Partnerovy děti mě nenávidí!

Eva se s Lukášem seznámili, když byl krátce po rozvodu, takže rozhodně nebyla viníkem, kvůli kterému jeho dospívající dcery „přišly o tatínka". Přesto se stala terčem jejich zášti a žárlivosti.

„Brala jsem to tak, že když chci žít s chlapem, který má dvě děti, tak je přirozeně všechny musím brát se vším všudy. Pokoušela jsem se jim vycházet vstříc, navázat kontakt, dávat najevo, že nejsem soupeř, že můžeme normálně vycházet. Ale ony se prostě rozhodly, že mě budou bojkotovat," líčí Eva dobu, kdy s Lukášem začala bydlet. Jeho dcery jí při každé návštěvě nebo společné schůzce dávaly najevo, jak jim vadí. „Doufala jsem, že se to časem prolomí, že najdeme společnou řeč. Ale čím víc jsem dávala najevo vstřícnost, tím víc ji odmítaly," vzpomíná trpce Eva.

Děti, které rozvod a jeho důsledky těžce nesou, mají tendenci hledat viníka za ztrátu původního rodinného zázemí. „Nová partnerka se pak často stává hromosvodem, i když třeba vůbec není tou hlavní příčinou rozbití původní rodiny," uvádí psycholog Zdeněk Malý. Jak dodává, muži často tyto pocity posilují tím, že příliš dávají najevo náklonnost k nové partnerce, což u dětí vzbuzuje žárlivost a popuzuje proti ní.

Eva zvolila to nejrozumnější východisko. Nechala Lukáše, aby se s dcerami stýkal co nejčastěji sám. Pochopila, že její přítomnost je na škodu všem - i jí samotné. „Prostě jsem vyklidila pole. Lukáš to přijal jako vysvobození, což mi nejdřív bylo docela líto. Myslela jsem, že by mě mohl trochu přemlouvat a dcerám vysvětlit, že by mě měly akceptovat, když jim nic zlého nedělám. Ale nakonec jsem se smířila se situací a udržujeme takové příměří. Holky se většinou setkávají s Lukášem beze mě, a když výjimečně přijdou k nám, tak to probíhá relativně bezkonfliktně," popisuje současnou situaci Eva.

Právě přístup Evy považuje i psycholog Malý za nejvhodnější. „Pokud děti vnímají otcovo nové partnerství extrémně negativně, nemá smysl to lámat přes koleno. Výsledkem pak totiž bývá buďto fatální narušení vztahu s dětmi, nebo mezi oběma partnery, často obojí," tvrdí podle svých zkušeností z poradny. Podle něj situaci někdy zbytečně vyhrocují muži, kteří chtějí dětem za každou cenu vnutit svoji přítelkyni. Ale i ženy, které za každou cenu vyžadují od jeho dětí respekt. Proto doporučuje: „Pokud jsou vzájemné konflikty vyhrocené, nesnažte se o nemožné - tedy o to, abyste s nimi byla podle svého nejlepšího úmyslu kamarádka. Na druhou stranu, jestliže partner není vůbec schopen se vás zastat a toleruje jakékoli zlomyslnosti či bojkot ze strany svých dětí, vážně si s ním promluvte a navrhněte co nejspravedlivější pravidla."