Hlavní obsah

Můžete si vybrat, kdo po vás bude dědit a kdo ne? Expert radí, jak mít majetek pod kontrolou

Foto: SaiArLawKa2, Shutterstock.com

Foto: SaiArLawKa2, Shutterstock.com

Lze někoho vydědit, nebo naopak zařídit, aby dědil právě jen jeden vybraný člen rodiny, ale už ne třeba jeho potomci? Na tři velmi zajímavé dotazy z oblasti dědického práva odpovídá zkušený advokát Jakub Svoboda.

Článek

Dědictvípředání majetku patří k tématům, která vyvolávají řadu otázek a nejasností. Lze některého dědice zvýhodnit? Je možné někoho vydědit? A jak správně zajistit, aby majetek získal ten, komu ho chcete odkázat? Na tři zajímavé dotazy z oblasti dědického práva odpovídá zkušený advokát Jakub Svoboda, senior partner advokátní kanceláře Arzinger & Partneři.

1. Apartmány pro syna, ale ne pro vnuka!

„Darovali jsme synovi dva apartmány v zahraničí, ale nechceme, aby, kdyby se synovi něco stalo, je zdědil náš vnuk, protože ho ani neznáme a s rodinou ani s tátou se nestýká. Lze to nějak ošetřit?“

Jakmile se staly apartmány majetkem syna, vy už nemůžete rozhodovat, komu připadnou po jeho smrti, ani jednostranně doplnit do původního darování nové podmínky. Pokud syn nic neudělá, bude jeho dítě patřit mezi zákonné dědice. Může ale závětí nebo dědickou smlouvou určit, že apartmány získá někdo jiný. Syn je ale jeho nepominutelným dědicem, takže mu zůstane nárok na povinný díl: u zletilého to je nejméně čtvrtina a u nezletilého tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu.

Jde o peněžitý nárok, nikoli o právo na spoluvlastnický podíl na apartmánech, takže když je syn odkáže někomu jinému, pak jeho potomek bude mít právo na peníze odpovídající hodnotě jeho podílu. Dítě se může dědického práva nebo jen práva na povinný díl předem zříci smlouvou se svým otcem ve formě notářského zápisu, ale pouze dobrovolně. Protože jde o nemovitosti v zahraničí, je nezbytné řešení ověřit i podle práva země, ve které leží.

2. Nechci, aby dům dostala švagrová

„S bratrem bychom měli podle přání rodičů zdědit po jejich smrti každý ideální polovinu rodného domu. Bratr v něm bydlí a stará se o něj i o rodiče, proto bych rád, aby mu ho rodiče darovali ještě za života a nemuselo se to řešit až v rámci dědictví. Ale zas nechci, aby ho zdědila bratrova manželka, kdyby se s bratrem něco stalo, protože s rodiči nemá dobrý vztah. Lze to nějak zařídit?“

Dům darovaný pouze bratrovi bude jeho výlučným majetkem, nikoli součástí společného jmění manželů. Po jeho smrti se však stane součástí pozůstalosti a manželka jej může zdědit spolu s jeho dětmi, nebo s rodiči, pokud bratr děti nemá. Bude-li bratr vlastníkem domu, musí o dědictví rozhodnout on.

Nejsilnějším řešením vašeho přání by bylo, kdyby se manželka dědického práva předem zřekla smlouvou s bratrem ve formě notářského zápisu; to ale samozřejmě vyžaduje její souhlas.

Pokud rodiče chtějí kontrolovat, komu dům připadne, mohou si ponechat vlastnictví a pro případ své smrti využít například svěřenské nástupnictví, při kterém se bratr stane prvním dědicem a po jeho smrti dům přejde na předem určeného následného dědice za jimi stanovených podmínek. U složitějších majetkových poměrů lze uvažovat také o svěřenském fondu. Takové uspořádání ale musí být připraveno individuálně a zpravidla notářským zápisem.

3. Vyděděný syn a majetek pro exmanžela

„Protože je moje bývalá manželka nemocná, pomáhám jí s péčí o její dům. Zbytek rodiny na ni kašle, takže řekla, že mi chce dům odkázat. Má ale z druhého manželství syna, kterého si osvojila. Před lety ho ale kvůli neshodám vydědila a nestýkají se. Ale jak by šlo o majetek, jistě by se přihlásil. Lze to nějak ošetřit, aby byl dům můj?“

Osvojený syn má zásadně stejné dědické postavení jako vlastní dítě a je nepominutelným dědicem. Vy jako bývalý manžel naopak ze zákona nedědíte. Proto vás musí majitelka povolat za dědice závětí či dědickou smlouvou nebo vám dům zanechat jako odkaz.

Syn vydědění napadnout může, proto by bylo dobré sepsat novou závěť a prohlášení o vydědění formou notářského zápisu, kde budou uvedeny důvody, tedy například že neposkytl potřebnou pomoc v nouzi nebo o matku trvale neprojevuje opravdový zájem; pak se ale posuzuje, zda jejich odcizení nezavinila sama matka. Je vhodné mít důkazy, tedy třeba zprávy, svědky a podobně.

Kdyby vydědění neobstálo, neznamená to automaticky, že syn získá část domu. Právo má ale na peníze v hodnotě povinného podílu.

Největší právní jistotu by poskytla smlouva, kterou se syn za života matky dědického práva nebo alespoň povinného dílu zřekl, opět ve formě notářského zápisu. Mohla by také za života převést dům na vás, ale to je nutné velmi pečlivě smluvně, důkazně a daňově ošetřit.

Načítám