Článek
Říká se, že kdysi dávno bylo všechno lepší. Řeky, počasí, vláda, ovzduší i sperma. Zvláště u posledně jmenovaného je to ale na dlouhou diskusi. Některé výzkumy, které se zabývaly počtem spermatozoidů v ejakulátu, tvrdí, že je situace rok od roku horší, malých bičíků ubývá a reprodukce populace je ohrožena. V roce 1940 prý měl průměrný muž v jednom mililitru ejakulátu zhruba 113 milionů „spermoníků“, kdežto dnes je to necelých 60 milionů. (A ještě se prý pomaleji hýbou.)
Malý není velký
Takových statistik a údajů se najdou doslova celé stohy – i co se zvířecí říše týče. (Tak například porovnání ledních medvědů ve východním Grónsku s jejich příbuznými v kanadské Arktidě jednou dánskou univerzitou prokázalo, že „grónští“ mají „mezi tlapama“ menší pohlavní orgán, což je dle domněnky vinou vysoké koncentrace znečišťujících látek, jako jsou PCB – polychlorované bifenyly, toxická látka využívaná v chemickém průmyslu, a DDT – insekticid.)
Za stále horší kvalitu mužského spermatu tak prý mohou hlavně některé látky zamořující ovzduší, například dioxiny, které zvyšují pravděpodobnost onemocnění rakovinou, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) s mutagenními a karcinogenními vlastnostmi, či oxid uhelnatý působící na srdeční problémy a nervový systém.
Spermiogram – postrach reprodukce?
Zase tak špatné to snad ale nebude. „Já jsem k těm zprávám o soustavném poklesu mužské plodnosti poněkud skeptický,“ uklidňuje sexuolog Ondřej Trojan z TH kliniky Praha. A uvádí situaci na pravou míru: „Spíše převládá ten názor, že dnes se častěji diagnostikují muži, kteří mají zhoršený spermiogram, než že by jejich počet nějak dramaticky narůstal.“ (Pozn. redakce: Spermiogram – jedná se o vyšetření spermatu, tedy zjištění, v jaké kondici sperma je.)
Stále více párů má potíže s početímFoto: Thinkstock
Hrozba všude, kam se podíváš
Nicméně konkrétně výše zmíněné látky znečišťující ovzduší se mohou v organismu chovat jako ženské hormony (přesněji řečeno napodobují ženský hormon estradiol), čímž by se dalo říci, že se muži „poženšťují“. A to i ze své oblíbené stravy. „Hormony samozřejmě v mase chovných zvířat jsou, stejně jako antibiotika,“ vysvětluje dále doktor Trojan, který přiznává, že taková situace je problém, protože jejich výskyt někdy může způsobovat poruchy (třeba gynekomastii u chlapců).
Rakovina prsu u mužů?
Gynekomastie, onemocnění, jehož název pochází ze spojení dvou řeckých slov, z nichž jedno symbolizuje ženu, a druhé prso, se vyskytuje velmi často, což ostatně dokládá statistika „postižených“ – až 40 % mužů. Převážně se objevuje u mladých chlapců, kteří v citlivém adolescentním období mají problém se s nesouměrností svého těla vyrovnat. Gynekomastie se totiž projevuje zvětšením prsní žlázy doprovázené bolestí. V praxi to vypadá tak, že ač je postižený muž, má jedno prso velké jako žena.
Každopádně je nutné podstoupit operativní zákrok a po dobu jednoho měsíce po něm nosit hrudní bandáž, což je však to nejmenší zlo. V horším případě totiž gynekomastii doprovází výskyt karcinomu. Ano, ani rakovina prsu se mužům nevyhýbá.
Chaos pohlaví
Kdo ale ví, co všechno mohou způsobovat výdobytky moderní civilizace, znečištění nebo hormony v jídle? Možná i další sexuální anomálie! Vždyť takové prohození chromozomů X a Y dokáže nadělat pěknou paseku! Pak kolikrát přemýšlíme, koho nám ta nově přistěhovaná sousedka připomíná…? Hluboký hlas, vousy, vlastně celá taková maskulinní… Bruce Willise! Nebo Vin Diesela? Jednoho má zkrátka méně, druhého zase až příliš... Holt se jako plod moc nepovedla.
Dva pohlavní orgány
Může být ale ještě hůř. Mezi sexuální anomálie, které podle některých odborníků vznikají i na základě snížené tělesné imunity (což může souviset s oním nepořádkem v ovzduší), patří např. elefantiáza, respektive zvětšení části těla (varlat, nohy atd.), vrozené zdvojení penisu neboli diphallia, a to u jednoho nešťastníka z 5,5 milionů obyvatel. A co takhle mít třetí bradavku? Polymastií trpí až 2 % populace.
Už zbývá jen dodat hermafroditismus. To je „on" nebo „ona", která má dva typy pohlavních tkání. (Mužské i ženské pohlavní orgány se tak mohou shledat v jedněch kalhotkách nebo slipech.)
Ať už tedy „jedy" dýcháme, nebo do těla přijímáme v potravě, jisté je, že se jim nikdo z nás nevyhne. Nezbývá než doufat, že se nám následky v podobě nějaké sexuální odchylky vyhnout.
A co vy? Znáte někoho po čertech „zvláštního“?
