Článek
Nerovné odměňování je jedno z nejcitlivějších témat českého pracovního trhu. Diskusi naplno odstartovaly nedávné spory zaměstnanců České pošty, kteří poukazovali na rozdílné mzdy v Praze a v regionech. Ale jak upozorňuje specialista na pracovní právo Michael Mráček, právě tento příklad ukázal, jak složité je v praxi určit, co je „stejná práce“.
Novinky.czProč „stejná“ práce někdy není stejná?
Diskuse o výši mzdy za stejnou práci odstartovala žaloba pracovníků pošty, kteří zjistili, že jsou v regionech mnohem hůř placeni než jejich kolegové v Praze. Zákoník práce přitom mluví jasně: stejná práce znamená stejnou odměnu (u stejného zaměstnavatele).
Jenže jak ukázal i verdikt soudu, není aplikace tohoto principu černobílá a definice stejné práce není jednoduchá. „Je třeba zkoumat, zda je práce opravdu stejná hodnotou, složitostí, odpovědností nebo náročností,“ vysvětluje advokát. I podle soudu nejde jen o název pracovní pozice či její náplň, ale i konkrétní podmínky - například jiné tempo práce ve velkém městě, odlišné směny a noční provozy, větší stres nebo jinou skladbu úkolů. To jsou legitimní důvody, proč může být stejně pojmenovaná pracovní pozice jinak placená, protože reálně jde o rozdílnou práci.
Berete méně než kolegové?
Výše zmíněný případ vyvolal mnoho dalších otázek. Co byste měli jako zaměstnanci vědět a jak se bránit, pokud cítíte v tomto směru nespravedlnost? Na důležité otázky odpovídá specialista na pracovní právo, advokát Michael Mráček z advokátní kanceláře Dentons.
Můžu vědět, kolik bere kolega?
Abyste se mohli začít rozčilovat, že váš kolega bere za stejnou práci víc než vy, musíte znát výši jeho výplaty. Aktuálně vám to ale zaměstnavatel nesmí říci, jde o osobní údaj a pravidla jsou striktní. Můžete se ale zeptat přímo kolegy: od 1. června 2025 nesmějí zaměstnavatelé zakazovat zaměstnancům sdílet informace o výplatě mezi sebou. Klauzule o mlčenlivosti jsou neplatné. Ale jestli vám to kolega řekne a jestli bude mluvit pravdu, to už je jiná otázka.
Nejdřív od půlky příštího roku by vám to měl říct i zaměstnavatel. „Směrnice o transparentnosti odměňování jim přinese povinnost sdělit zaměstnanci průměrnou výši odměny pracovníků na stejné pozici. Nepůjde o jmenný údaj, ale o relevantní srovnání,“ říká Michael Mráček.
Za stejnou práci byste měli brát stejné peníze bez ohledu na region, ve kterém ji vykonáváte, ovšem má to podmínkyFoto: fizkes, Shutterstock.com
Proč nebude rovnost odměňování nikdy stoprocentní?
Právník upozorňuje, že nestačí srovnávat název pozice, ale i všechny nuance práce – tempo, stres, pracovní prostředí nebo reálné zatížení. Na druhou stranu by se rozdíly ve mzdě měly řídit výhradně hodnotou práce, nemělo by se stávat, že je v regionech nižší mzda jen kvůli podmínkám na místním trhu práce.
Co dělat, když máte pocit, že jste placeni nespravedlivě
I když se většina lidí obává říct si o vyšší mzdu nebo vstupovat do sporů v případech, kdy se domnívají, že je odměňování nespravedlivé, roste počet těch, kdo se ozvou, a dokonce to chtějí řešit i soudně. Tomu by ale mělo předcházet pár kroků:
- Začněte u zaměstnavatele: požádejte o anonymní srovnávací údaje o mzdách v oddělení. Férový zaměstnavatel by měl reagovat.
- Oslovte kolegy: můžete se ptát na jejich mzdu. Oni rozhodují, zda vám to sdělí.
- Využijte interní nástroje: mnoho firem dává možnost se anonymně ozvat nebo to řešit s ombudsmanem v oblasti HR.
- Obraťte se na odbory: pokud ve firmě fungují, jsou silným nástrojem i v tomto směru.
- Inspektorát práce: mnohdy právě ten pomůže spíš než soud, může provést kontrolu a uložit nápravu.
- Soud jako poslední instance: jde o řešení ve chvíli, kdy předchozí postup nepomůže. „Do soudního sporu má smysl se pouštět pouze tehdy, pokud existuje reálné podezření na nerovné zacházení,“ upozorňuje advokát. Každý případ je ale individuální a je dobré se poradit s odborníkem.
