Tajemná místa Česka: Jeskyně, zaniklé vesnice a skály, které mají svou legendu

Tajuplné jeskyně, zaniklé vesnice a skály opředené pověstmi dávají prostor fantazii a mohou v tomto období, kdy se dle legend stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, překvapit zvláštní silou.

Moravský kras patří mezi nejrozsáhlejší krasové oblasti ve střední Evropě, ale kromě známé propasti Macocha se zde skrývá i řada méně navštěvovaných jeskyní, jako jsou Sloupsko-šošůvské nebo jeskyně Balcarka. Podle místních pověstí bývala Balcarka útočištěm prastarých bytostí a dodnes se říká, že kdo zde tiše rozjímá, slyší ozvěnu dávných hlasů. Návštěva těchto jeskyní je ideální i v chladných měsících, kdy nabízejí stálou teplotu a zvláštní, meditativní atmosféru.

Na mnoha místech České republiky se dodnes dají najít stopy po vesnicích, které zmizely po druhé světové válce. V bývalých Sudetech zůstaly jen kamenné základy, kříže a staré ovocné stromy. Například bývalá dřevařská obec Březová Lada na Šumavě patří k místům, kde zůstala tichá energie domovů, které dávno zmizely a zdejší krajina se vrátila zpět přírodě. Na dávné obyvatele upomíná jen sedm kamenných křížků. Podzimní ticho zde působí silněji než jinde, jako by se čas na chvíli s jistou pietou zastavil.

Ve stopách filmařů? Do Lurd, na zámek i do jeskyně!

Na Rakovnicku, u obce Kounov, se rozkládá jedno z nejzáhadnějších míst v Česku, Kounovské kamenné řady. Desítky metrů dlouhé linie kamenů připomínají pravěké observatoře či kalendáře, podobné těm z Británie nebo Bretaně. Jejich skutečný účel se dodnes nepodařilo jednoznačně vysvětlit. Někteří badatelé věří, že sloužily k astronomickým měřením, jiní, že měly kultovní význam. V tichu mezi kameny se však dá pocítit zvláštní energie, pocit spojení s dávnými civilizacemi, které vnímaly přírodu jinak než my dnes.

Téměř každé historické město má svůj popravčí vrch, vyvýšené místo, kde v minulosti stával šibenice a kam se lidé báli chodit. Takovým místem je například Šibeniční vrch v Jihlavě, zvaný též Krkavčí kámen. V minulosti tu za své zločiny zaplatili mnozí lapkové, rváči a podvodníci. Popravovalo se ovšem nejen zde, ale například i přímo před Jihlavskou radnicí. Ve své době byly popravy nejen odstrašující podívanou, ale i společenskou událostí, kterou si málokdo nechal ujít.

Nedaleko Hronova se nachází Skalákova studánka, pramen, o němž se říká, že má léčivou sílu a přináší očistu těla i mysli. Nedaleko leží i tajemný skalní útvar Zbečnické chleby, připomínající kamenné bochníky, které podle pověsti zkameněly, když lakomá selka odmítla dát žebrákovi kousek chleba. Místo působí téměř posvátně, zvlášť za podzimního šera.

V krajině u Klobuk na Lounsku stojí osamocený pískovcový menhir vysoký přes tři metry, považovaný za nejvyšší kámen svého druhu na našem území. Podle pověsti zkameněl pastýř, který se nestaral řádné o svěřené stádo ovcí. Archeologové však soudí, že kámen pochází z doby bronzové a mohl sloužit jako rituální orientační bod, zřejmě k určování polohy slunce při slunovratu. Lidé z okolí mu dodnes přisuzují ochrannou a očistnou sílu. Říká se, že kdo se Kamenného pastýře dotkne a v tichosti si něco přeje, tomu se přání do roka splní.

Místa v Česku, kde se tají dech a o záhady není nouze