Téma týdne: (Ne)věřím seznamkám!

„V žádném případě v tom nebylo zoufalství. Spíš nějaký druh naděje. Anebo zvědavost,“ vypráví Naďa, jedna z mnoha žen, které hledají partnera. „Po internetu se mi zdál fajn. Měl podobné názory a v mnoha věcech jsme si rozuměli. Vydržela jsem si s ním povídat na chatu i několik hodin. Pak přišel ten nápad se sejít osobně. Stalo se. Do kavárny dorazil suchar bez vtipu a vychování. Působil hrubě, arogantně a povýšeně. Vůbec neodpovídal tomu, co o sobě na internetu psal! Byly to samé lži! Ptala jsem se sama sebe, jak jsem se mohla tak snadno napálit? Po rozhovoru s kamarádkou mi svitlo. Pan milý zlatý komunikativní ze mne, důvěřivky, vždycky jako první dostal informace, které potřeboval, aby mi zahrál do noty. Mně pak připadalo, že jsme si podobní,“ ťuká si prsty na čelo Naďa. Vzdala to při prvním neúspěchu? Vůbec ne!

První negativní zkušenost ji neodradila, a tak si podala inzerát do klasického tištěného média, i když, jak sama říká, už nečekala, že by se mohl objevit nějaký princ podle jejích představ. „Starší generace má k internetu přece jen dál,“ pokračuje ve vyprávění asistentka realitní kanceláře. „Snad i proto, pro větší důvěryhodnost, zkusila jsem štěstí v novinách. Na první domluvenou schůzku pán nepřišel, ta druhá byla sice příjemná, ale zase jsem se dotyčného ctitele pro změnu nemohla zbavit. Už seznamkám fakt nevěřím. Jsou jen pro zbabělce, kteří si neumějí najít partnera jinou cestou,“ míní Naďa.

Jenže výjimky, které díky nim potkaly své štěstí, existují. A mezi ně patří i Martina. „Měla jsem vytvořený profil na jednom komunitním portálu, a když jsem se rozešla s přítelem, zaregistrovala jsem se ještě do seznamky s tím, že hledám kamarády pro volné chvíle na chození do kina nebo sport,“ svěřuje se se svým receptem na seznámení Martina.

„V hromadě pozvání na schůzky kvůli sexu a několika neosobních oslovení se jednoho dne objevil vzkaz naprosto odlišný od těch ostatních. Byl vtipně napsaný, originální, slušný, ale zároveň trochu provokativní. Měla jsem z něj dobrý pocit, a tak jsem zareagovala. Nic lepšího mě potkat nemohlo! Po dvou měsících povídání přes síť jsme si dali rande u večeře. Světe, div se. Nikdy bych tomu nevěřila, ale zamilovala jsem snad na první pohled. A to nejkrásnější, čím se dá láska potvrdit, mě zanedlouho čeká: budu se vdávat,“ zasněně vzdychá zamilovaná Martina. „Na seznamky já prostě věřím,“ vzkazuje všem skeptikům a nedůvěřivcům. „Musí se jen pečlivě hledat,“ dodává nakonec.

Jste jako Martina? Věříte, že se dá na internetu nebo přes seznamky najít láska? Zažila jste touto cestou příběh jako z románu, nebo už nikdy nezkusíte podat si inzerát kvůli špatným zkušenostem? Napište nám na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun!