Proč holky z naší redakce milují prázdniny? Dlouhé večery, moře, dobré jídlo a pivo…

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Naše představa o ideálním létě rozhodně nevoní všem stejně. Někdo si ho neumí představit bez moře, jiný bez grilu nebo letního kina a další nedá dopustit na opuštěné město, kde se dá chodit stínem a čas se zpomalí. Prázdniny mají kouzlo, které se nevejde do jednoho scénáře, a právě to jsme zjistily, když jsme se v redakci navzájem svěřily, jak je máme nejradši. Někdy je to o dětech, jindy o jídle. Občas o útěku z reality, jindy naopak o tom být přítomní naplno.

Editorka Barbora: Už roky nikam nejezdím a užívám si prázdné město. V Praze je sice v létě hromada turistů, ale tam, kde jsou, jsem už byla a už tam nepotřebuju… Miluju to zklidnění. Kdo může, ten odjede, a já zůstávám. Během prázdnin je všechno pomalejší, úřední i ordinační hodiny jsou kratší, sehnat někoho kompetentního v červenci je stejně nemožné jako během roku v pátek, prázdninové jízdní řády mě uklidňují, protože je jasné, že lidé zas až tak nepotřebují nikam popojíždět. Prostě je všude klid, sluníčko krásně svítí a hřeje, já chodím stínem po chodnících, okolo mě krásné město a říkám si: „Všechno stejně pořád funguje, jak má, tak proč to takhle nemůže zůstat po celý rok?“

Redaktorka Tereza Š. D.: I když by se nabízelo, že léto a prázdniny miluju kvůli možnosti koupání nebo slunění se, nejsem ten typ. Mám sice ráda, když je teplo, ale už na sluníčku nevydržím moc dlouho a do vody sice skočím, ale musí být skutečně teplá. Na osvěžení si nehraju. Co mám na létě a prázdninách ale skutečně ráda, je grilování na naší zahradě, zajít si s dětmi na točenou limonádu (nebo v mém případě pivo) a moci sedět venku klidně do deseti do večera, protože vás domů nežene chlad, tma ani školní povinnosti na další den. A probouzet se do slunečního svitu? Není nic lepšího!

Redaktorka Lucie M.: Léto, respektive hlavně ty dva prázdninové měsíce, miluju z mnoha důvodů. Že je méně starostí i povinností, minimálně ty školní totiž odpadají. Mám ráda sluníčko, dlouhé večery, snad vše, co k létu patří. Ale kdybych měla vypíchnout jednu věc, je to atmosféra neustálého těšení se na něco. Když se celá rodina těšíme na dovolenou, na výlet, na grilovačku s kamarády, na večer v letním kině. Nebo když se mladší syn nemůže dočkat, až přijde čas jeho fotbalového soustředění, a ten starší zase na chvíli, kdy se svojí slečnou odletí na jejich první prodloužený víkend v cizině bez rodičů. Prázdniny jsou pro mě prostě magickým časem, kdy se pořád děje něco příjemného, hezkého a dobrodružného.

Koordinátorka webu Božena V.: Jako dítě jsem na tábory nejezdila, byla jsem pouze jednou a dodnes na to nevzpomínám v dobrém. Zato můj muž jezdil na konkrétní tábor pravidelně od první třídy a pak pokračoval i v dospělosti – jako kuchař. Vzal mě do svého táborového světa a já se v roli vedoucí našla. Už osmnáct let jezdíme společně a loni se k nám přidala i naše dcera. Druhou polovinu července se zavíráme do alternativní reality, do našeho táborového matrixu. Plynule vždy navážeme tam, kde jsme loni skončili, a žijeme jiný život. Celé dny jsme s dětmi venku, hrajeme hry, nechybí ani noční bojovka, diskotéky a táboráky. Večer, když děti usnou, ležíme pod noční oblohou a pozorujeme hvězdy. Dcera si naštěstí náš tábor oblíbila a já už netrpělivě vyhlížím termín odjezdu. Dobře vím, že i když si na táboře neodpočinu a vyplýtvám si na něj část dovolené, tak to opět bude stát za to.

Redaktorka Renata: Protože bydlím na vesnici, kde je v noci nebe temné, vysoké a jsou na něm spousty hvězd, miluju léto právě pro tenhle pohled a možnost sedět dlouho venku. Někdy samozřejmě včetně něčeho dobrého na grilu, ale hlavně s hudbou, povídáním a klidem, který pro mne teplé letní noci mají. Léto jsou stále otevřené dveře a okna - i když to znamená i neustálé odpuzování much a hlavně komárů… Jsem doslova šťastná, že se nemusím dlouze převlékat, když chci jít ven, že je všechno tak nějak snazší a pohodlnější. Vedra, která poslední roky panují, mi sice nesvědčí, ale od cca pěti, když slunce zajde za roh domu, jsem spokojená… No a když občas přijde taková ta pořádná letní bouřka s lijákem, užiju si ji také a ani mi nevadí promoknout až na kůži.

Redaktorka Jitka: Prázdninový čas mám úzce spjatý s cestováním a dobrým jídlem. Mým oblíbeným cílem je Itálie, kde si člověk pochutná v každém malém bistru i trattorii. Miluju lehkost italské kuchyně, jednoduchost v chutích i schopnost Italů učinit z každého dne malou či větší oslavu života. Ráda mám zejména Apulii, konkrétně městečko Monopoli, které je sice malé, ale o to půvabnější. Procházet se za soumraku ve zdejších úzkých uličkách, pozorovat v přístavu západ slunce a ochutnávat místní jídlo i víno patří k těm nejkrásnějším symbolům léta, které znám.

Editorka Hanka: Veškeré moje prázdninové myšlenky se každoročně upínají k moři. Opravdu bych se jen těžko smiřovala s tím, že by se nám nepodařilo v létě vycestovat k šumícím vlnám (ačkoli se to už samozřejmě mnohokrát stalo), a i když nám ne vždy úplně vystačí rozpočet, dokážu vymyslet nízkonákladovou variantu dovolené na jihu. Autem, žádné luxusní ubytování, vaříme si sami (ačkoli, hodit na gril čerstvou rybu a k tomu nakrájet zeleninu se snad ani nedá za vaření považovat)… Hlavní je vyměnit rozpálené město (nenávidím!) za pláž a nekonečně modré moře (miluju!).

Redaktorka Jana: Léto je moje nejoblíbenější období v roce a musím říct, že co jsem se stala mámou, užívám si ho snad ještě víc. Jasně, naplánovat to každý rok tak, aby měl syn vykryté prázdniny, je hektické, donutí mě to ale přeorganizovat si čas (i když to mnohdy znamená dohánět resty po večerech) a opravdu si ty dny užít. Zatímco dříve jsem se upínala jen k víkendům, teď se snažím vytěžit i některá odpoledne a i v týdnu se skočit vykoupat nebo si jen tak zajít na zmrzlinu. O prázdninách si také vybírám nejvíce dovolené a už teď se těším na to nicnedělání u moře…

Zapomenuté „šmakulády“ z redakce aneb Dětství plné kečupu a majonézy. Jedli jste to také?