Hlavní obsah

Očima padesátky: Muži z planety s pivní pěnou a kolumbárium mezi okny

Foto: ilustrace Lenka Samešová

Foto: ilustrace Lenka Samešová

Reklama

V mém manželství se vyskytuje řada paranormálních jevů, a nemyslím tím zrovna kruhy v obilí. Za á nemáme obilí a za bé kruhy obsadily prostor pod mýma očima. Existuje však mnoho jiných skutečností, pro které nemám racionální vysvětlení. Nakonec to vážně bude pravda, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.

Článek

Klobouk dolů před autorem stejnojmenné knihy Johnem Grayem. Málokdy se spisovateli podaří, aby se z titulu jeho díla stalo rčení, jímž se dá vysvětlit vše od trenýrek na podlaze po seriózní výzkum, zda pavouk sežere mouchu, kterou Marťan předem usmrtí plácačkou. „Nechceš mu ji ještě vykuchat?“ podávám manželovi dranžírák. Ale nemá čas, protože zuřivě prohledává bedny ve snaze najít videokameru, s níž jsme se v devadesátkách pokoušeli zakonzervovat to, co se zakonzervovat nedá. Naše mládí. Abych pravdu řekla, v tomhle případě jsem docela vděčná, že Marťan nad tím, že nechá filmy ze starých VéHáeSek převést do digitální podoby, zatím jenom přemýšlí. A ještě mnoho let bude. Nejsem si jistá, zda jsem připravená podívat se svému osmnáctiletému já do očí.

Kameru nenašel, a tak se nikdy nedozví, zda si pavouk odtáhl mouchu do svého kutlochu, anebo mrtvolku vyzvedly kamarádky, aby ji obřadně položily mezi okna, kde si hmyz z naší chalupy zřídil kolumbárium. „Příště ji budu muset nějak označit,“ ukončí vědátor experiment zjevně sám se sebou spokojený. S pokusem strávil půl víkendu, zatímco uvolněné tašky na střeše se dál sunou ke své zkáze a nalomená násada od rýče čeká, kdy to všechno praskne. Řeknu vám, na Marsu to teda musí vypadat. Není divu, že se vědci rozhodli do kolonizačních plánů vesmíru zahrnout ženy. Nejspíš tam potřebují trochu poklidit. Tak vám teda pěkně děkujeme, pánové.

Vlastně mě ani nepřekvapuje, že výrok o planetárním původu pohlaví má na svědomí muž. Venuše je sice blíž, ale nenechte se zmást, holky. To není gentlemanství, ale vyhodnocení reality. Je tam krapet horko, atmosféra dusná až výbušná. Že by to panu Grayovi připomnělo soužití s paní Grayovou? Ale mezi námi, na Marsu také není dvakrát o co stát. Dokonce ani jednou. Skály, kaňony, hory, písečné duny, prach. (Toho je tam asi hodně.) Proto je mi divné, proč zrovna sem umístili muži svůj původ a proč zrovna tuhle planetu tak pečlivě zkoumají. Když se podívám na snímky z vesmíru, začne mi svítat. Bělostné polární čepičky totiž připomínají pěnu. Zrovna takovou, jakou má čerstvě načepované pivo. A jsme doma. Tedy na Marsu.

Reklama

Načítám