Článek
Dnešní uspěchaná doba je náročná. Je plná vysokých nároků, které ženy nutí kloubit mateřství s budováním kariéry, platit hypotéky. Partneři, kteří se honí za úspěchy a financemi, nemají čas pomáhat v domácnosti a s dětmi... Ano, je těžké se vypořádat se stresem.
Jak se pozná stres?
Tělo i mysl reagují na vzniklou zátěž. Jak? Mezi tělesné příznaky stresu nejčastěji patří únava, bolesti hlavy, migrény, nadměrné pocení, častá potřeba močení, bolest za krkem či v zádech, bušení srdce, zažívací potíže, svalové křeče nebo okusování nehtů. Duševní symptomy na sebe také nenechají dlouho čekat. Velmi častá je podrážděnost, ale i pocity napětí, tlaku, smutku či deprese, neschopnost soustředit se, problémy se spánkem, ztráta zájmu o sex i o koníčky, výbuchy zlosti i nenadálé záchvaty sebelítosti, v neposlední řadě hrozí riziko podléhání špatným návykům, jakými jsou kouření, užívání léků, pití alkoholu, přejídání se a podobně.
I stres se boduje!
Psychiatři T. H. Holmes a R. H. Rahe něco takového tušili už dávno, a proto se rozhodli popsat čtyřicet tři podnětů, které působí různě intenzivní stresovou zátěž. Každé situaci je tak přidělen určitý počet bodů odpovídající stresu, jaký pravděpodobně vyvolá. Každý si tak může spočítat svůj stresový předpoklad. Stačí jen sečíst body u jednotlivých situací, které se vám přihodily za poslední rok. V případě vícenásobného výskytu událostí se bodové hodnocení násobí počtem výskytů a celkové dosažené skóre se sečte.
Psycholožka: Tabulka je obecně platná!
„Tato tabulka byla vytvořena v 60. letech 20. století, což už je dosti dávno. Nicméně důležitost některých stresových událostí je stále univerzální: úmrtí v rodině vždy výrazně zasáhne celé blízké okolí,“ vysvětluje psycholožka Kristina Březinová. „Jiné oblasti ale dnes už mají úplně jinou důležitost. Pracovní oblast na důležitosti posílila, mnohem častěji se také mění profesní dráha. V 60. letech představovaly konflikty s nadřízeným malou zátěž, dnes pro člověka, který tráví v práci například 10 hodin denně, může představovat nepředstavitelný problém,“ vysvětluje Březinová.
Jak moc vás ovlivňují změny v zaměstnání?Foto: Thinkstock
Zatížení se mění s náročností doby
Snad i proto byla v roce 1985 škála stresového zatížení revidována americkým výzkumníkem Kennethem P. De Meusem. Najednou například právě konflikt se šéfem získal 100% nárůst důležitosti.
„Mnohem výrazněji také posílila v důležitosti smrt jiného příslušníka rodiny než manžela. Můžeme spekulovat o tom, že kvůli častým rozvodům jsou dnes vazby v rodině různorodé a někdo může mít i pevnější vztah s jiným příslušníkem rodiny. Naopak závažnost rozvodu poklesla. Zásadně vzrostla důležitost i smrti blízkého přítele. Stejně tak poklesl i stresový faktor svatby,“ objasňuje psycholožka Březinová, která uvádí, že jinak je tabulka víceméně obecně platná, protože vychází z širokého vzorku obyvatel.
Ale k samotnému výpočtu. Jak jste na tom právě vy? Zamyslete se nad událostmi posledních dvanácti měsíců a sečtěte si příslušné body!
Výsledek: Za relativně bezrizikové skóre se považuje pásmo do 150 bodů, v pásmu 150–200 bodů již může dojít k psychosomatickému onemocnění u asi 40 % osob, v pásmu 200–299 u 50 % osob a konečně v pásmu nad 300 bodů až u 80 % osob.
Jak se se stresem vypořádat?
Vyšly vám alarmující hodnoty? Pak pozor na svůj životní styl! Stres může dokonce působit mnohem hůře a více devastujícím způsobem než nezdravá strava nebo nedostatek pohybu! Existuje univerzální recept, jak na něj vyzrát?
Schopnost zachovat si klidnou a pozitivní mysl je uváděna jako jedna z příčin dlouhověkosti. Při velké stresové zátěži se rozhodně vyplatí hledat oporu ve svém okolí, najít si čas na relaxaci, uvolnění, ale i změnit své myšlení, snažit se vidět věci pokud možno z nadhledu,“ uzavírá psycholožka Kristina Březinová. V případě akutního stresu vyhledejte včas odborníka!
Tak co? Jak dopadl stresový výpočet vám? Procházíte složitým obdobím, nebo si události za poslední rok tolik nepřipouštíte a jste v pohodě?
