Hlavní obsah

Nepřechýlená příjmení: Svobodná volba, či zásah do tradice?

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Otázka ohledně povinného přechylování příjmení se poslední dobou hlasitě ozývá snad ze všech koutů republiky. A zdá se, že přeslechnout prosby českých žen v jednadvacátém století už není na pořadu dne. Opravdu si ale naše mateřština poradí se skloňováním jména Jana Novák nebo Miluše Hříbek?

Článek

K tomu, aby žena mohla po sňatku používat nepřechýlený tvar příjmení, je v současnosti zapotřebí splňovat alespoň jeden ze čtyř zákonných důvodů. Matrika jí vyhoví v případě, že je cizinka, má, či bude mít trvalý pobyt v zahraničí, její manžel nebo partnerka pochází z cizí země nebo pokud se žadatelka cítí být jiné národnosti než české.

Jenže následné kontroly jsou takřka nemožné, a tak se čerstvé nevěsty často uchylují ke lži. To by se mělo změnit. Stát jim totiž zřejmě umožní právo svobodné volby. Jak to bude v praxi vypadat a jaké komplikace díky tomu nastanou v českém jazyce? Na to jsme se zeptali těch nejpovolanějších.

Češky už nebudou muset lhát

Pozměňovací návrh k vládnímu zákonu o matrikách předkládá spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva poslanec Pirátské strany Ondřej Profant. Hlavní pozitiva, která by mohla novela zákona přinést, vnímá v možnosti volby a především vstřícném přístupu státu k občanům. „Je zde nezanedbatelné množství žen, které chtějí z mnoha rozumných důvodů nepřechýlenou formu příjmení a nemohou, popřípadě musejí lhát úřadům. Stávající podmínky jsou nepřekontrolovatelné, a tak některé matriční úřady dokonce radí, jakým způsobem je lze obejít. To není správně – stát nemá lidi tlačit do lži,“ vysvětluje Ondřej Profant.

Foto: IVASHstudio, Shutterstock.com

Návrh zaručující ženám svobodnou volbu tvaru příjmení podpořil letos v květnu Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny ČR

S tímto názorem se v podstatě shoduje i vedoucí oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český, PhDr. Pavel Štěpán, Ph.D., který dodává: „Zákon je opravdu nezřídka obcházen. Ženy, které chtějí mít nepřechýlené příjmení, si kvůli tomu často účelově změní národnost nebo prohlásí, někdy i nepravdivě, že budou žít v zahraničí. Pokud by prošla navrhovaná změna zákona, pak by se do značné míry jen legalizoval současný stav.“

Problémy se skloňováním

Problém ale nastává v okamžiku skloňování. „Čeština je ohebný jazyk, v němž se podstatná jména skloňují. Pokud se ženské příjmení nepřechýlí, není možné jej skloňovat a bez obtíží začlenit do věty. Ženská nepřechýlená příjmení zakončená na –a, například Buchta nebo Babka, lze sice teoreticky skloňovat podle vzoru žena, ale může to někdy působit směšně nebo pejorativně. Čeština si samozřejmě i s nesklonnými nepřechýlenými příjmeními poradí, ale zvláště tam, kde je nutné jednoznačné a zároveň úsporné a rychlé vyjadřování, například při komentování sportovních utkání, by užívání nepřechýlených příjmení vyvolávalo potíže,“ říká Pavel Štěpán.

Foto: claudia veja images, Shutterstock.com

Jediným problémem, který by s nepřechýlenými příjmeními mohl nastat, je skloňování. Už teď se ale v České republice podobná příjmení vyskytují

Zmatek při oslovování 

Je pravda, že už nyní působí českým mluvčím nepřechýlená příjmení často komunikační problémy. „Nevědí, jak ženu s nepřechýleným příjmením oslovit, jak o ní hovořit a podobně. Z jazykového hlediska je nejvhodnějším řešením používat v běžné, neoficiální komunikaci přechýlenou podobu příjmení i tehdy, pokud je příjmení oficiálně nepřechýlené, tedy o paní, která se jmenuje Eva Novák, mluvit v běžné komunikaci jako o Evě Novákové, podobně jako mluvíme o Angele Merkelové nebo Michelle Obamové,“ uzavírá potíže se skloňováním Pavel Štěpán.

Statistiky z úřadů 

Nelze ale předpokládat, že poté, co bude zákon schválen a uveden v platnost, přípona –ová z českých příjmení zcela vymizí. Je logické, že po této možnosti nesáhnou hromadně všechny ženy. „Ptali jsme se některých matričních úřadů, kolik žen žádá po sňatku o nepřechýlené příjmení. Je to různé. V roce 2018 to bylo například 5 % v Děčíně, 11 % v Břeclavi a skoro 28 % na Praze 13,“ nastiňuje zájem o nepřechýlená příjmení Ondřej Profant.

Foto: Africa Studio, Shutterstock.com

Přechylování ženských příjmení má v našich končinách dlouholetou tradici. Chtějí se jí Češky vzdát?

Tradice v ohrožení?  

Zda se ale přechýlená příjmení Češek ztratí nadobro, to se zatím nikdo neodvažuje předvídat. Faktem je, že jsou od nepaměti součástí naší kultury. „Nejstarší doklady přechýlených příjmí (příjmí je vývojový předstupeň dědičného příjmení) pocházejí už z 15. století. K přechylování docházelo od samého počátku právě proto, aby bylo možné ženská příjmení skloňovat a bez problémů začleňovat do věty. Stejně jako se v češtině přechylují obecná podstatná jména, například učitelka, hudebnice, svědkyně, mistrová a podobně, obdobně se přechylují i příjmení. Je to jev, který je v češtině od samého počátku vývoje příjmení naprosto přirozený,“ dodává na závěr Pavel Štěpán.

HLASUJTE: Co se vám líbí více?
Přechylování, patří to k tradici
89 %
Nepřechylování, je to světové
11 %
Celkem hlasovalo 8240 čtenářů.

Co si o nepřechylování jmen myslíte? Podělte se s námi v diskuzi. Než se tak stane, otestujte se v češtině! 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.