Učte děti toleranci hrou

Časopis Uzlíček

Odmalička se dětem snažíme vštěpovat základní pravidla slušného chování. „Pěkně popros!", „Poděkuj!", „Pozdrav!", „Jak řekneš?"... a tak pořád dokola. Podporujeme v nich růst zdravého sebevědomí, učíme je základům respektu a vzájemné toleranci. Mnohdy si ale ani neuvědomujeme, že některá témata, která považujeme za „problémy dospělých", se mohou týkat také dětí, které sotva začaly navštěvovat mateřskou školku. Tak třeba, vědělo by vaše dítě, jak se bránit šikaně? A jak dětem vysvětlit, že koktání, šilhání, tělesné postižení nebo jiná barva pleti jsou odlišnosti, kterým se neposmívá?

Ideální pomůcka proti šikaně

Zvládnout se to dá pomocí edukativních her. Ideální pomůckou nejen pro vychovatele, ale zejména pro nás, rodiče, je nová společenská hra Taťány le Moigne nazvaná „Vadí? Nevadí! aneb Nejsme všichni stejní". Je to již třetí hra této autorky, která se při tvorbě nechává inspirovat svým synem Andreasem.

Hra, která je určena dětem od čtyř let, vám pomůže seznámit děti zábavnou formou se skutečností, že nezáleží na tom, jak vypadáme, jakou řečí mluvíme či odkud jsme, ale hlavně a především na tom, jací jsme. Hra „Vadí? Nevadí!" ukazuje na mnoha konkrétních příkladech, proč je důležitá vzájemná tolerance a respekt k odlišnostem nejrůznějšího druhu - kulturním, jazykovým, rasovým, fyzickým, sociálním, majetkovým či povahovým. Pochopení této skutečnosti, a to již v útlém věku, pomáhá eliminovat jev, který je bohužel v naší společnosti, a v dětském světě obzvláště, stále přítomný, a tím je šikana.

Hra „Vadí? Nevadí!" je o dětech, které se odlišují, protože koktají, nosí rovnátka, píší levou rukou, jsou z rodin s různým finančním zázemím, jsou tělesně postižené, neslyší, špatně se učí, nesportují, nosí brýle, nejedí maso, mají dva tatínky nebo naopak žádného, bydlí v dětském domově, jsou z jiné kultury či mluví jiným jazykem... Zkrátka jsou jiné. Děti by měly vědět, že tyto rozdíly nejsou důvodem k tomu, abychom se takovým dětem posmívali, ubližovali jim nebo se jich stranili.

Novou hru Taťány le Moigne testovala řada rodičů, pedagogů i dětí. Ve velké míře přispěli k jejímu obsahu také odborní pracovníci spolupracující s Nadací Terezy Maxové, která se osobně stala kmotrou hry „Vadí? Nevadí!". Nová hra by tak měla přiblížit řadu situací, které jsou běžnou součástí života dětí ve školkách či školách, nebo naopak situací, se kterými se děti ještě nesetkaly, ale měly by na ně být připravené. „Na jedné straně se snažíme děti slušně vychovat, na druhé straně je nezbytné, aby dokázaly v dnešní společnosti, která má často ke slušnosti daleko, přežít. Soubor her z cyklu 4bambini se snaží přispět k tomu, aby z dnešních dětí vyrostli slušní, citliví a tolerantní lidé, zkrátka abychom ve společnosti zaměřené na výkon nezapomněli na to, že jsou i jiné velmi důležité hodnoty, které je třeba u dětí pěstovat od nejútlejšího věku," říká autorka her Taťána le Moigne.

Časopis Uzlíček červen 2007