Stavební spoření pod lupou

Časopis TEST

Úrok není vše. Zvlášť když nám kromě něj někdo nabídne dalších patnáct procent z ročních vkladů jako podporu. Právě státní podpora je a byla tím hlavním lákadlem na stavební spoření. A to i přesto, že v posledních letech došlo k jejímu snížení. Teď se plány na další snižování objevují znovu a příspěvek by se dokonce mohl snižovat i u již uzavřených smluv. Ne že by nám někdo vzal dříve připsané peníze, nicméně budoucí podpora by pak klesla na novou úroveň. K tomu ale zatím nedošlo. Jak se tedy upsat stavebnímu spoření a přitom se nenapálit?

Pěkně od začátku. Podepisování smlouvy má svá specifika. Její „minimální trvanlivost“ je spočítána na šest let (jen u nejstarších smluv to je pět let). Neznamená to, že peníze nemůžeme vybrat dříve. Můžeme. Přijdeme tím ale o státní podporu, která zhodnocuje vklady nejvíc. Nebudeme mít také nárok na doplňkové služby – hlavně si ke „stavebku“ nevezmeme úvěr. Naopak spořit déle, tedy víc než šest let, můžeme dál, dokud nedosáhneme tzv. cílové částky, kterou si stanovíme ve smlouvě. A i pak nás většina spořitelen nechá smlouvu obnovit, i když zpravidla sníží úrokovou míru na současné hodnoty.

Nezapomínejme, že stavební spoření nemluví oficiálně o klientech, ale o účastnících. A chceme-li se ho „zúčastnit“, musíme zaplatit vstupní příspěvek, nejčastěji v řádech několika tisíců. Tomu se lze ale vyhnout pomocí akčních slev. Při sepisování smlouvy po nás budou poradci vyžadovat i stanovení cílové částky. Tedy kolik chceme celkově naspořit. Důležité je to zejména kvůli přidělení pozdějšího úvěru ke stavebnímu spoření. Víc, než hodláme celkově „papírově“ spořit, nám ústav nepůjčí.

Další poznámka se bude týkat volby cyklu. Tady se určitě vyplatí zauvažovat, co s penězi chceme později dělat. Pokud si chceme půjčit, určitě zvolme nižší úročení půjček, protože nám vynahradí jen minimální rozdíl z úroků na uspořené částky. Pokud bychom se rozhodovali později, změna je vždy možná, ale zadarmo už nebude.

Ke smlouvě samozřejmě patří i upozornění, že ji může uzavřít prakticky každý, nárok na státní podporu mají téměř všichni. Smlouvu také nemusíme mít jen jednu. Pamatujme ale na to, že výše státního příspěvku je omezena, kromě patnáctiprocentní hranice i absolutním limitem tří tisíc ročně. Pokud tedy máme přebytečné prostředky na spoření, je lepší zapojit celou rodinu a smluv podepsat několik. Peníze uložené ve stavebních spořitelnách jsou ze zákona pojištěné!

...si řekněme, kolik chceme spořit, resp. kolik si budeme potřebovat půjčit. Podle toho pak zvolme cílovou částku. U spořicího způsobu hrozí tzv. přespořování (když spoříte více, než je stanovená cílová částka), které finanční domy obvykle považují za navýšení cílové částky se souvisejícím poplatkem. Navýšit cílovou částku je samozřejmě možné i během spoření, za takový krok se ale platí.

...se rozhodněme, na co hodláme stavební spoření využít. Chceme-li stavět, kupovat byt či ho rekonstruovat a potřebujeme-li si půjčit, zvolme nižní úročení úvěru. Chceme-li spořit (na cokoliv), volme vždy spořicí variantu.

...pořiďme smlouvu celé rodině. Dost možná to zní nadneseně, nicméně pokud budeme chtít třeba kupovat byt, pravděpodobně se budeme pohybovat v milionových částkách.

...se nebojme slovíčka „stavební“. Právě naopak. Úspory ze stavebního spoření můžeme použít na cokoliv. Jiné je to ale s úvěrem – ten už opravdu musíme čerpat jen na segment související s bydlením.

...se sejděme s poradcem. Ten dobrý nám totiž navrhne nejenom optimální variantu vzhledem k našim finančním možnostem a potřebám.

Pokud spoříme a dvouprocentní zhodnocení ročního vkladu je například sedmnáct set místo dvou stovek, protestovat bude jen málokdo. Právě oněch patnáct set navíc je státní motivace, proč spořit.

Limity už jsme zmiňovali – maximálně tři tisíce ročně a ne víc než patnáct procent z právě uložené částky. Stavebně spořit se vyplatí přesně v částkách, jaké „zadotuje“ stát. Z hlediska výnosu větší obnosy nemají význam. Ty je lepší odložit například na termínovaný vklad, kde je úročení vyšší.

Úvěr je dnes již standardně využívanou součástí stavebního spoření a díky o něco snazší dosažitelnosti oproti hypotéce jeho obliba vzrůstá. Úvěry ke stavebnímu spoření můžeme rozdělit do dvou základních skupin.

Tu první tvoří takzvané překlenovací úvěry. V závislosti na podmínkách konkrétního ústavu na ně můžeme mít nárok prakticky ihned po podpisu smlouvy. Někde na ně budeme muset naspořit alespoň minimální část z naší cílové částky. Každopádně ale na něj budeme mít nárok velmi brzo po podpisu smlouvy. Druhým typem půjčky je klasický úvěr ke stavebnímu spoření. Na ten nám vzniká nárok později, když máme uloženu například polovinu z cílové částky. Hlavním ukazatelem je tu takzvané hodnoticí číslo. To je syntetický index konstruovaný spořitelnami, který zahrnuje jednak výši uložené částky, rychlost spoření, bonitu klienta a podobně. Tento index slouží k posouzení člověka, na základě kterého spořitelna přidělení úvěru povolí či nikoliv.

Výhodou překlenovacího úvěru je jeho rychlá dostupnost. On totiž nebývá nejvýhodnější, a to z jednoho prostého důvodu – na úrocích zaplatíme nemálo. Je tomu tak proto, že tento úvěr vlastně nesplácíme. Úroky tedy plynou po celou dobu přidělení z celé jeho výše. Splatíme ho jednorázově až po přidělení řádného úvěru.

Na ten si budeme muset počkat, respektive už budeme muset mít něco naspořeno. A i když na něj máme ze zákona nárok, je to přece jen nárok nejistý. Legislativa totiž „přikazuje“ spořitelně půjčku účastníkovi stavebního spoření přidělit, jenomže sama zakotvuje institut hodnoticího čísla. A způsob jeho výpočtu je věcí ústavu, nikoliv litery zákona... Prověření bonity klienta přitom bude takřka stejně přísné jako u hypotéky. U vyšších částek se navíc nevyhneme zástavě, nemovitost budeme muset vinkulovat ve prospěch spořitelny.

Zmíníme ještě jeden fakt, který nám může uspořit peníze. A jsou jím paradoxně úroky. Ty samozřejmě zaplatit musíme, podle zákona si ale úroky z úvěru ke stavebnímu spoření můžeme odečítat z daní, resp. o ně navyšovat základ daně. Podobně to funguje i u hypotéky. Další výhodou tohoto typu úvěru je, že drtivá většina spořitelen neúčtuje nic za jejich předčasné splacení.

Chcete se znát o stavebním spoření více? Dozvědět se další tipy, jak se nenapálit? Celý článek je dostupný všem předplatitelům časopisu TEST na www.dtest.cz!