Hlavní obsah

Překyselení organismu? Mýtus! Víme, co se vám doopravdy děje v těle

Foto: Yuriy Maksymiv, Shutterstock.com

Často se hovoří o tom, jak strava ovlivňuje vnitřní acidobazickou rovnováhu organismu. Objevuje se termín „kyselinotvorné potraviny“, které způsobují „překyselení“. Tím si potom vysvětlujete různorodé trávicí, zažívací či vylučovací obtíže. Podle odborníků ale takový jev vůbec neexistuje. Jak to tedy je? A jak jíst, abyste se cítili dobře?

Článek

Lidský organismus je nastaven na tzv. homeostázu, stálost vnitřního prostředí. Jedním z parametrů, který ji definuje, je tzv. pH. Jedná se o míru kyselosti či zásaditosti na stupnici od 0 do 14. „Zatímco v žaludku je pH velmi nízké, okolo 2–4, abychom mohli efektivně trávit, pH krve se pohybuje okolo neutrálního bodu 7,“ vysvětluje nutriční terapeutka a biochemička RNDr. Michaela Bebová.

Termín „překyselení“ je nepřesný

Tělo je vybaveno účinnými vyrovnávacími mechanismy, které mají za úkol udržovat pH krve v úzkém rozmezí hodnot okolo 7,4. Jakékoliv větší vychýlení směrem dolů či nahoru je se životem dlouhodobě neslučitelné a nastává stav acidózy (porucha rovnováhy ve prospěch kyselin) či alkalózy (porucha rovnováhy ve prospěch zásad). „Již samotný termín překyselení je tedy naprosto nepřesný, protože kdybychom byli všichni překyselení, tak ležíme na nemocničním lůžku a bojujeme o život,“ vysvětluje odbornice.

MUDr. David Frej z centra funkční a holistické medicíny to potvrzuje: „To, co nazýváme ,překyselením' je spíše otázkou potíží s imunitou, která do těla pustila chronický zánět. Větší výkyv pH, podobný ,překyselení', existuje pouze v žaludku, jinde by nás zabil.“

Foto: Kiian Oksana, Shutterstock.com

Máte přetížený žaludek? Upřednostňujte čerstvé a průmyslově nezpracované potraviny plné zdravých tuků, bílkovin a vlákniny

Porucha ochranných mechanismů je to, oč běží

Podle odborníků má tedy současná populace, spíše než se zakyselením, problém s poruchou mechanismů regulujících neutrální hodnotu pH. Tu nenarušují „kyselinotvorné“ potraviny, ale například nadměrný příjem bílkovin. Trávením všech potravin totiž vznikají v těle vodíkové kationty a další látky, které jsou znakem kyselosti. „Tělo se tedy dnes a denně vypořádává s kyselou náloží, ať už jíte hamburger či celozrnný chléb,“ vysvětluje Michaela Bebová. Kyselou nálož musí zvládat hlavně ledviny. „To, co se tedy může na vychylování rovnováhy ve velké míře podílet, je nadměrný příjem bílkovin. Ten vede k nadprodukci močoviny a tím i k podpoře tvorby kyselin naprosto zbytečně,“ dodává odbornice.

„Zakyselující“ potraviny neexistují

Regulační a samo-opravné mechanismy organismu kromě zvýšeného příjmu bílkovin namáhají i další složky stravy. Podle doktora Freje se jedná o nedostatek základních živin – v podstatě tedy jíme nutričně chudou stravu plnou cukru, alkoholu, kofeinu a škodlivých tuků. To vede k únavě a chronickému zánětu. Co je řešením? V knize Stravou proti zánětu David Frej navrhuje protizánětlivou stravu s omezením cukrů, sacharidů z nekvalitního pečiva, rafinovaných stolních olejů a masa pocházejícího z jatek. „Taková strava narušuje činnost buněk vyrábějících energii sloužící k regeneraci organismu,“ říká lékař.

Foto: nd3000, Shutterstock.com

Pálí vás žáha? Neberte prášky. Vsaďte na středomořsku stravu

Inspiraci hledejte ve Středomoří

Ideálním řešením je vyvážený a nutričně plnohodnotný jídelníček s maximálním zastoupením čerstvých a průmyslově nezpracovaných potravin. David Frej radí jíst častěji středomořskou stravu, která je bohatá na správné tuky (avokádo, ořechy, za studena lisované panenské oleje) a zdravé bílkoviny z bio masa, vajec a ořechů. Obsahuje i dostatek zeleniny, zejména listové a košťálové, stejně jako vlákniny potřebné pro střevní bakterie. Vhodné je centrovat příjem do ranních a odpoledních hodin a večer jíst již jen střídmě. Inspirovat se můžete třeba menu lékaře Davida Freje.

Vzorový jídelníček 

  • Snídaně - 2 vejce vařená či míchaná, se lžící kokosového oleje a zeleninou; nebo ovesná kaše s kokosovým mlékem a chia semínky + sušené ovoce; voda, čaj
  • Dopoledne - proteinové smoothie (ovoce rozmixované s proteinovým práškem - syrovátkovým, sojovým, chia, apod.) nebo ovoce
  • Oběd - hovězí steak s grilovanou zeleninou; espresso po jídle, červené víno 2 dl nebo čaj či odstátá voda, max. 1,5 dl
  • Odpoledne - ořechy a semínka + smoothie zeleninové nebo raw tyčinka
  • Večeře - zeleninová či luštěninová polévka; nebo avokádo + vlašské ořechy; nebo ryba + zelenina

A jaké máte se středomořskou stravou zkušenosti vy?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama