Hlavní obsah

Nejdřív nás vyplavila voda, teď nás žerou komáři!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Vlhké počasí komárům a klíšťatům svědčíFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Máte pleť plnou zarudlých štípanců, nebo s vámi už cloumá horečka? Pak jste zřejmě potkali komára. Není ani divu, protože po vydatných lijácích a následných záplavách se oteplilo a to je ten pravý moment pro nejrůznější havěť. Především komáři nám mohou letní dny notně zkomplikovat.

Článek

Zvláště pokud vyrazíme jen nalehko, s odhalenými rameny a krátkými sukněmi či kalhotami. Podle MUDr. Dagmar Hulínské ze Státního zdravotního ústavu Praha se většina z nás domnívá, že nás komáři ohrožují jen v horkém létě. Jenže více než na ročním období záleží na tom, zda je venku vlhko a teplo.

Nejrizikovější je tedy doba, kdy zaprší a pak následují dva tři horké dny. To pak komáři, ale třeba i klíšťata, neobvykle ožijí. Ta jsou přitom silněji infikována než v jiných obdobích. A proto pro člověka nebezpečnější. Nejspolehlivější obranou proti nemocem přenášeným klíšťaty je pochopitelně očkování. Pokud jste ho letos nestihli nebo vás obtěžují i komáři, musí přijít na řadu repelenty.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Repelenty mají účinnost jen asi tři hodinyFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Podle čeho vybrat repelent?

V případě klíšťat vybírejme látky s nejvyšším obsahem DEET (tady vede jednoznačně OFF! před Diffusilem). Proti komárům je zase nejúčinnější látka zvaná Icaridin (nejvyšší obsah této „protikomáří" látky má přípravek Autan). Ta nás před štípanci spolehlivě ochrání.

Repelenty je možné nastříkat jednoduše přímo na oblečení. K odpuzení hmyzu je to dostatečná ochrana. Přesto je třeba postřik repelenty jak proti komárům, tak proti klíšťatům po zhruba třech hodinách opakovat. Při pocení je dokonce tato doba ještě kratší. Stejně jako jsou klíšťata nebezpečná a dokonce mohou ohrozit náš život v podobě infekce, i komáři mohou po záplavách šířit takzvanou valtickou horečku. Pojmenovali ji tak lékaři po záplavách na Břeclavsku počátkem tisíciletí.  Náchylnější jsou k tomuto onemocnění především děti, které mají slabší imunitní systém.

Jedná se o běžnou virovou nemoc, kterou lze přirovnat k nachlazení s teplotami do 39 °C. Doprovázena je zejména bolestmi kloubů, hlavy a krku, způsobuje také silnou nevolnost. Naštěstí není tak nebezpečná jako klíšťová encefalitida nebo lymeská borelióza.

Zdroj: Dámskájízda.cz

Reklama

Související témata:

Načítám