Začínala sama v pronájmu. Dnes ji živí investice do nemovitostí. „Nebála jsem se dluhu!“

Ivana Birtová nikdy neměla ambici stát se investorkou. Vyrůstala ještě v době, kdy se o investování nemluvilo a peníze se spíš „nějak zvládaly“ od výplaty k výplatě. Po studiích pracovala jako učitelka na prvním stupni, později přešla do IT, kde měla lepší příjem. Zlom ale přišel po rozvodu. „Najednou mi bylo třicet, byla jsem sama, bez majetku a s dluhy, které vznikly během manželství,“ popisuje.

Myšlenka investování do nemovitostí přišla ve chvíli, kdy narazila na knihu Bohatý táta, chudý táta. Poprvé si uvědomila rozdíl mezi „špatným“ a „dobrým“ dluhem a začala přemýšlet, jak se zajistit do budoucna. „Nemovitosti mi dávaly smysl. Nejsou abstraktní, jsou užitečné a vytvářejí hodnotu,“ říká Ivana Birtová.

Než ale mohla koupit první byt, musela projít nejtěžší fází – splácením dluhů a budováním základního kapitálu. Přestěhovala se do sdíleného pronájmu, výrazně omezila výdaje a víc než polovinu příjmů posílala na splátky. Právě tahle disciplína jí později umožnila dosáhnout na hypotéku.

Když si pořídila první byt, nebydlela v něm. Okamžitě ho pronajala a sama dál žila v nájmu. „Málokdo to chápe, ale pro mě dávalo větší smysl investovat peníze do bytů než je vázat ve vlastním bydlení.“ Postupně plánovala kupovat jeden byt zhruba každých pět let. Realita ale byla rychlejší – druhý byt pořídila po třech a půl letech, třetí ještě dřív.

S novým partnerem začali investovat společně a tempo se výrazně zrychlilo. Některé roky koupili i několik bytů najednou, všechny financované hypotékou. „Nebála jsem se dluhu, pokud dával smysl a byl krytý příjmem z pronájmu,“ říká Ivana Birtová. V určité fázi dokonce vědomě akceptovali i záporné cashflow, protože měli dostatečné příjmy z práce.

Zaměstnání opustila zhruba deset let po koupi prvního bytu. „Na začátku mě ani nenapadlo, že by mě investice mohly jednou živit,“ přiznává. Cíle se ale postupně posouvaly – od zajištění na důchod až k úplné finanční nezávislosti. Dnes má portfólio složené nejen z nemovitostí, ale i z akcií, venture investic nebo drahých kovů.

Přesto Ivana Birtová nežije okázale. Luxusní věci ji nelákají, raději utrácí za zážitky, čas s rodinou a svobodu rozhodování. „Učit se peníze užívat je někdy těžší než se je naučit vydělávat,“ říká otevřeně.

Investování do nemovitostí není nemožné, ale vyžaduje disciplínu a ochotu odložit okamžitý komfort. „Nejde o výši příjmu, ale o schopnost vytvářet přebytky,“ zdůrazňuje. Začátečníkům doporučuje malé byty v lokalitách, které dobře znají, a postupný, promyšlený přístup. „Nemusíte mít desítky bytů. Už tři nebo čtyři splacené nemovitosti dokážou v budoucnu vytvořit příjem na úrovni průměrného platu,“ uzavírá.

Ivana Birtová je realitní investorka, lektorka a mentorka. Zakladatelka projektu Reality Shaker, který se zaměřuje na vzdělávání v oblasti investování do nemovitostí. Svou investorskou cestu začala bez kapitálu a s dluhy, dnes má rozsáhlé portfolio nemovitostí v Česku a věnuje se také dalším investičním třídám. Pomáhá lidem – zejména ženám – budovat finanční jistotu a svobodu.