Článek
Nebudeme si nic nalhávat, organismus s nadváhou dostává pořádně zabrat: do háje jdou klouby, určitě se dostaví cukrovka, vysoký tlak a s tím spojené potíže s dechem a se srdcem, může nás postihnout mrtvice nebo se nám může pod tou váhou zbortit páteř a svět budeme sledovat jen z invalidního vozíku. Úžasné vyhlídky!
Proč ze sebe děláme trosky?
A proč následně jdeme a vynaložíme několik tisíc za všelijaké zázračné přípravky kouzelníka Pokustóna jako prášky na hubnutí a odtučňovací koktejly? Proč tak nesmyslně utrácíme? Nebo proč pořád dokola držíme různé diety, vždyť je to k ničemu, zdraví to neprospívá, možná něco shodíme, ale stejně nás následně přepadne jo-jo efekt, vrátíme se k původnímu stavu nebo dokonce pár kilínek ještě nabereme.
Člověk má pocit, že snad všichni znají recept, zasypávají nás hromadou rad, rádoby odborných článků, tunami zaručených metod, udělali z toho prostě vědu. A přitom je to tak prosté. Proč to pořád nechceme pochopit? V podstatě jde o jediné. O úpravu stravovacích návyků a přiměřenou pohybovou aktivitu. S tím, že na redukci tuku mají vliv stravovací návyky a pohybová aktivita v poměru 50:50. Chce to ovšem trochu toho zdravého rozumu, občas přemýšlet. Holky, neblbněme už, zkusme to konečně vzít za ten správný konec a zaměřit se na to podstatné, co se vejde do třech bodů:
1. Jak poznat, co musíme změnit, jaká strava a pohyb jsou pro nás nejvhodnější?
Důležitá je analýza našeho těla – je třeba sledovat, z čeho se naše tělo skládá, hlídat množství tuků, podíl tuků a svalů, poměr pasu a boků, to je mnohem důležitější než hmotnost jako taková. Změří to třeba zázračný přístroj InBody nebo podobné nacházející se v mnoha fitness centrech po celém Česku. Umí změřit přesný podíl tuků a svalů v rukou, nohou i břichu. Podle výsledků těchto měření můžeme určit, jaká pohybová aktivita a jaká úprava stravy je pro nás nejvhodnější.
2. Jak jíst?
Pravidelně, spíš víckrát a v menších dávkách, nehladovět! S tím, že dopoledne je možné zařadit i nějaké ty sacharidy s nízkým glykemickým indexem (tmavé pečivo), bílkoviny (sýr, vejce, kuřecí a krůtí maso, šunka) a ovoce; odpoledne je nejvhodnější konzumovat pouze bílkoviny a zeleninu. Za celý den by to mělo být v tomto poměru: bílkoviny 20 % + tuky 30 % + sacharidy 50 %. A hlavně to nejpodstatnější. Nestresovat se kvůli tomu, být v pohodě, klidně si čas od času lehce zahřešit, dát si třeba kousek hořké čokolády, samozřejmě s rozumem, urputně se nesledovat a hlavně být pozitivně naladěné.
3. Jak se hýbat?
Pohybová aktivita – to je to nejdůležitější!!! Ale největší blbost je, když si jdeme někam do fitka zacvičit (spinning, aerobik, trampolínky atd.) a tam si dáme do těla, že propotíme čtyři trika a pak se nemůžeme dva dny hnout a myslíme si, co jsme pro sebe neudělaly. Neudělaly jsme nic. Tělu jsme spíš ublížily. Takhle se mučit je prostě nesmysl.
Měly bychom si hlídat tepovou frekvenci, nemakat na plný plyn. V nižší tepovce, která by se měla pohybovat max. mezi 55–60 %, se nejlépe spalují tuky, při vyšší už tolik ne, takže je to fakt k ničemu. Pomocníkem může být např. sporttester neboli hodinky, které měří tepovou frekvenci jak absolutní, tak procentuální. Takže si klidně střihněte to fitko, ale s tepovkou do 60 % a nikdy ne více. A pravidelně! Minimálně 3x týdně. Aspoň 1–2 hodiny denně. A nejlepší je zcela přirozený pohyb – chůze. To ví snad každý. Ale je tu i kolo a in-line brusle. Dá se leccos, třeba to i zkombinovat, prostřídat, ale hlavně preferovat to, co nás baví, a netrápit se u něčeho, k čemu máme vysloveně odpor. Zlepší se psychika, pravidelností dosáhneme kondice a vytrvalosti, budeme se cítit dobře. Důležité je se nestrhat, vytrvat a hlavně mít motivaci vypadat normálně:-). Takže holky, do toho a hned!