Článek
Je to staré, otřepané a klišé jako bejk. Takové, až se to skoro stydím napsat, jenže to přesně vystihuje podstatu věci: láska prostě prochází žaludkem. A se sexem je to totálně stejné jako s jídlem: když vám dotyčná (a je jedno jestli jde o ženskou nebo o dršťkovou polívku) nevoní a nechutná, žádný nadpozemský zážitek, který byste si chtěli při nejbližší příležitosti zopakovat, z toho nevytřískáte.
Nejsem na zrzky, vlastně mě nikdy nepřitahovaly. Ovšem jen do okamžiku, kdy jsem uviděl Markétu Hrubešovou v kuchyni. Tady bych se přemluvit nechal. Co přemluvit, vůbec by mě nikdo přemlouvat nemusel! Jako herečka mě tato dáma zrovna nepřesvědčila, kdo si pamatuje ujetý pokus o film Divoké pivo, ví, o čem mluvím. Ovšem to, že vaří s vášní, tím jsem si skoro jist. Stačilo mi vidět ji, jak doslova eroticky nakládá nadrobno nakrájené masíčko do zapékací mísy a přitom se šibalsky oblizuje… Rozhodně to byl lepší zážitek, než když jsem omylem asi třicet sekund hleděl do oduševnělé tváře maestra Babici, kterak s vytrčenou pivní cejchou prohání hmotu podivné barvy i konzistence po pánvi a přitom mudruje: kdo nemá žampiony, tak ať si tam dá nějaký jiný houby. A teď důležitý: kdo nemá žádný houby, tak ať si tam nedává vůbec žádný houby.
Ale pryč od něj. Poselství pro dnešní den, které vám chci předat, je, abyste zbytečně neztrácely čas koukáním na blbosti v televizi, a radši se naučily vařit!
Manifest, proč jsou dobré kuchařky sexy:
- Ženská, která má zájem o jídlo a umí si ho pořádně vychutnat, má ráda život. A kdo má rád život, umí si užít i sexu!
- Ženská, která ví, co je to orgasmus z jídla, zcela jistě nebude mít problém užít si požitku i na loži.
- Ženská, která si umí pěkně pohrát s jídlem, umí si pěkně pohrát i s chlapem! Ověřeno v praxi!!!
- Dobré kuchařky se opouštějí hůř, než by se mohlo zdát. Když už vyprchá vášeň, zůstane aspoň vzpomínka na dozlatova vypečené řízečky.
- Rettigová vážně nebyla žádná sexbomba. No, ve skutečnosti to byla pěkně šeredná baba. Ale o ctitele nouzi neměla, dokonce si u ní doslova podávali dveře. Proč asi…
- Kurzy vaření jsou sexy. Potlouká se tam po večerech po kuchyni spousta nezadaných chlapů, kteří mají rozrajcované smysly ze všeho toho ochutnávání jídel a degustací vína. Dámy, tohle je příležitost!
- Vaření vás naučí správnému odhadu, trpělivosti i umění improvizovat. To vše se vám zatraceně hodí i při milovaní.
- Když už neumíte vařit a nejste ochotné se to učit, naučte se aspoň milovat dobré jídlo a vychutnávat si ho. Když budu chtít společnici na jeden tah do baru, bude mi jedno, že když ji pozvu na večeři, ona se jen tak ponimrá v salátu. Vlastně budu rád, ušetřím za dezert. Ovšem takovou rašpli, která se nad mými domácími vepřovými výpečky jen zhnuseně ušklíbne, tu bych doma nechtěl.
- Může se stát, že vás zub času od svatby ohlodá k nepoznání. Když umíte vařit, zachováváte aspoň nějakou konstantu, ke které se chlap může vracet jako ke svému majáčku.
- A top argument, který přebíjí všechny ostatní: dobrá domácí svíčková je prostě dobrá domácí svíčková.
Muži dokáží dobrou kuchařku ocenitFoto: Thinkstock
Šok na konec? Zavřete oči, odcházím!
A na závěr si neodpustím malé osobní rozloučení. Milé zlaté, ty z vás, kterým jsem svými texty lezl na nervy, už mohou začít chladit šampáňo a rozeběhnout se k vietnamským zelinářům pro „šerstvá a móč chutnat“ jahody. Ano je to tak, drzý chlap se s vámi loučí, neboť nadešel čas, abych se vydal novými stezkami a vrhl se do dosud neprobádaných houštin. Prožil jsem tady s vámi nejednu vášnivou chvilku, kdy jste to do mě „praly“ hlava nehlava a já mlátil palicí do zdi a říkal si, že tohle přece vydržím, když už jsem šéfoval i v reklamce. A to je otřesná práce! Srovnatelná jedině s hrobařem - máte pod sebou spoustu lidí a nikdo vás neposlouchá.
A těm mým věrným čtenářkám (a samolibě dodám, že jich nebylo málo a u čích článků se nejvíc a nejžhavěji diskutovalo? No ano, u mých, Pavlíkových. Sic!) vzkazuji, aby až zamáčknou slzu a otřou zarudlé nosy a uklidní se dvěma, třemi neuroly na hysterií pocuchané nervy, nepáchaly hromadné skoky do kolejiště metra ani neorganizovaly sběrné autobusové zájezdy k Nuselskému mostu a z něj se skokem nevrhaly do hlubin vstříc asfaltu Svatoplukovy ulice. Věnujte mi tichou tklivou vzpomínku, pusťte si k tomu od Jamese Blunta song 1973 (no ano… Here we go again a navíc je to odpověď pro všechny z vás, které se pořád dokolečka ptaly na to, kdy že jsem se narodil).
Neplačte, mou pochodeň přebírá váš druhý nejoblíbenější chlap Jan Zlatohlávek a možná se brzy najde ještě někdo další drzý a odvážný, kdo znovu hrdinně bude vnášet světlo do temnot vztahů mezi muži a ženami. Ostatně už se zde můžete setkávat s mou nástupkyní s „Naší ženou", Ilonou Ondráčkovou, které jsem s chutí uvolnil své místo, abyste se na problém Žena vs. Muž mohly zase dívat jejíma, ženskýma očima.
Ale nenechám vás v tom tak docela! Poté, co zde kolega Zlatohlávek rozjel svou Školu svádění čili jak uhnat a dohnat chlapa a určitě vás vbrzku potěší Průvodcem na téma Jak zvládnout rozvod, já vás oblažím ještě tím, co je tak nějak mezi – tedy Průvodcem Jak vydržet s chlapem. V několika pokračováních se podíváme na to, co dělat, když už jste to chodící ego napumpované testosteronem vmanipulovaly do společného bydlení. A místo nekonečné procházky rajskou zahrádkou, kterou jste si vysnily při četbě Danielle Steelové, vám TO najednou staví orosené lahváče na váš konferák s dečkou, povaluje se s nechutnými kámoši na vaší sedačce a prdí do vašich peřin.
A jak jsme začali, tak taky skončíme u žrádla. Jedno z největších mouder, které jsem kdy od ženské slyšel, je totiž prohlášení Věry Špinarové: „Chlapa je třeba nakrmit a vypustit ven!“
Holky, měl jsem vás rád!
