6 tajemných míst v Čechách, která stojí za návštěvu. Záhadný hřbitov i hrad, který vybíjí baterky

Znáte ten „divný pocit“, kdy vám přeběhne po zádech mráz a vy najednou víte, že místo, kde právě stojíte, je něčím zvláštní? I když taková místa děsí, zároveň přitahují. Lidé mívají chuť objasnit jejich tajemství a zjistit, zda jsou legendy, které se k nim pojí, pravdivé. Jestli vás fascinují paranormální jevy a máte rádi všelijaké záhady, nevysvětlitelná tajemství, strašidelné pověsti a „husí kůži“, udělejte si výlet na následující místa.

Hrad, který leží na soutoku Otavy a Vltavy na orlické přehradě, je obestřen mnoha záhadami. Návštěvníkům se tu až abnormálně rychle vybíjejí baterie k fotoaparátům a kamerám a většina z vyfotografovaných snímků je černá či rozmazaná. Děsivou záhadu ukrývá Korunní síň, kde byly v minulosti uložené korunovační klenoty. Je zde údajně tak silná energie, proti které nemá šanci ani nejmodernější technika.

Hrad si podle legendy uchovává také tajemství v podobě řádění nezbedného raráška, který se ukrýval v klenuté jizbě za pohostinskou místností. Zlomyslný a škodolibý duch s oblibou budil spící hosty a ničil jim věci. Roku 1579 měl z hradu vyhnat stavební dělníky, kteří opravovali Hlízovou věž zvanou Markomanka. Věž tu podle pověstí stojí odpradávna, ještě před výstavbou hradu, a není jasné, jakou plnila funkci. Této teorii podle záhadologů nasvědčují vyryté znaky na jejím plášti – jejich význam se prý zatím nepodařilo nikomu rozluštit.

Obecným názvem Amerika se označuje soustava jámových vápencových lomů v oblasti Českého krasu ve středních Čechách, které jsou propojené podzemními štolami. Lomy mezi Karlštejnem a Mořinou lákají návštěvníky na svou krásu, průzračně čistou vodu i nedotčenou přírodu. Také zde ale žije tajemná pověst o přízraku německého vojáka Hagena. Ten měl ve zdejších jeskyních v roce 1945 nalézt úkryt a jako jediný přežít útok ozbrojenců. Dlouhé měsíce se ukrýval v labyrintu podzemních chodeb, ve tmě a tichu, což se na něm podepsalo a on zešílel. Aby přežil, kradl horníkům jídlo.

Podle pověsti tak začal zoufalý voják nenávidět každého, kdo přišel ze světa, kam on jít nemohl. Nešťastník měl žít ve třetím patře západní části komplexu štol u lomu Malá Amerika. Na křižovatce nad jezírkem visí starý důlní gong, a kdo na něj podle legendy třikrát zazvoní a zavolá „Hagene, přistup blíž“, dalšího dne se prý nedožije.

Malý hřbitov v Noutonicích, který leží třináct kilometrů severozápadně od Prahy, děsí některé místní už dlouhá léta. Lidé, kteří ho navštívili, se prý setkali s různými podivnými jevy. Kolují tu pověsti o světélkující mlze, pohybujících se hrobech a míhajících se stínech. Slyšet prý jsou i různé zvuky, které s okolním světem nemají nic společného, a někteří popisují i tajemné kroky za zdmi hřbitova.

Podle pověsti asi někteří mrtví nemohou najít klid. Mohou to být pravěcí skrčenci, ale ve hře je také urozená dáma Barbara Dlauhovesky von Langendort: zemřela tragicky, kdy i s koněm spadla ze skály. Její rod zde má hrobku a možná je to právě nešťastná hraběnka, kdo se na noutonickém hřbitově zjevuje.

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník objevíte výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v ní nachází vstup do bájné podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři. Mnoho badatelů předpokládá, že se na Blaníku nacházela dávná keltská svatyně. Svaté a legendami opředené místo to bylo i ve středověku, kdy sem podle svědectví Jana Husa chodili lidé uctívat svaté, kteří spí v hoře. Tradují se i příběhy o tom, že někdo vstoupil do hory a živý a zdravý z ní vyšel až za mnoho let.

Na temeni Velkého Blaníku jsou kupy kamenů a takzvané Rytířské skály, které nápadně připomínají jakousi dávnou rozbořenou stavbu. Dříve se mínilo, že jde o pozůstatky středověkého hradu, nejnovější zkoumání však ukázalo, že jsou to málo znatelné zbytky halštatsko-laténského hradiště staré více než 2000 let. Otevírá se Blaník na Velký pátek?

Mnohé návštěvníky statku, který se nachází uprostřed šumavských lesů, provázejí divné pocity. Citliví jedinci slyší kroky, šepot, nebo dokonce zoufalý křik. Ten, kdo zde stráví noc, prý do roka zemře. Pohádka stojí na místě tří statků původem z 16. století, kdy zde začal hospodařit majitel, který se jmenoval Christel. Negativní věci se tu však začaly dít až počátkem 19. století – tehdy podle pověsti na Pohádku padlo prokletí: žena, kterou sousedé podezírali z čarodějnictví, a proto ji napadli, před smrtí objala břízu a celé místo proklela. Pohádka je navíc spojená se sériovým vrahem Ivanem Roubalem, který tu nějakou dobu žil.

V lesích nedaleko Mariánských Lázní stojí opuštěná budova s divnou minulostí. Jde o ruiny slavného penzionu Nimrod, který i dnes nahání strach. Původní vila byla postavena v roce 1905, postupně byla rozšířena na penzion s kavárnou a stala se velmi oblíbeným místem. Mezi návštěvníky patřil i britský král Eduard VII. nebo prezident Edvard Beneš s manželkou.

Během druhé světové války tu bylo sanatorium pro raněné vojáky, po válce se do objektu vrátily restaurační služby. A od té doby prý místo provázejí podivné úkazy. Jeden provozovatel záhadně zmizel, ubytovaní hosté prý často vídali pohybující se světélka v okolí nebo měli intenzivní pocit, že nejsou v pokoji sami. Děti si v penzionu dokonce povídaly s neviditelnými bytostmi.

Máte rádi záhadné výlety a zajímavá historická místa? Podívejte se na videoseriály Děsivá místa a Tajemné hrady.