Hlavní obsah

Nenechte se oslabit antibiotiky! 3 věci, které vás ochrání a máte je doma

Foto: Alexander Raths, Shutterstock.com

Foto: Alexander Raths, Shutterstock.com

Reklama

Bakteriální infekce v zimě řádí všude, kam se podíváte. Antibiotika jsou sice účinným způsobem léčby, mají ale řadu negativních účinků. Mimo jiné ničí prospěšné bakterie. Jak upravit jídelníček, aby se tělo s antibiotiky vyrovnalo?

Článek

Antibiotika jsou v Česku velmi oblíbená. Začne vás bolet v krku, vypadá to na klasickou angínu. Nasadíte antibiotika a nanejvýš do pár dnů se vám uleví. Problém je pryč! Ve skutečnosti to ale zdaleka není tak veselé, jak se může zdát. Antibiotika sice vyhrají boj nad zlými bakteriemi, ale v organismu udělají hotovou paseku. Vaše imunita zůstane oslabená a zanedlouho vás může atakovat další nemoc. S celým problémem vám ale může pomoci dobře sestavená strava.

Kdy (ne)užívat antibiotika

Ve spoustě případů je nasazení antibiotik nezbytné. Opravdu nemá cenu přechodit a dostatečně nevyléčit zápal plic, to se vám pak vrátí mnohonásobně hůře. Na druhé straně, antibiotika jsou v současnosti velmi nadužívaná a někteří lékaři je předepisují i v případech, kdy to úplně nutné není.

Máte antibiotika předepsaná, ale nejste si jisti, zda jsou opravdu potřeba? Můžete zažádat o test CRP, který měří hladinu C-reaktivního proteinu. Je-li zvýšená, antibiotika jsou vhodná, v opačném případě vám nijak nepomohou.

Jako první běžte koupit probiotika

Při užívání antibiotik dochází k usmrcení nejen škodlivých bakterií, ale i těch příznivých, nezbytných pro kvalitní život, trávení a imunitu. Proto byste spolu s léčbou měli nasadit probiotika a užívat je ještě alespoň deset dní poté, co antibiotika doberete.

Probiotické bakterie samozřejmě nejúčinněji dodáte prostřednictvím speciálních doplňků stravy. Avšak určitě ničemu neuškodíte, když jídelníček obohatíte o potraviny, které tyto živé kultury přirozeně obsahují. Jsou to zejména zakysané mléčné výrobky (bílý jogurt, kefír) nebo kvašená zelenina, třeba kysané zelí.

Foto: marekuliasz, Shutterstock.com

Kvašená zelenina je asi nejdostupnějším a nejlevnějším zdrojem probiotikFoto: marekuliasz, Shutterstock.com

Hlídejte si vlákninu

Vláknina je důležitá jako prevence řady onemocnění, proto byste ji neměli opomíjet nikdy. A v období, kdy procházíte antibiotickou léčbou, je pro vás ještě důležitější. Tahle nestravitelná složka stravy totiž dokáže prospěšné střevní bakterie živit a napomáhá jejich růstu.

Do jídelníčku proto zařaďte zeleninu, jako je brokolice, květák, růžičková kapusta, mrkev nebo lilek. Z ovoce pomohou jablka, hrušky, švestky či bobulové ovoce. Super zdroji vlákniny jsou i ořechy, semínka a v neposlední řadě luštěniny a celozrnné obiloviny.

Cibule, česnek a další prebiotika

Prebiotika nejsou to samé co probiotika. Tyto látky vytvářejí ve střevech příznivé podmínky pro přátelské bakterie a také podporují jejich množení a aktivitu. Mezi prebiotika se řadí mimo jiné zdroje vlákniny rostlinného původu, tedy všechny výše jmenované. Ještě účinnějšími prebiotiky jsou však zdroje inulinu, zejména cibule, česnek nebo hlízy – třeba topinambur.

Prebiotika nejsou o nic méně důležitá než probiotika. Proto potraviny, které jsou jejich zdrojem, zvýšeně konzumujte nejen po celou dobu nemoci a léčby, ale i několik dní po dobrání antibiotik. Podpoříte tak imunitu a zvýšíte šance, že se vám další potíže vyhnou.

Foto: Timmary, Shutterstock.com

Česnek i cibule obsahují inulin, což je cenné prebiotikumFoto: Timmary, Shutterstock.com

Co jíte vy, když jste nemocní?

Reklama

Načítám