Hlavní obsah

Očima padesátky: Guinnessova kniha rozchodů

Foto: Ilustrace Lenka Samešová

Foto: Ilustrace Lenka Samešová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když se s ženskou rozejde chlap, je to mrzuté. Ale většina z nás z toho nakonec vyjde posílena. Navíc s vědomím, že teď už nic horšího přijít nemůže. Může.

Článek

Zejména konce dokážou nabýt takové bizarnosti, že by se za ně nemuseli stydět ani Monty Pythoni. „Drahá, musíme zlepšit náš sexuální život. Je načase se rozejít.“ A než se drahá stihne rozkoukat, kde stojí váza, která spolehlivě posloužila generacím žen před ní, náruživec je pryč. Jo, jo, v každém muži je kousek sprintera Usaina Bolta. Zejména pokud jde o rychlost prchnout ze vztahu.

My, ženy, také umíme překvapit. Sestřenice Jaruna, jež se s ničím a nikým nemaže, pročež už je rozvedená tolikrát, že by mohla usilovat o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, posledně prohlásila, že rozcházet se s chlapem via SMS je fakt dost laciné. „Tak jsem to udělala e-mailem, protože ten mám v práci zadara.“ Zajímalo mě, co dotyčnému napsala, protože její přímočarost by se dala tisknout na novoročenky. „Vracím se ke svému vztahu s vibrátorem,“ mrkla na mě. Ne. Tak novoročenky ne. Když Jaruně přišla odpověď, zasmála se. „Hele, podívej, co mi píše, možná jsem se unáhlila, on je vážně formát: Divné, že to nevyšlo. Podle horoskopu jsme se k sobě báječně hodili. Já jsem Býk. A ty hrozná kráva.“

Já jsem v rozchodech amatér. Nikdy jsem nemusela říkat: „Hele, ty si zasloužíš někoho lepšího…“ I když si ve skutečnosti myslím, že by si zasloužil někoho mnohem, ale mnohem horšího. A teď stojím před rozchodem hned s tisícovkami lidí najednou. Docházejí mi slova, což by se fejetonistce stávat nemělo, neb je to stejný problém, jako když právníkovi dojdou argumenty nebo řidiči nafta. A právě z obavy, aby moje příběhy neměly pachuť šestkrát vyluhovaného čaje, se s vámi musím rozloučit.

Věřte, budou mi ta naše společná pondělní rána chybět. Předtím jsem to nemohla říkat nahlas, aby se toho nechytila účtárna, ale teď už mohu: právě vy jste byli tou největší odměnou za moje fejetony. Dům se za to sice postavit nedá, ale vzdušný zámek jsem si díky vám vytvořila krásný. Kdykoliv jste v něm vítáni. Klíčem budiž moje knížky, ve kterých se budeme dál potkávat. A nakonec možná zjistím, že bez vás nemohu být, a moje fejetony zase někde vyplavou. Znáte to, stará láska nerezaví. Navíc může mít po čase odloučení větší grády. A protože vás, holky i kluci, fakt miluju, těším se na to setkání už teď.

Načítám