Hlavní obsah

Škola začíná, co na sebe? Tepláky klidně, ale vulgární nápisy ne! Co už je za hranou?

Foto: Shutterstock.com

Foto: Shutterstock.com

Slavnostní šaty, nažehlená košile – ale klidně i tepláky, džíny, tričko, mikina s kapucí. Nic jako povinný školní dress code totiž neexistuje, děti mohou do školy chodit oblečené víceméně podle svých představ. A pokud jim škola něco diktuje či zakazuje, nemá na to právo.

Článek

V roce 2025 jedna brněnská základka zakázala žákům nosit do školy tepláky, kalhoty podobné teplákům a zkrácené crop topy, v nichž je dívkám vidět pupík a boky. Někdo s tím tehdy souhlasil, někdo ne – tak už to v demokratické společnosti chodí, právo na vlastní názor má každý.

Ať už patříte k jakémukoli názorovému táboru, faktem je, že na nic takového škola nemá zákonné právo. Co si děti do školy oblečou, je čistě jejich věc (a samozřejmě věc jejich rodičů). Zároveň to ale neznamená, že školy nemají absolutně žádnou možnost žákovský dress code korigovat. Co se tedy smí, či nesmí do školy nosit?

Tohle do školy ne

Podle školského zákona si samozřejmě škola může vytvořit svůj vlastní školní řád a v něm doporučovat i určité věci týkající se oblečení, které jejich žáci či studenti nosí. Jde ale o omezení, které lze odůvodnit a vždy musí mít jasný legitimní cíl – škola je vyžaduje z bezpečnostních, hygienických, výchovných či pedagogických důvodů.

Co to tedy znamená v praxi? Je v pořádku, když učitel nepustí do tělocvičny dítě v pantoflích a trvá na sportovní obuvi, protože jinak by bylo v ohrožení zdraví žáka i jeho spolužáků.

To samé určitě platí třeba pro ochranné pláště v hodinách chemie. Stejně tak v pořádku je ohradit se vůči tričkům či mikinám s vulgárními, sexistickými či rasistickými nápisy, které by mohly urážet a zraňovat jiné žáky.

A jak je to s vyžadováním čistého oblečení? I to je v určitých mezích v pořádku, protože špína či zápach samozřejmě může obtěžovat ostatní děti i kantory. Na druhou stranu, „nehody“ se stávají (dítě se zašpiní v hodině výtvarné výchovy, při obědě se pokecá omáčkou, možná po cestě do školy spadne do kaluže), a škole přísluší přistupovat k těmto situacím s nadhledem.

Když ale dítě chodí do školy opakovaně a pravidelně špinavé a jinak zanedbané, je na místě místo kázeňských postihů spíš citlivé zjišťování příčin a možností, jak mu pomoci. Může to totiž značit vážný problém – dítě žije v nevhodných podmínkách, rodina se potýká například s velkými sociálními potížemi a podobně.

Foto: Shutterstock.com

Sportovní oblečení v hodině tělocviku? Určitě anoFoto: Shutterstock.com

Svévolné zákazy a příkazy? Ani náhodou

Každopádně do toho, zda vaše dítě chodí do školy v obleku od Gucciho, nebo v teplákách ze second handu, škole nic není. Jen tak svévolně zakázat určitý typ oblečení a odůvodňovat to osobními morálními zásadami jednotlivce (ředitele či ředitelky) prostě škola nemůže.

„Dítě má právo na důstojnost, osobní identitu a svobodu sebevyjádření, což zahrnuje i určitou volbu v oblékání, pokud to nezasahuje do práv ostatních a neporušuje jiné zákonné požadavky (např. bezpečnost, hygiena). Tato práva plynou z Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte,“ píše na svém blogu Líný učitel pedagog a školní psycholog Robert Čapek.

Koneckonců podobně se vyjádřila i Česká školní inspekce, která zákaz tepláků a crop topů v brněnské škole prošetřovala. Její postup vyhodnotila jako neoprávněný.

Jednoduše řečeno, škola má děti vzdělávat, dbát na jejich bezpečí, ale rozhodně jim nemá diktovat své představy o tom, jak mají či nemají vypadat, jak se oblékat a podobně. „Nařízení o vhodnosti oblečení vnímáme jako nepřiměřený zásah do práv dětí… Dětem je takto vnucováno autoritativní jednání bez toho, aby jim bylo vysvětleno, případně s nimi byl veden dialog podněcující přirozený cit nad vhodností, či nevhodností oděvu zvoleného pro konkrétní situaci,“ píše v tiskové zprávě k dané problematice Ágnes Bučinská Němečková, vedoucí projektů na ochranu práv dětí Českého helsinského výboru.

Načítám