já? Musím se přiznat, že nejvíc odpočívám tím, že fakt odpočívám. Grilování s rodinou, luštím sudoku, podívám se na film, pěstuji rajčata a okurky ve skleníku, to je můj relax.

Do ženského světa muži jednoznačně patří. Tatínci, bratři, milenci, manželé, synové... Zkrátka ti, které tolik milujete. Ale také ti, které ani neznáte, a přesto dělají náš život lepší a hezčí. A takové muže vám každý měsíc představujeme prostřednictvím série rozhovorů. 

Víte, co ještě děti milují? Sladkosti! Tohle jsou podzimní trendy v čokoládě? Frčí pralinky s chrpou i rybízem.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek