Článek
O Karlu IV. se často hovoří jako o Otci vlasti. Jeho vláda ve 14. století přinesla období rozkvětu a kulturního povznesení a právě z té doby pochází i mnoho památek, které dodnes vyprávějí příběh jeho života. Zatímco Karlštejn zná každý školák, možná už netušíte, že Karel IV. měl osobní vazbu například k šumavskému hradu Velhartice nebo že se rád vracel do Karlových Varů. Vydejte se po jeho stopách a nechte se překvapit, kde všude zanechal stopy své přítomnosti.
Dům U Kamenného zvonu v Praze
Nejvíce pamětihodností, které se hrdě hlásí k odkazu významného Lucemburka, najdete přímo v hlavním městě. Za návštěvu přitom stojí nejen Pražský hrad, kde v královské kryptě v chrámu sv. Víta odpočívá mezi dalšími velikány české panovnické historie. Vydat se můžete i do míst, kde se 14. května 1316 narodil. Překvapivě to nebylo na Pražském hradě, ten byl v době jeho narození po ničivém požáru neobyvatelný.
Jisté je, že Karel IV., tehdy ještě jako Václav, se narodil na Starém Městě pražském. Jedno z míst, které se označuje za možné rodiště budoucího panovníka, je Dům U Kamenného zvonu, gotický palác na Staroměstském náměstí. Dnes zde sídlí Galerie hlavního města Prahy, která vedle výstav současného výtvarného umění láká i na komentované prohlídky budovy, jejíž historie sahá do 13. století.
Kostel Panny Marie v Praze na Slovanech
Karel IV. byl silně věřící panovník. Projevoval hlubokou zbožnost a úctu k relikviím i svatým patronům, byl také velkým podporovatelem církve a církevních staveb. Na nově budovaném Novém Městě pražském nechal vystavět několik nových kostelů, pětice z nich geograficky tvoří pravidelný kříž. Dílo náhody, nebo hluboké mystiky? To je dodnes věcí dohadů, všechny ale rozhodně stojí za návštěvu. Vydejte se například na Emauzy, přesněji do kostela Panny Marie na Slovanech. Během své historie prošel řadou úprav, po vybombardování v roce 1945 jsou jeho dominantou betonová křídla.
Karlovy Vary
Karel IV. mohl být jedním z prvních, kdo okusil léčivé účinky karlovarského vřídla. Rád pobýval na hradě Lokti, volný čas trávil také loveckými výpravami do okolních lesů. Dle legendy během jedné štvanice objevila jeho družina lesní pramen s horkou, prýštící vodou. Když ji panovník ochutnal, ulevilo se mu od vleklé bolesti v noze. Rozhodl se zde proto vybudovat město, které mělo léčivé prameny chránit. Jeden z pramenů, vyvěrající přímo na na Tržní kolonádě, dodnes nese jeho jméno. Nejde o jediný hold slavnému zakladateli města, při procházce lázněmi světového věhlasu můžete narazit hned čtyři panovníkovy sochy.
Velhartice
Jméno Karla IV. je spojeno především s Karlštejnem, založil ale také hrad Radyně nebo Kašperk. Úzce je s ním spojen i jiný šumavský hrad, Velhartice. Býval zde častým hostem svého přítele Buška z Velhartic. Možná si ze školy vzpomenete na Nerudovu Romanci o Karlu IV., dle které zde panovník poznával nejen chutě tuzemského vína, ale i naturel českého národa.
Máchovo jezero
Dílem panovníka, od jehož narození letos uplynulo již 709 let, nebyla jen univerzita, most a četné hrady. Je spjat také s rozvojem rybníkářství v Čechách. Dle legendy byl Karel IV. v lesích nedaleko Doks na lovu a po honbě na statného jelena byl celý utrmácený a bylo mu líto, že zde není nějaká voda k osvěžení. Dal tedy popud k vybudování největšího rybníku mimo jižní Čechy. V minulosti nesl název Velký rybník, dnes ho známe jako Máchovo jezero.
