Článek
Zbirožský hrad a zámek vyrostl na rozhraní brdských a křivoklátských lesů a často se o něm mluví jako o nejzáhadnějším místě v Česku. Dodnes přitahuje lovce záhad. A máme-li věřit současnému majiteli, jeho tajemná atmosféra sem lákala i svobodné zednáře, kteří se sem sjížděli z celé Evropy, aby zde vykonávali své mystické rituály.
Tajemství buližníkového masivu
Původní hrad dal zbudovat patrně na počátku 13. století Břetislav ze Zbirohu z rodu Sulislavců. A dodnes se z něj zachovala mimo jiné mohutná hlásná věž, nejstarší na našem území. Záhadology ale bude víc zajímat, že původní středověký hrad vyrostl na buližníkovém masivu, jehož součástí jsou také žíly jaspisu.
Právě jim legenda připisuje schopnost odrážet rádiové vlny, což mělo údajně přispět k tomu, že se ze zámku Zbiroh stal po druhé světové válce přísně střežený vojenský objekt. V 60. letech sem armáda umístila tajné radiotechnické systémy, jejichž úkolem bylo zachytávat rádiové signály a sledovat pohyb letadel, včetně strojů NATO. Desítky let, kdy byl zámek veřejnosti nepřístupný, pak jen přiživovaly dohady o tom, co se za jeho zdmi skutečně odehrávalo.
Císař Rudolf II. dal hrad Zbiroh přestavět na renesanční zámek a údajně tu nechal provádět alchymistické pokusy a hledat kámen mudrcůFoto: Shutterstock.com
Templáři i nacisté
Zbiroh bývá často spojován s templáři a část prohlídkové trasy je věnována právě jejich záhadné historii. Přímý důkaz o jejich pobytu na zámku sice chybí, legendy se však kolem tohoto místa drží po staletí – stejně jako příběhy o rozsáhlém podzemí.
To tvoří spletitý systém chodeb, šachet a dalších prostor, jejichž historie sahá do různých období. Do jeho podoby zasáhly nejen úpravy za Rakouska-Uherska, ale také německé jednotky SS, které Zbiroh během druhé světové války využívaly.
Zajímavý je i fakt, že za třicetileté války sloužil Zbiroh jako vězení pro šest českých pánů, kteří nebyli popraveni, a dochovala se dokonce i železná maska, kterou o dvě století později proslavil Alexandre Dumas. Kdo ji ovšem nosil, nevíme.
Alfons Mucha
Se zámkem Zbiroh je neodmyslitelně spjatý také slavný malíř Alfons Mucha, který se sem v roce 1910 vrátil z Ameriky, aby se naplno věnoval svému životnímu projektu – Slovanské epopeji.
Na Zbirohu si pronajal prostorný ateliér a byt a právě zde vznikala po mnoho let monumentální plátna zachycující významné okamžiky slovanských dějin. Umělec žil na zámku i s rodinou a pracoval v prostoru, který mu umožňoval malovat obrazy obřích rozměrů. První plátno, Slované v pravlasti, dokončil v roce 1912.
Zbiroh: krátká historie
- 13. století: Původní hrad vznikl patrně na přelomu 12. a 13. století. Postupně se stal královským majetkem a vystřídali se zde například Rožmberkové, Kolowratové a Lobkowiczové.
- 1868: Panství koupil podnikatel Bethel Henry Strousberg, přezdívaný „král železnic“. Zámek nechal přestavět do novorenesanční podoby.
- 1879: Po Strousbergově krachu získali Zbiroh Colloredo-Mansfeldové, kteří jej vlastnili až do druhé světové války.
- 1945: Po válce přešel zámek pod československý stát.
- 1948: Zbiroh začaly využívat státní bezpečnostní a vojenské složky. Zámek byl desítky let veřejnosti nepřístupný.
- 2004: Zámek přešel do soukromého vlastnictví a začala jeho rozsáhlá rekonstrukce. Dnes je přístupný veřejnosti.
Studna plná záhad
Na zámku se nachází také mimořádně hluboká studna ražená ve středověku ve skalním podloží a má být hluboká až 163 metrů. Primárně sloužila jako zdroj pitné vody, ale její neobvyklá hloubka dala vzniknout řadě legend o templářských pokladech či tajných chodbách.
Jisté je, že při jejím novodobém čištění v ní byly objeveny části dokumentace již zmíněné nacistické jednotky, která na Zbirohu za války působila. I ty si tu při návštěvě zámku můžete prohlédnout. Záhadou dodnes zůstává i přilehlá štola hluboko pod zemí, jejíž část byla uzavřena, a její přesný účel ani to, co se nachází za uzávěrou, se zatím nepodařilo spolehlivě objasnit.
