Hlavní obsah

Skryté nebezpečí pro hubnutí a imunitu: Střeva v nepořádku! Tohle vám pomůže

Foto: ESB Professiona, Shutterstock.com

To, co se děje ve vašich střevech, ovlivňuje nejen to, zda přiberete, ale i to, jestli bude v pořádku vaše imunita a celkově se budete cítit v pohodě. Umíte svá střeva hýčkat?

Článek

Objeví-li se nějaký problém ve střevech (a to hlavně v případě, že se nedokážou zbavit odpadních látek), může to v důsledku způsobit potíže téměř kdekoliv: nemusí tak jít jen o zácpu či průjem, ale klidně i o ekzémy, citlivé klouby, bolavou hlavu, únavu i vyčerpání – a od nich je jen krůček k depresi a psychickým potížím. Je tedy víc než namístě, abyste si své trávení a střevní mikroflóru doslova hýčkali.

Proč se starat o mikroflóru

Střevní mikroflóra toho zvládá opravdu dost. Střevo není jen místem, kde se organismus zbavuje špatného a zužitkovává to dobré – postupně se ukazuje, že střevní mikroflóra komunikuje s centrální nervovou soustavou a má vliv na množství tělesných funkcí, mimo jiné může stát za obezitou. Vypadá to, že když se některý z kmenů bakterií ve střevní mikroflóře přemnoží, ovlivní se zpracování živin a důsledkem může být i nadměrné ukládání tuků a obezita. Do jisté míry je složení střevní mikroflóry dáno geneticky, ale dá se ovlivnit i složením stravy a také péčí pomocí probiotik.

Kdy toxiny útočí

„Úkolem střevních bakterií je fermentace nestravitelných částí jídla a produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem. Narušená střevní mikroflóra umožní přerůstání škodlivých bakterií, jejichž toxiny pronikají přes střevo do krevního oběhu se všemi negativními důsledky pro zdraví,“ říká MUDr. David Frej, spoluautor knihy Zdravé střevo. Je-li střevní sliznice neporušená, toxiny se nevstřebávají. „Když ale alergeny v jídle, chemikálie ve vodě a vzduchu, antibiotika a podobné látky střevní mikroflóru naruší, začne střevní sliznice propouštět toxické molekuly do krve, což aktivuje imunitní systém a může to vést až k poškození orgánů a tkání,“ varuje David Frej.

Co prospívá

Z řečeného je jasné, že je zapotřebí střevní mikroflóru udržovat. Tomu pomůže nejen zdravá, tedy co nejméně průmyslově zpracovaná, strava, ale například i to, že si občas dopřejete dávku prospěšných bakterií – znáte je pod označením probiotika. „Jsou to normalizátory střevní sliznice, ochraňují před přerůstáním patogenní mikroflóry. Lze je nasadit například po užívání antibiotik. Dejte pozor, jaké probiotické přípravky zvolíte – liší se jak množstvím probiotických kmenů, tak jejich celkovým obsahem,“ říká PharmDr. Filip Smetana, vedoucí lékárník lékárny Benu. Kvalitní probiotika by měla v denní dávce obsahovat až 20 miliard živých bakterií, pro děti 5 až 10 miliard. Je dobré, aby v jejich složení byla i prebiotika, tedy výživa pro tyto prospěšné bakterie.

Každodenní péče

Probiotika se hodí při průjmech a zácpě, ale také jako prevence proti rakovině střeva či střevním zánětům – pomohou zbavit tělo toxinů. Můžete si je dopřát i v přírodní formě, ideálně z kvašené zeleniny, hlavně z tradičního kysaného zelí, najdete je i ve výrobcích ze sóji (miso, tempeh, natto). Střeva ocení i zakysané mléčné výrobky, kvasnice či nepasterizované pivo. Důležitý je i dostatečný přísun vlákniny z celozrnného pečiva, luštěnin, neloupaného ovoce a zeleniny a oříšků. Nerozpustná vláknina urychluje průchod potravy střevy, a tedy i odchod toxinů, rozpustná pak slouží i jako výživa pro střevní bakterie.

Foto: marekuliasz, Shutterstock.com

Kysaná zelenina i zakysané mléčné výrobky, to jsou pro vaše střeva ty správné potraviny

Čemu se vyhnout

To, co střevní mikroflóře svědčí, už víte. Čeho se ale vyvarovat? Přílišného množství cukru a alkoholu – ten zvyšuje propustnost střev, tedy i možnost, aby se cizí látky dostaly do těla.

To, že antibiotika, hlavně jejich časté užívání, nesvědčí střevní flóře, je obecně známé – proto se je snažte nahradit přírodními antibiotiky, jako je česnek, zázvor, olej z čajovníku, propolis nebo šalvěj. V případech, kdy se jim vyhnout nejde, by měla následovat regenerace za pomoci probiotik: v přírodní formě kdykoli je to možné, ve formě preparátů pak po celou dobu užívání antibiotik.

Střeva poškozuje také stres. Stresovaný organismus přechází na úsporný režim a přednostně podporuje orgány, které jsou potřeba k rychlé akci – a to střeva a trávicí soustava nejsou. Je-li tato situace častá, či dokonce permanentní, pak se přísun krve sníží natolik, že to ohrožuje správnou činnost trávení. Dalším rizikovým faktorem je i nedostatek pohybu a časté sezení: zpomaluje průchod potravy střevem a toxiny pak v těle zůstávají zbytečně dlouho.

Foto: lassedesignen, Shutterstock.com

Jestli vypadá váš jídelníček podobně, zaděláváte si na akutní, ale i dlouhodobé střevní obtíže

Víte, že časté sezení poškozuje celé tělo a ohrožuje nejen střeva, ale i mozek a srdce?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama