Hlavní obsah

Lekce francouzštiny pro zamilované

Foto: Thinkstock

V Paříži snadno podlehnete lásce

Přestože francouzština skončila v nedávné anketě o nejvíc sexy řeč až na bramborové čtvrté příčce, nikdo mi nevymluví, že se vám při zašeptání pověstného „ž tém“ nepodlamují kolena. Ovšem když vám místo toho Francouz sladce sdělí, že jste zelí, nebijte ho! Myslí to totiž taky dobře…

Článek

Utápíme slzy v šansonech od Edith Piaf, popíjíme u toho víno z prosluněné Provence a sníme o romantické noční Paříži. Francie je pro nás zkrátka symbolem šťastné i nenaplněné lásky. A když se k tomu přidá ona kouzelně zpěvná řeč, padají ženy i muži do slastných mdlob.

Je t´aime, mon amour

„Oh, là, là! Bon jour mademoiselle!" ostentativně na vás houkne uhlazený Francouz kdesi na ulici. Co teď? Buď přidáte do kroku s výrazem, že jste zapomněla koupit bagetu a utíkáte zpátky do pekařství, nebo se usmějete a dáte se s ním do řeči. „Salut, je suis Tchèque," mohou znít první fráze – tedy ahoj, jsem Češka, „je suis célibataire," – vysvětlení, že váš manžel není široko daleko, a pak už třeba jen „je suis en vacances" – čili nečekej víc, než jen prázdninové vzplanutí. Když to pochopí, je vyhráno a může na vás začít metat zamilované fráze.

Ti, kdož nenávratně spadli do vlídných spárů lásky, vás budou mámit slovíčky:

  • je t´aime (ž tém – mám tě rád)
  • je t´adore (ž tadór – zbožňuji tě – dá se to zapamatovat podle názvu vůně od Diora)
  • je t´embrasse (ž támbras – líbám tě)
  • tu es ma vie (ty e ma ví – jsi můj život)
  • tu me manques (ty m mánk – chybíš mi)
  • tu m´attires (ty matír – přitahuješ mě)

Je libo zelíčko?

Francouzi perlí i při oslovování. Když chtějí být milí, řikají ma biche (moje laňko) nebo ma puce (bleško nebo také prcku). Vedle toho užívají samozřejmě i klasické mon amour (moje lásko), ma chère (tímhle se vám nesnaží naznačit, že mu připomínáte postarší zpěvačku, ale znamená to „moje drahá“), či niterné mon coeur (mé srdce). Vrcholem zamilovanosti je ovšem mon petit lapin (můj králíčku) a mon petit chou (moje zelíčko).

Foto: Thinkstock

Líbí se vám něžné oslovení ,zelíčko'?

Bonsoir mademoiselle Paris

Ve chvíli, kdy slibná láska nedopadne tak, jak jsme si představovali, přichází na pomoc berlička v podobě francouzských šansonů. Pro vítěze se vztyčenou hlavou nazpívala na sklonku života Edith Piaf píseň Non, je ne regrette rien, která vypráví o tom, že je třeba nepořádek v životě důkladně zamést a v žádném případě nelitovat ani dobrého, ani zlého.

Pro sebemrskače je tu Lara Fabian a její Je suis malade – v překladu Jsem nemocná – zpívá o tom, jak ji trápí, že se od sebe s partnerem odcizili, že ji opouští a jak je z toho vyčerpaná (česká verze se ironicky jmenuje To mám tak ráda v podání Marie Rottrové). Pro sebemrskače-šampiony je tu už pak snad jen Jacques Brel a jeho ubrečené Ne me quitte pas – neopouštěj mě, ve které slibuje cokoli za to, aby od něj jeho drahá (chère, to už umíme) neutekla (v češtině Lásko prokletá a Hana Hegerová).

Úspěšně a srdceryvně se dá také plakat u hitu Petra Muka, původně od skupiny Olympic Bonsoir mademoiselle Paris nebo písní Ivy Frühlingové.

V případě, že tyhle staré hity už všechny znáte, můžete se zaposlouchat do písní nových. Miláčkem země galského kohouta je dnes již zesnulý Grégory Lemarchal (poté, co vyhrál francouzskou SuperStar – Star Academy, podlehnul vrozené nemoci plic), od kterého určitě stojí za to krásné Je rêve, Restons amis (zůstaňme přáteli) nebo převzatá Et maintenant (naprosto působivě podaná za doprovodu smyčců). Zalíbit se může i jemná Comme des Enfants (Jako děti) v podání kanadské zpěvačky Coeur de Pirate.

A rada na závěr? Když už vám nějaký ten chlap pomotá vzletnými slovíčky hlavu, vězte, že on za to nemůže. Francouzi dobře vědí, proč říkají Cherchez la femme (za vším hledej ženu)...

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama