Hlavní obsah

Změna času. Jaká zdravotní rizika hrozí a jak jim předejít

Foto: Alliance Images, Shutterstock.com
29. 10. 2021

V noci na neděli se změní letní čas na zimní. Ráno vás tak možná potěší, že si o hodinu přispíte. Jenže o to dřív se začne večer stmívat, což může vyvolávat únavu, ale i deprese. Jak tomu předejít? A který čas je pro člověka lepší?

Článek

V neděli ráno se ve tři hodiny čas posune zpět na druhou. I když je podzimní změna milosrdnější a můžete si ráno přispat, na brzkou tmu si možná budete muset chvíli zvykat. Biorytmus, zvyklý na jiné hodiny, může vyvolávat u citlivých jedinců nepříjemné stavy. Jak jim předejít?

Kdy skončí změna času?

Rok 2021 měl být posledním, kdy se letní a zimní čas měl v Evropské unii střídat. Jednotlivé země se ale nedokázaly shodnout, u kterého zůstat, diskuze pak navíc utnulo dění kolem pandemie koronaviru. Zatím tedy nevíme, jak to bude, a střídání času bude zřejmě ještě pár let trvat.

Každoroční fungování letního času se v Česku zavedlo v roce 1979, zejména kvůli snížení spotřeby elektrické energie. Krátkodobě platilo již dříve, zejména za války a v poválečných letech. Pozdější letité výzkumy ale odhalily, že energetické úspory jsou minimální, zato dopady na lidské zdraví nečekané.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Šedesát minut rozdíl může být pro organismus citlivějších jedinců šok

Jak přenastavit biorytmius

Přenastavit vnitřní hodiny (ať už o hodinu dopředu či dozadu) nejde tak snadno, jako posunout rafičku na budíku. Změna času s vámi nemusí udělat vůbec nic. Citlivější jedinci si ale stěžují na potíže se spánkem, bolesti hlavy, nevolnost, zhoršený fyzický výkon i koncentraci a psychickou odolnost. Přizpůsobit se trvá i týdny.

Změna času mění i to, kolik dne trávíte na světle a kolik ve tmě. Právě vystavení se světlu ovlivňuje v těle vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Pokud je změnou času narušené, můžete cítit únavu, ospalost i během dne a večer máte naopak problém s usínáním. Nevyspalost pak dál vede ke zhoršené koncentraci, podráždění, snížené výkonnosti. Tělo je také náchylnější k infekcím, kardiovaskulárním příhodám a depresi. V období, kdy se mění čas, vzrůstá i počet autonehod, a dokonce sebevražd.

Foto: DedMityay, Shutterstock.com

Několik týdnů po změně času můžete mít problémy s usínáním

Co dělat, když se mění čas

Odborníci radí první dny po změně času věnovat relaxaci, aby tělo mělo prostor srovnat se s tak náhlou změnou. Pokud trpíte na problémy se spánkem, vstávejte alespoň týden o půl hodiny dříve než obvykle a postupně tento čas zkracujte, přechod bude pozvolnější. Každý den si dopřejte klidnou procházku (začněte hned tou první nedělí) a najděte si čas na cvičení, ideálně venku a na denním světle.

„Spíš než na pocit a prožívání únavy, které vás orientuje negativně, je vhodné se soustředit na to, jak se o sebe v tomto náročném období dobře postarat. Pro někoho to může znamenat snížení nároků a více odpočinku, pro jiného naopak vybičovat se k aktivitě a sportování. Orientace na vaše potřeby a jejich naplňování přináší dobrý pocit,“ vysvětluje psychoterapeutka Alena Večeřová Procházková.

Srovnat spánek vám také může pomoci po poradě s lékařem užívání melatoninu v tabletách nebo terapie jasným světlem, tzv. chronobiologická fototerapie. Pomáhá v léčbě deprese, využívá se v lázních i geriatrických zařízeních pro přestárlé. Speciální lampu, která simuluje zdravotní účinky slunečního svitu, si můžete pořídit i domů.

Zvyšte také příjem vitaminů a minerálních látek, které přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání. „K takovým patří kyselina listová, hořčík, kyselina pantothenová, riboflavin, vitaminy B6, B12 a C a železo,” radí farmaceutka Ivana Lánová, vedoucí lékárnice BENU lékárny v Praze.

Letní, nebo zimní čas?

A který čas je zdravější? Z lékařského pohledu je výhodnější zimní čas. Při něm se rozednívá kolem osmé hodiny, platil-li by dlouhodobě čas letní, slunce by v zimě vycházelo až kolem deváté. Většina lidí by tak byla nucena vstávat a začít s prací za tmy, což snižuje výkonnost i soustředění a dlouhodobě může vést k prohlubování civilizačních chorob.

Zatímco vlády jsou spíše pro zachování právě času zimního, v anketách občanů vyhrává letní čas. Velká část lidí už dnes nemusí vstávat časně, proto pro ně není rozhodující otázka světla a tmy ráno. Mnohem důležitější je pro ně světlo večer, kdy se věnují svým koníčkům, sportu či setkávání s přáteli. Jenže biologicky je organismus nastavený s příchodem tmy ke zklidnění a přípravě na spánek, člověk tak jde umělým nočním svícením vlastně proti přírodě.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek