Hlavní obsah

Devátá třída jako drahá čekárna. „Je čas ji zrušit!“ říká autorka reformy. Stojí miliardy a blokují děti i učitele

Devátá třída se do českého vzdělávacího systému vrátila na začátku 90. let, kdy tehdejší ministr školství Ivan Pilip potřeboval zajistit, aby děti po základní škole dosáhly věku 15 let a mohly rovnou nastoupit do práce. „On sám dnes veřejně říká, že to byla jeho největší chyba,“ připomíná Renáta Zajíčková v podcastu U tabule. Tak co s tím?

Článek

Hostem dalšího dílu podcastu U tabule je poslankyně Parlamentu ČR, předsedkyně podvýboru pro regionální školství a ředitelka gymnázia Renáta Zajíčková. Proč podle ní devátá třída ztratila smysl, jak vznikl její návrh reformy 8+2, proč by dětem prospělo uzavřít povinnou školní docházku až na střední škole a jaké hlubší souvislosti celá změna má – od ekonomiky až po nedostatek učitelů.

Stojí miliardy a přináší minimum

Devátá třída je pro žáky i učitele málo efektivní: první půlrok se točí kolem drilu na přijímačky, druhý půlrok kolem čekání na výsledky. Jedni žáci se stresují kvůli testům, druzí už mají své jisté a jen „přežívají“. Učitelé pak těžko udržují pozornost, motivaci i smysluplnou výuku. A navíc: Podle analýzy Centra pro ekonomické a tržní analýzy stojí provoz devátých tříd stát mezi čtyřmi a osmi miliardami korun každý rok.

Osmnáctiletí studenti chtějí být mezi dospělými, ne nosit přezůvky a vysvětlovat třídní učitelce, proč přišli pozdě…

Efektivnější vzdělávání

Co s tím? Renáta Zajíčková navrhuje model 8+2: osmiletá základní školadvouletý společný základ na střední škole. Povinná školní docházka by neskončila v devítce, ale až po druhém ročníku střední školy, který by byl ukončen malou maturitou. Nešlo by o propadání, ale o nástroj, který žákovi ukáže, jaký typ studia mu může nejlépe sedět. „Nechceme dětem ubírat rok vzdělávání, naopak – chceme ho dát tam, kde má větší smysl!“

Zároveň upozorňuje, že dřívější vstup na pracovní trh u celé generace by měl výrazný ekonomický přínos. Kdyby 60 až 80 tisíc mladých lidí začalo pracovat o rok dřív, přineslo by to podle propočtů až 30 miliard korun ročně díky vyšším daňovým příjmům a úsporám na sociálním a zdravotním pojištění.

Co ještě zaznělo v podcastu U tabule:

  • Proč jsou testy Cermat nástroj na selekci dětí, ne na zjišťování toho, co umějí.
  • Proč je devítka neefektivní pro žáky i učitele.
  • Proč se vysokoškolským oborům nevyhne modernizace.
  • Jakou roli má mít kariérové poradenství už na 1. stupni.
  • Co znamená prostupnost ve vzdělávání a proč je v ČR minimální.
  • Jak demografický propad ovlivní školy už v příštích dvou letech.
  • A proč by zrušení devítky prospělo i důchodovému systému.

Podcast U tabule otevírá diskusi o školství bez černobílých odpovědí. Věnuje se aktuálním problémům a najdete ho na webu Proženy.cz, Spotify a v aplikaci Podcasty. Moderátorkou je Tereza Netolická: učitelka, novinářka a maminka dvanáctileté dcery: „Chci otevírat témata, která všichni známe, ale málokdy o nich mluvíme do hloubky.“

Kdo je Tereza Netolická? Podívejte se!Video: Proženy.cz

Sami si píšou omluvenky, maturují ve 20

Velkým tématem, které s devítkami přímo souvisí, jsou odklady školní docházky: má ho každé čtvrté dítě, v některých regionech dokonce každé třetí. Mnoho žáků nastupuje do školy téměř v osmi letech a někdy maturují až v devatenácti, či dokonce ve dvaceti letech.

„Je to nezdravé. Víceméně dospělý člověk sedí v lavici a zároveň si sám píše omluvenky, protože škola bez jeho souhlasu nesmí komunikovat s rodiči.“ Zní to jako detail, ale právě omluvenky symbolicky ukazují, že systém nerespektuje mentální a životní fázi mladých lidí.

Řešení nedostatku učitelů

Jedním z největších problémů českého školství je nedostatek učitelů. Podle Renáty Zajíčkové však zrušení devítek vytváří příležitost, jak část problému vyřešit. V devátých třídách dnes učí přibližně deset tisíc pedagogů. Většina učitelů z devítek má navíc kvalifikaci pro výuku na střední škole, kde je nedostatek nejpalčivější. „Přesuny mezi stupni mohou být řešení. A pro samotné pedagogy by to mohla být i motivace a nový začátek.“

S kým jsme si povídali

Mgr. Renata Zajíčková je poslankyně Parlamentu ČR, předsedkyně podvýboru pro regionální školství a zkušená ředitelka gymnázia. Dlouhodobě se věnuje proměně českého vzdělávacího systému a stojí za návrhem reformy 8+2, která usiluje o modernější, efektivnější a smysluplnější strukturu povinné školní docházky. V praxi propojuje zkušenost političky, pedagogické odbornice i dlouholeté školní manažerky.

Foto: Proženy.cz

Renata Zajíčková (vlevo) a autorka Tereza Netolická v podcastu U tabuleFoto: Proženy.cz

Související témata:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT)

Načítám