Hrad Houska a brána do pekel. Jaké tajemství skrývá jedno z nejzáhadnějších míst v Česku?

Jeden z nejtajemnějších hradů v Čechách nechal pravděpodobně vybudovat v první polovině 13. století Přemysl Otakar II. A to nejspíš v souvislosti s výstavbou nedalekého hradu Bezděz – obě stavby zřejmě budovala stejná stavební huť. Pověst praví, že obě místa dokonce spojuje tajná, dosud neobjevená chodba, což při vzdálenosti 15 kilometrů není moc pravděpodobné, ale kdo ví?

První velkou otázkou je, proč byl hrad Houska vlastně vybudován. Nestřežil žádnou významnou kupeckou stezku, nechránil hranici ani důležitý brod. Navíc postrádal vlastní zdroj vody, což je u středověkého hradu nezvyklé. Historici se dnes domnívají, že Houska sloužila jako správní centrum královských statků a symbol královské moci v tehdy málo osídlené oblasti. Přesto její poloha působí neobvykle a nahrává teoriím plným záhad.

V 9. století tu stálo hradiště a pokud by vás zajímalo, kde se vzal podivný název hradu, tak jméno Houska je tradičně spojováno s osobním jménem Housek/Houseka, synem vévody Pšovanů Slavibora, který měl hradiště založit.

Prohlídka hradu vás jistě nezklame, ale všichni se těší na její závěr – vstup do kaple, která nad bránou do pekel údajně stojí. Mnozí tvrdí, že je tu opravdu zvláštní energie, ke které přispívají i podivné fresky, které jen tak nikde neuvidíte.

Mezi nejzajímavější patří vyobrazení hybridních bytostí připomínajících napůl lidi a napůl zvířata, což je v prostředí středověké hradní kaple velmi neobvyklé. Ale jak praví pověst, právě tyto děsuplné bytosti měly z průrvy ve skále vylézat. Historici se ovšem domnívají, že mají symbolizovat pokušení, hřích a síly zla, návštěvníci si je ale často spojují právě s legendou o bráně do podsvětí. Fresky jsou středoevropským unikátem, mimo jiné i proto, že tu je prý jako na jediném místě na světě vyobrazen levoruký lučištník.

Jeden z nejznámějších zdejších příběhů vypráví o vězni, kterému byla nabídnuta milost, pokud se nechá spustit do propasti. Po několika sekundách začal prý šíleně křičet. Když ho vytáhli zpět, měl zešedivělé vlasy, zestárlý vzhled a krátce nato zemřel.

>>> Vysočina na kole. Těšte se na pohodové trasy, úžasnou přírodu, koupání v lomech i výlet do historie

Pravdou je, že hrad Houska byl zbudován v místech, kde se pravděpodobně nacházela hluboká skalní průrva, na jejíž dno nešlo dohlédnout. Lidé věřili, že jde o vstup do podsvětí, a místu se vyhýbali. Při stavbě hradu pak měla být „nad bránou do pekla“ postavena kaple zasvěcená archandělu Michaelovi, tradičnímu přemožiteli démonů.

Archeologické průzkumy potvrdily, že pod hradem skutečně existují přirozené skalní dutiny a pukliny v pískovcovém podloží. Podobné skalní trhliny nejsou podle geologů navíc v oblasti Kokořínska ničím výjimečným. Ozvěny, proudění vzduchu a nezvyklá akustika tak mohly ve středověku působit velmi tajemně.

Což nic nemění na tom, že Houska dodnes přitahuje záhadology a všechny, kdo milují nevysvětlitelné úkazy. Hrad se tyčí na mohutném pískovcovém ostrohu, kde ze tří stran chrání kolmé skalní stěny. Dovnitř se dostanete jen z jižní strany přes nádvoří, které vzniklo zasypáním dvou hradních příkopů. „Podivné je, že obranné prvky původně nesměřovaly ven, ale naprosto nesmyslně dovnitř, jako by právě odtud hrozilo nějaké nebezpečí,“ uvedl zdejší kastelán Miroslav Konopásek v pořadu Toulavá kamera. A podle některých teorií by tu měly být dosud neobjevené podzemní prostory.

Housku si v minulosti oblíbila řada umělců. Jedním z nich byl básník Karel Hynek Mácha, který do okolní krajiny umístil děj svého románu Cikáni. Romantické místo se tak může stát i vaším prázdninovým cílem, a pokud se vám tu hodně zalíbí, je možné tu i přenocovat. A než půjdete spát, zaposlouchejte se do ticha noci, zda náhodou neuslyšíte strašlivé skřeky čertů vylézajících na zem.

Výlet za tajemstvím blanických rytířů: Objevte kouzlo Podblanicka pěšky nebo na kole