Klára a její modely: Ke stromečku jedině v červené!

Minulý týden už jsem několikrát nasadila svoji oblíbenou zástěrku a předehřála troubu na 180. Vanilkový rohlíčky, skořicový srdíčka a placičky na pařížský rohlíčky už leží v krabičkách a já je chodím ujídat. Stejně mi takhle chutnají nejvíc, zakázaný ovoce, znáte to.

Mé předvánoční časy byly v minulých letech hodně letem světem. Koncerty, vánoční mejdany a kupování dárků na poslední chvíli. Letos je to poprvé více domácí a celý prosinec už je pro mě takový vánoční, užívám si to! U pečení se nás většinou sejde víc holek, řeší se spousta věcí a pije se punč. Je to super společenská záležitost.

Ale ať není celý tenhle text o válení těsta, formičkách na pracny a mojí troubě, pojďme si říct, co na sebe natáhnout na Štědrý den a co by každý měl mít ve skříni.

Stačí snad jen říct Bridget Jones, a je vám jasný, že MUST HAVE je svetr se sobem. Pamatujete na tu scénu, ne? Svetr se sobem je základ. Když se podíváte na někoho, kdo ho má na sobě, vánoční nálada na sebe nenechá dlouho čekat. Sama se přiznávám, že ještě v mojí skříni nenašel místo. Nenarazila jsem na ten pravý, ale pracuji na tom. Pro inspiraci přikládám sobí svetřík kámošky Tamary a tiše závidím.

I přesto, že už dávno vím, že Ježíšek tak úplně neexistuje, cítím stejně na Štědrý den takový zvláštní napětí. Už dlouho ale nebyl Štědrý den na sněhu a ta pravá nálada na mě padá ten den, se západem slunce, kdy z okna vidím jen svítící stromečky na zahradách sousedů a oblékám se ke stolu.

Co na sebe ke sváteční tabuli? Důležité pravidlo zní, neberte si nic s úzkým pasem, ideálně něco volnějšího, abyste se mohly pořádně najíst a nemusely povolovat knoflíky.

Moji rodiče bydlí ve starém mlýně, kde většinou bylo na Vánoce spíš chladněji, hřál nás hlavně velký krb a základem byly teplé ponožky, brala jsem si většinou červené. Tahle barva mi prostě k Vánocům sedí nejvíc. Letos to vidím se svým modelem prakticko-elegantně, černé legíny, delší kostkovanou košili, červené ponožky a černou vázanku. Pod košilí nebude vidět plné břicho, legíny nejsou příliš těsné a vázanka tomu přidá na svátečnosti. Srandovní je, že se vlastně vyfikneme a stejně jsme v bačkorách. To jsou tyhle nóbl mejdany doma :-).

Po večeři dojde na TY dárky. Upřímně jsem jako teenager vždycky toužila dostat nějakou poukázku na nákup oblečení a všeobecně mě těšily věci, tedy kosmetika a oblečení, který zařídí to, že po vánočních prázdninách dorazím do školy vyfešákovanější. Nicméně moji rodiče jsou romantici, dárky jako šeky nebo elektronika nebyly na pořadu dne a zpětně jsem jim za to vděčná. Naučili mě vnímat Vánoce jako setkání lidí, co se mají rádi a dobře si popovídají u jídla.

Takže se spíš občas stalo, že jsem dostala svetr, který se mi úplně nezdál. Ale trefte se teenagerovi, který je jeden týden hipísák, druhý týden hiphoper a třetí týden pankáč, do vkusu. Několikrát jsem se takhle nad dárkem ofrněla a mámě to bylo samozřejmě líto. Takže pokud jste dítě, snažte se trochu zaradovat i nad něčím, co není úplně váš styl, a pokud jste rodič, neberte si nespokojenost svého teenagera příliš osobně.

Buďme tedy taky trochu romantičtí, jako můj muž, který mi na dotaz, co si přeje k Vánocům, odpověděl, že pohodu a klid. Romantik jsem, ale všeho s mírou, přeju si jednu sofistikovanou voňavku a pořádnou koženou motorkářskou bundu :-).

Přeji vám štěstí, zdraví a pokoj svatý. Ve středu na Štědrý den si dám se sloupkováním pauzu, protože to beztak budeme všichni mít dost práce s tím, abychom ten bramborovej salát ujídali co nejtajněji. Další sloupek tedy 31. 12. Krásný svátky!