„Že má dítě samé jedničky? To vůbec o ničem nerozhoduje!“ O české škole trochu jinak. Podcast U tabule startuje!

„Být ředitelem školy znamená balancovat mezi učiteli, rodiči a dětmi – a to není vždy jednoduché,“ říká Rostislav Konopa, ředitel církevní základní školy zřizované Českobratrskou církví evangelickou.

„Každá škola trochu odráží svého ředitele. Já věřím v laskavost. Děti si po letech nebudou pamatovat data z dějepisu, ale to, jak jsme se k nim chovali,“ vysvětluje v podcastu U tabule. Podle něj jde na základní škole především o objevování silných a slabých stránek dítěte a o spolupráci školy s rodinou: „Ne aby rodiče školu řídili, ale aby s námi spolupracovali. Když táhneme za jeden provaz, funguje to nejlépe.“

Dozvíte se také, jak se liší církevní základní škola od běžné státní. Musejí mít žáci nebo učitelé nějaké náboženské vyznání? Ne. „Vyučujeme podle křesťanských principů, ale nemáme povinné náboženství. To, jestli je člověk věřící, nebo nevěřící, ještě nedělá z nikoho dobrého, či špatného,“ říká Rostislav Konopa. Specifikem jeho školy je spíš rodinná atmosféra, důraz na sport a dobrodružné akce, které děti učí samostatnosti.

Rostislav Konopa otevřeně mluví o nedostatku učitelů, roli asistentů i o tom, jak těžké je skloubit požadavky rodičů s možnostmi školy: „První jsou pro mě učitelé – protože pokud nejsou spokojení oni, nemohou být spokojené ani děti.“ Jako příklad uvádí netradiční výjezdy, kdy žáci druhého stupně tráví několik dní sami v přírodě bez dospělého dohledu. „Život je stres. A my musíme děti učit, že si s ním dokážou poradit.“

Inspekce: Zájemců o post ředitele školy je málo