Rady odborníků: Poznejte, že váš partner vyhořel

Syndrom vyhoření neboli burnout se vztahuje především k oblasti práce, ale jeho následky ovlivní celý život postiženého včetně jeho partnerských a mezilidských vztahů. Mezi nejohroženější patří ti, co pracují s lidmi, tedy například lékaři, zdravotní sestry, učitelé, telefonní operátoři a podobné profese.

Syndrom vyhoření má několik fází, přičemž ta první většinu lidí vůbec nezarazí. Jde totiž o fázi nadšení, tedy stav, kdy je daný člověk nadšen svou prací, je odhodlán ji vykonávat co nejlépe, baví ho a doslova jí žije. Jenže pak už je jen krůček k workoholismu a k totálnímu vyčerpání organismu.

Další fází je jakési vystřízlivění, kdy člověk poleví v pracovním nasazení, ale bohužel ne proto, že pochopil, že je potřeba si také odpočinout, ale protože ho práce již tolik nenaplňuje.

Jako poslední nastupuje frustrace, kdy už dochází k plnému rozvoji syndromu vyhoření. „Člověk má v tu chvíli narušenou představu o seberealizaci a schopnosti vykonávat určitou činnost. To má samozřejmě vliv na jeho sebevědomí,“ vysvětluje psychoterapeutka Lucie Horníková. Lze říci, že postižený vlastně přišel o svůj smysl života. „Dalším projevem je pak apatie a ztráta chuti k jakémukoli profesnímu růstu,“ popisuje kouč partnerských vztahů Lenka Černá.

Pokud se syndrom vyhoření přechází, hrozí opravdu velké problémy. Neléčení tohoto problému může skončit tragicky, postižení mohou mít až sebevražedné sklony! „A samozřejmě nelze opomíjet ani společenské aspekty, jako je například ztráta přátel, kolegů i zaměstnání. To vše může pomalu přejít ve vážné psychické problémy, jako jsou třeba deprese, sociální fobie, panický strach a podobně,“ říká Lucie Horníková.

Navíc lidé postižení syndromem vyhoření nemají nadhled a neumí si přiznat, že mají problém. „Místo toho naopak začnou doplňovat chybějící energii a elán externími zdroji, takže konzumují větší množství kofeinu, alkoholu či sáhnou po antidepresivech,“ líčí Lenka Černá. To vše ale samozřejmě situaci jen zhorší!

Je jasné, že pokud má váš muž předešlé symptomy, potřebuje rychlou pomoc. Sám to nezvládne, tito lidé si prostě neumí svůj problém pojmenovat. Jediná cesta je dostat ho co nejrychleji k odborníkovi.

Problém bývá v tom, že právě od osoby blízké si lidé často nechtějí nechat poradit. Postupujte něžně, s citem, nic mu nevyčítejte. Nesmíte zhoršit jeho pocity neúspěchu a selhání. Můžete mu dát třeba nějaké články týkající syndromu vyhoření, vysvětlit mu, že to není jeho chyba, případně zajít k lékaři s ním.

Základní je to, aby nemocný cítil, že jste stále s ním, jste jeho oporou a podržíte ho za každou cenu!

Máte zkušenosti se syndromem vyhoření? Jak jste ho zvládly?