Hlavní obsah

Očima padesátky Martiny Formanové: Co mají dnešní dvacítky, já měla taky, ale nezávidím jim

Foto: David Neff, Seznam Zprávy / ilustrace Lenka Samešová

Foto: David Neff, Seznam Zprávy / ilustrace Lenka Samešová

Jistě, už zítra může být všechno jinak, ale dnes můžu upřímně říct, že si se svým věkem docela dobře rozumím. A nemyslím tím takové to smíření, jako když přijmete, že vás ošidil číšník nebo jste nevyhráli v tombole.

Článek

Když řeknu, že si život po padesátce užívám, pomyslíte si možná, že bude následovat nějaké hlubokomyslné budhistické rozjímání na téma nalezení hlubšího smyslu života. Kdepak, nic jsem nenalezla; bohužel ani ztracený občanský průkaz, ale to je zase jiná story. Prostě mě jen můj současný věk baví.

(Poznámka pro profesorky gymnázia Křenová v Brně, které mě slyšely během pochodového cvičení ve 2.ročníku plameně proklamovat, že chci žít maximálně do třiatřiceti, protože dál to nemá cenu: Svůj názor jsem zásadně přehodnotila! A omlouvám se těm z vás, které jste již tehdy nespadaly do mnou vyměřené života-hodné kategorie.)

Krom toho, že je naprosto bezpředmětné zlobit se na fakt, že se každým rokem vzdaluji od svého ročníku narození, bylo by to i rouhání. Co by za mých šestapadesát let dala maminka kamaráda mých synů, která zemřela před padesátkou. A mnozí, mnozí jiní.

Výčet všeho, co se léty horší, by byl jistě dlouhý (ruku na srdce, zejména, co se týče fyzické stránky), ale stejně tak můžu jmenovat pozitiva, za která všem těm rokům vděčím. Za téměř čtvrtstoletí s manželem, během něhož jsem viděla vyrůstat naše syny v chytré a slušné muže, místa a zážitky, která ta léta naplnily.

Dívám se na dvacetileté holky, a vím, že všechno, co mají ony dnes, jsem měla já taky. Ale ony neví, jestli budou mít o dvacet let později to, co mám já.

Aby nenastala mýlka. Ještě si dobře pamatuji výhody věku dvacet plus. Onu výdrž dvě noci za sebou nespat, odvahu k riskování a pevná prsa, například. Vůbec to byl čas čarokrásných nocí – a příšerných rán, ve kterých na mě doléhaly mučivé otázky jako: vdám se vůbec? podaří se mi ukotvit v pracovním procesu? otěhotním někdy?

Život byl ke mně milosrdný. A vlastně dosud je. Například už hůř vidím. Takže podívám-li se na sebe trochu z dálky, a bez brýlí, vidím se pořád coby to děvče s velkými sny.

Jen dnes již splněnými.

Spisovatelka Martina Formanová vystudovala FAMU, obor scénáristka-dramaturgie. Její prvotina Skladatelka voňavého prádla popisuje život mladé ženy po boku slavného muže. Inspirací Martině byly vlastní zkušenosti ze soužití s Karlem Gottem. Od té doby napsala dalších osm knih, v poslední s názvem Nalakuj to narůžovo se setkáváme se zralou ženou, jež reflektuje svůj život po boku režiséra Miloše Formana. Kromě knih píše scénáře. Žije v USA střídavě mezi New Yorkem a Connecticutem.

Letní edice Očima padesátky aneb Jak to vidí další české padesátnice bude vycházet osm týdnů. V jejich průběhu se na tomto místě potkáte s lékařkou Kateřinou Cajthamlovou, top modelkou Terezou Maxovou, herečkami Kamilou Špráchalovou a Nelou Boudovou, moderátorkou Ester Janečkovou, novinářkou Markétou Grosmanovou a spisovatelkou Lidmilou Kábrtovou. Od 29. srpna pro vás bude svoje postřehy psát opět Lucie Šilhová.

Reklama

Související témata:
Martina Formanová