Krb sluší obýváku. I v paneláku!

Jaký je rozdíl mezi klasickým krbem na dříví a krbem na elektřinu nebo plyn? Trochu by to šlo přirovnat k tomu, jako když se zakousneme do sedmdesátiprocentní čokolády nebo kdysi tolik prodávané sójové pochoutky – ta taky měla připomínat čokoládou svou barvou, konzistencí i chutí. A zatímco někomu to zcela vyhovovalo, jiní se na ni nemohli ani podívat. A podobně je tomu i s krby.

Za pravý krb je stále považován ten na dřevo. I když jen výjimečně už se setkáme s otevřenými krby. Většina nových typů je vybavená takzvanou krbovou vložkou, kdy oheň vidíme za skleněnými dvířky. Je to totiž praktičtější. Nejenže se nemusíme bát toho, že nám žhavý uhlík vylétne na podlahu a propálí jí nebo že se po celém bytě roznese drobný popílek. Především takové krby – i když to tak na první pohled nevypadá – dávají do místnosti více tepla. U těch otevřených je to pouze kolem 20 procent, krby s vložkou mají účinnost až 80 procent. Díky tomu nám krásně vytopí místnost i v mrazivých dnech, a pokud budeme mít projekt na takzvané teplovzdušné vytápění, lze jedním krbem vytápět i více místností.

Jenže i krb má mnoho nevýhod – že je třeba někde sehnat a skladovat dříví, patří k těm nejmenším. Mnoho lidí od něj odradí cena, která se pohybuje od sto tisíc více, a i to, že ho nelze dát do bytu dodatečně – jeho stavba musí probíhat zároveň se stavbou domu nebo aspoň velkou rekonstrukcí. I když je pravda, že tento problém vyřešila takzvaná krbová kamna, která se na rozdíl od krbů do bytu instalují až jako jedny z posledních. A také jejich cena je příznivější – dokonce i požadavky na komín nejsou tak náročné, lze využít různé nefunkční komíny ve starých domech, nebo postavit nový venku vedle domu.

Dodatečně lze do bytu umístit i plynový kotel, i když i k němu potřebujeme mít komín. Musíme ale zapomenout na praskající dřevo, které nahrazuje plynový plamínek a polena jsou zde vyrobená ze speciální keramické hmoty. Jejich cena pak začíná na částce zhruba 15 tisíc korun.

Pokud dbáme více než na krásu na užitek, může být plynový krb dobrou volbou. Za desetikorunu, zhruba tolik stojí hodina provozu, nám totiž vytopí během chladných podzimních večerů byt o velikosti více než 60 metrů čtverečních. I když jako stálý zdroj tepla ho nelze využívat.

Pokud bydlíme v již zmiňovaném panelákovém bytě, kde žádné zbytečné komíny nejsou a jen těžko budeme stavět nový několik pater nahoru, ještě se nemusíme krbu zcela vzdát. Na výběr máme dva typy: novinku - takzvané biokrby a také ty elektrické.

Biokrby spalují speciální denaturovaný bioalkohol, který je upravený tak, aby nebyl cítit a navíc hořel žlutým plamenem, který maximálně připomíná ten klasický. Líh se lije do zásobníku, který má takovou kapacitu, aby oheň zhruba po čtyřech až pěti hodinách zhasl. Při hoření totiž vzniká oxid uhličitý, který vydechuje i člověk, takže mu není do určité koncentrovanosti nijak škodlivý. Ale po zhruba čtyřech hodinách je třeba vyvětrat, aby nedošlo k otravě. Pokud bychom na krb zapomněli, zavčasu se tak vypne sám.

Žádné nebezpečí pak nehrozí u krbů elektrických - ty stačí jen domů přinést a zapojit je do zásuvky. Iluzi ohně či světla v těchto krbech vytvářejí klasické žárovky, a to s výkonem od 25 do 60 wattů. Takže zákaz prodeje se jich zatím netýká. Přitom u těchto krbů si lze vybrat, zda u nich chceme vytvořit iluzi ohně nebo jestli nám stačí jejich teplo – pak fungují jako přímotopy. Výkon elektrických krbů je však o něco nižší než u plynových – vytopí maximálně padesátimetrovou místnost, a to za cenu dvě až deset korun, podle tarifu, za který elektřinu odebíráme. Elektrické krby jsou nejlevnější, jejich cena začíná zhruba na pěti tisících.

Už víte, jaký krb ozdobí váš obývací pokoj?