Hlavní obsah

Příčiny letních průjmů? Klobásy i houbička na nádobí!

Foto: Thinkstock

Léto často provázejí střevní potíže

Léto! Báječný čas cestování, grilování, zmrzliny... a taky salmonely, botulotoxinu a úplavice. Co všechno může znamenat prudký letní průjem a jak se proti němu ochránit?

Článek

Že jsou střevní potíže banalita? To si může myslet jen ten, kdo nikdy nezažil chvíle čistého děsu v jedoucím autobuse, během zámecké prohlídky nebo při romantické procházce ve dvou po pláži.

K akutní vzpouře vnitřností přitom můžete přijít velmi snadno – stačí nezvyklá strava na dovolené, trocha hygienické nedůslednosti nebo prostě jen smůla. Průjem způsobují viry, bakterie nebo toxické látky, které se dostanou do trávicího traktu. Sliznice tlustého a tenkého střeva začnou produkovat velké množství tekutiny, aby škůdce zneutralizovala a dostala pryč. A je to tady!

Narůžovělé maso? Raději ne!

Alimentární, tedy jídlem způsobené průjmy jsou pro léto typické. Při vyšších teplotách se v potravinách rychleji množí bakterie produkující jedy. „Vysoké riziko představuje tolik oblíbená letní aktivita – grilování masa, hlavně kuřecího. V polosyrových částech přežívají bakterie, kterým krátké zahřátí neublíží. Maso byste měli grilovat po delší dobu a při nižší teplotě; pomalé pečení ocení i vaše chuťové buňky,“ radí nutriční terapeutka Diana Chrpová.

Nebezpečná jsou i syrová vejce a mléčné výrobky. Salát s majonézou si nejspíš v parnu nedáte; bakterie salmonela, jeden z nejčastějších původců průjmu, se ale často vyskytuje na povrchu vaječné skořápky (odkud ji rukama dopravíte do úst) nebo v mycí houbičce. Přenášejí ji i mouchy.

Foto: Thinkstock

Nejen na cestách do teplých krajin, ale i u nás mohou vedra způsobit mnohé problémy

Jak se ochránit: Potraviny živočišného původu nejezte bez tepelné úpravy. Dejte si raději vejce natvrdo než volské oko! Nůž a prkénko okamžitě po použití umyjte, neodbývejte ani mytí rukou. Jídlo patří do žaludku nebo do lednice, žádné povalování v teple! Nekupujte mrazené potraviny, které jsou zdeformované nebo obalené ledem – už jednou rozmrzly.

Na cestách: omýt, uvařit, oloupat

Cestovatelský průjem nemusí vždycky znamenat, že jste snědli něco špatného. Řídkou stolici často způsobí jen odlišné složení stravy a nezvyklé koření. Může ale také jít o nákazu bacilární nebo amébovou úplavicí, botulinem nebo břišním tyfem, se kterým se můžete setkat i v hojně navštěvovaném Egyptě.

„Mezi neinfekční příčiny průjmu patří vypití většího množství sladkých a přechlazených nápojů či místních minerálních vod, některé druhy ovoce, nadbytek oleje používaný v některých kuchyních či psychický stres spojený s cestováním,“ upozorňuje MUDr. Marek Beneš, gastroenterolog z IKEM Praha.

Foto: Thinkstock

Někdy si dokážete pomoci sami, jindy ale potíže rozhodně nepodceňujte!

Jak se ochránit: Pijte jen balenou vodu a nápoje, které si sami otevřete – a bez ledu. Syrové ovoce a zeleninu omyjte balenou vodou nebo oloupejte. A před cestou myslete na očkování – poradí vám na hygienické stanici či v centru cestovní medicíny.

Co jíst a pít při průjmu?

S nekomplikovaným průjmem (více než 3 řídké stolice denně) bez dalších příznaků si poradíte většinou sami. Hlavní je dostatek tekutin, nejlépe neslazeného čaje a minerálek bez příchuti (u dospělých alespoň 3 litry denně, po malých doušcích). Hlavně u dětí a starých lidí je dobré doplnit ztracené minerální látky pomocí rehydratačního roztoku z lékárny. Co se jídla týče, hlavní zásadou je vyhnout se tuku a cukru. Osvědčené protiprůjmové menu zahrnuje například zralé banány, vařenou bílou rýži nebo nastrouhané jablko.

U otrav jídlem nebo dietních chyb pomůže trávicí systém uklidnit živočišné uhlí nebo přípravek obsahující přírodní čištěný jíl (Smecta). Tyto léky pohlcují a neutralizují škodlivé bakterie, viry i jiné toxické látky.

Na jakém nejhorším místě vás kdy průjem zastihl? Svěřte se!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama