Článek
Na to si, znáte to, člověk zvykne snadno. Ale protože jsem nikdy nebyla „diva“, která obdiv okolí nutně potřebuje k životu, tak i stárnutí je pro mě, možná, jednodušší.
No, jednodušší...
Myslím si zkrátka, že člověk by měl zestárnout do moudrosti, ale zároveň si zachovat pocit mladého ducha, ženskosti a lehkosti, a přitom úplně nezblbnout, nežít jenom povinnostmi a starostmi… To byly věci, které jsem řešila.
Protože každý vám dnes poradí se zdravým životním stylem. S omlazením buněk, vhodnými potravinami, antioxidanty. Existují tisíce studií o tom, proč je stres špatný a pohyb dobrý. Výsledkem je, že stárneme pomaleji. Ženy, například, mohou porodit dokonce i v padesáti, což se mi, mimochodem, zdá úžasný, ale nemůžu říct, že bych si na to troufla – z porodu jsem byla unavená už ve čtyřiceti.
Ano, padesát je dnes nových pětatřicet. Ale nikdo vám neporadí, jak to udělat, aby vám až do pozdního věku vydržela bezstarostnost a radost ze života. Mám v sobě například odjakživa zakořeněnou zodpovědnost a smysl pro povinnost. A taky věřím, že všechno vydržím. U nás na Kaplankayi máme od roku 2018 každoroční velkou konferenci o vyrovnaném a spokojeném životním stylu, wellbeingu. Jmenuje se Harvest, Sklizeň. Jezdí tam mezinárodní kapacity, specialisté na dlouhověkost, na meditaci, zdravý a spokojený partnerský život, na umění odpouštět… Je mezi nimi i Alberto Villoldo, původem kubánský profesor a lékařský antropolog, který zkoumá moudrost domorodých kmenů v Amazonii a praktiky šamanů z kmene Inků.
S ním jsem se o svojí pracovitosti bavila – smál se, až se za břicho popadal. „No jasně! To znám! Kuba, Československo! Komunismus v nás! Ani se nemodli, ale hlavně pracuj!“ Alberto tvrdí, že lidi, kteří vyrůstali v komunismu, mají v sobě zakódováno: „Nejseš dost dobrej! Musíš se víc snažit!“ Což vám na štěstí a radosti ze života moc nepřidá. Zase máme v sobě disciplínu a jsme jako národ odolnější.
Tak se na to snažím myslet a zas to s tou zodpovědností nepřehánět. Nechat věci plynout, nebojovat na sílu a na krev, být jako voda.
Ale i vše má své meze.
Jaké meze měla Tereza Maxová, autorka dnešní glosy, na mysli? To si můžete přečíst v knize Tereza, která vyšla vloni. Najdete v ní nejen osobní deníkové zápisky světově proslulé topmodelky, ale také řadu exkluzivních fotografií. A kdo je vlastně Tereza Maxová, když svlékne svůj „šat“ topmodelky? V první řadě výjimečná žena a trojnásobná matka. A pak také zakladatelka Nadace Terezy Maxové dětem, která pomáhá už od roku 1997.
---
Letní edice Očima padesátky aneb Jak to vidí další české padesátnice bude vycházet osm týdnů. V jejich průběhu se na tomto místě potkáte s lékařkou Kateřinou Cajthamlovou, herečkami Kamilou Špráchalovou a Nelou Boudovou, moderátorkou Ester Janečkovou, novinářkou Markétou Grosmanovou a spisovatelkami Martinou Formanovou a Lidmilou Kábrtovou. Od 29. srpna pro vás bude svoje postřehy psát opět Lucie Šilhová.
