Hlavní obsah

Toužíte po pěstování vlastní zeleniny, ale nemáte kde? Hledejte komunitní zahrady

Foto: profimedia

Bydlíte ve městě a vlastní zahrádka je pro vás nedostižná? Spojte se s ostatními zájemci a na společném prostoru pěstujte třeba zeleninu

Lidé na venkově většinou mají svou zahrádku, obyvatelé měst jsou na tom hůře. Pokud si přesto chcete vypěstovat aspoň trochu zeleniny, a u bytu není ani balkon, najděte si komunitní zahradu. Nebo ji založte.

Článek

Městské zahradničení baví stále více lidí. Pro někoho může jít o pokus stát se pěstitelem, byť žádné zkušenosti nemá, jiný rád přiloží ruku k dílu, aby se zpravidla opuštěné místo proměnilo v ráj zeleně, další si cení navázání nových sousedských vztahů, trávení volného času v partě lidí, kterou něco spojuje… Hlavní však je, že i když vám žádný pozemek neříká „pane“, můžete se díky komunitním zahradám realizovat.

Když jste akční

Vyhlédněte si v místě bydliště nevyužitý prostor; může jím být kus půdy stejně jako betonový plácek, optimálně oplocený a se zdrojem vody. Pak se zkuste domluvit s majitelem (zpravidla jde o městskou část, případně soukromého majitele) na podmínkách pronájmu nebo pátrejte dál. „Zelenat se mohou i střechy domů, stěny dvorků či rohy ulic. Ploch k zahradničení je nespočet a jediným omezením je vaše představivost,“ uvádí Barbora Čapková ze společnosti Husqvarna.

Když budete mít místo, na jeho nájem a provoz lze rovněž využít různé granty, například na oživení veřejného prostoru. Systém fungování komunitní zahrady je třeba vytvořit předem. Vždy je lepší spojit své síly s podobně smýšlejícími lidmi, rozdělit si zodpovědnost a mít zastupitelnost.

Foto: Zahrada Liberec

Takhle vypadal prostor budoucí komunitní zahrady v Liberci, než se poprvé „koplo“. Letos se chystá na svou třetí sezonu

Když se raději „vezete“

Jestli nechcete, aby vám utekla letošní pěstitelská sezona, zapojte se do už existující komunitní zahrady. Každá se řídí určitými pravidly. Obecně se tento typ kultivace pozemku dělí na ty, kde buď máte vymezený kousek svého místa a sami pěstujete, co chcete, nebo pěstujete na jednom místě společně – dělíte se jak o práci, tak o výsledky svého snažení.

Někdy se oba modely kombinují. Aby se tu nenudily ani děti, mnohde se jim vyhrazuje třeba pískoviště nebo jiný prostor na hraní, může jím být i jejich vlastní záhonek.

Poplatek za pronájem plochy, užívání vody, nářadí a další služby se pohybuje spíše v řádech stokorun, třeba 1000 korun, ročně.

Foto: První plzeňská komunitní zahrada

Komunitní zahrada v Plzni má k dispozici asi 1200 m^2 . Pozemek je upravený jak na záhony pro jednotlivce, tak i pro společné pěstování

V čem pěstovat?

Kde je půda vhodná pro pěstování, tam se rozdělí na záhonky, a kde není nebo úplně chybí, využívají se různé pěstební nádoby, například velké pytle postavené na paletách, takzvané vyvýšené záhonky – dřevěné boxy (ale i ty se dají stlouct z palet a vyplnit netkanou textilií, pak zeminou), vysloužilé bedny, velké proutěné koše… Na co pozor? „Dbejte na pravidelnou zálivku, protože zemina v nádobách vysychá rychleji než půda na záhoncích,“ připomíná Barbora Čapková.

Jako doplněk do míst, která je také skvělé využít, ale na záhonek ani velký pytel už není prostor, můžete našikmo postavit palety nebo si pořídit hotový set palet s nádobami. Ještě se neobejdete bez šikovného zahradnického náčiní a samozřejmě sazenic, případně semínek.

Foto: archiv společnosti

Vyvýšené dřevěné záhony se dají vyrobit například z palet, nebo si lze koupit už hotové. Tyhle vyrábí integrační dílna obecně prospěšné společnosti Kokoza. Rozměry 120 x 80 cm nebo 100 x 100 cm, výška 25 či 50 cm, cena od 3000 Kč

S kým byste si troufli na založení komunitní zahrady?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek