Hlavní obsah

Opět je tu změna času! Co s vaším zdravím může posun udělat a jak minimalizovat škody

Foto: Alliance Images, Shutterstock.com

Foto: Alliance Images, Shutterstock.com

Reklama

V noci na neděli se změnil letní čas na zimní. Ráno vás tak možná potěší, že si přispíte o hodinu déle. Jenže o to dřív se začne večer stmívat, což může vyvolávat únavu, stres, ale i deprese. Jak tomu předejít? A který čas je pro člověka přirozenější?

Článek

V neděli ve tři hodiny ráno se čas posunul zpět na druhou. I když je podzimní změna milosrdnější a můžete si ráno hodinu přispat, na brzkou tmu si možná budete muset chvíli zvykat. Biorytmus zvyklý na jiné hodiny může vyvolávat u citlivých jedinců nepříjemné stavy. Jak jim předejít?

Kdy skončí změna času?

Rok 2021 měl být poslední, kdy se měl v Evropské unii střídat letní a zimní čas. Jednotlivé země se ale nedokázaly shodnout, u kterého času zůstat, diskuze pak navíc utnulo dění kolem pandemie koronaviru. Zatím tedy nevíme, jaká je vize, a střídání času bude zřejmě ještě pár let trvat.

Každoroční fungování letního času se v Česku zavedlo v roce 1979 především kvůli snížení spotřeby elektrické energie. Krátkodobě platilo již dříve, zejména za války a v poválečných letech. Pozdější letité výzkumy ale odhalily, že energetické úspory jsou minimální, zato dopady na lidské zdraví nečekaně velké.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Šedesát minut rozdíl může být pro organismus citlivějších jedinců šokFoto: New Africa, Shutterstock.com

Horší imunita a potíže se spánkem

Přenastavit vnitřní hodiny (ať už o hodinu dopředu, nebo dozadu) nejde tak snadno jako posunout ručičku na budíku. Pokud patříte mezi šťastnější jedince, změna času s vámi neudělá vůbec nic. Ti citlivější si ale stěžují na potíže se spánkem, bolesti hlavy, nevolnost, zhoršený fyzický výkon i koncentraci a psychickou odolnost. Přizpůsobit se trvá i týdny.

Změna času mění i to, jak velkou část dne trávíte na světle a ve tmě. Právě vystavování světlu ovlivňuje v těle vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Je-li změnou času narušené, můžete cítit únavu, ospalost i během dne a večer máte naopak problém s usínáním. Nevyspání pak dál vede ke zhoršené koncentraci, podráždění, snížené výkonnosti. Tělo je také náchylnější k infekcím, kardiovaskulárním příhodám a depresi. V období, kdy se mění čas, vzrůstá i počet autonehod, a dokonce sebevražd.

Foto: DedMityay, Shutterstock.com

Několik týdnů po změně času můžete mít problémy s usínánímFoto: DedMityay, Shutterstock.com

Co dělat, když se mění čas

Odborníci radí první dny po změně času věnovat relaxaci, aby tělo získalo prostor srovnat se s tak náhlou změnou. Pokud máte problémy se spánkem, vstávejte alespoň týden o půl hodiny dříve než obvykle a postupně tento čas zkracujte, přechod bude pozvolnější. Každý den si dopřejte klidnou procházku a najděte si čas na cvičení, ideálně venku a na denním světle.

Jak si pomoct sami? „Spíš než na pocit a prožívání únavy, které vás orientuje negativně, je vhodné se soustředit na to, jak se o sebe v tomto náročném období dobře postarat. Pro někoho to může znamenat snížení nároků a více odpočinku, pro jiného naopak vybičovat se k aktivitě a sportování. Orientace na vaše potřeby a jejich naplňování přináší dobrý pocit,“ vysvětluje psychoterapeutka Alena Večeřová Procházková.

Terapie světlem a vitaminy

Srovnat spánek vám také může pomoci po poradě s lékařem užívání melatoninu v tabletách nebo terapie jasným světlem, tzv. chronobiologická fototerapie. Pomáhá v léčbě deprese, využívá se v lázních či zařízeních pro seniory. Speciální lampu, která simuluje zdravotní účinky slunečního svitu, si můžete pořídit i domů.

Zvyšte také příjem vitaminů a minerálních látek, které přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání. „Patří k nim kyselina listová, hořčík, kyselina pantothenová, riboflavin, vitaminy B6, B12 a C a železo,“ radí farmaceutka Ivana Lánová, vedoucí lékárnice Benu lékárny v Praze.

Letní, nebo zimní čas?

A který čas je zdravější? Z lékařského pohledu je výhodnější zimní čas. Při něm se rozednívá kolem osmé hodiny. Kdyby dlouhodobě platil letní čas, slunce by v zimě vycházelo až kolem deváté. Většina lidí by tak byla nucena vstávat a začít s prací za tmy, což snižuje výkonnost i soustředění a dlouhodobě může vést k rostoucímu riziku civilizačních chorob.

Zatímco vlády jsou spíše pro zachování právě času zimního, v anketách občanů vyhrává letní čas. Velká část lidí už dnes nemusí vstávat časně, proto pro ně není rozhodující otázka světla a tmy ráno. Mnohem důležitější je pro ně světlo večer, kdy se věnují koníčkům, sportu či setkávání s přáteli. Jenže biologicky je organismus nastavený tak, že s příchodem tmy dochází ke zklidnění a přípravě na spánek. Člověk tak jde umělým nočním svícením vlastně proti přírodě.

Reklama

Načítám