Článek
I obyčejný piškotový koláč promazaný marmeládou můžete změnit v honosný moučník, pokud ho krásně nazdobíte. Ovšem ne každému byla dána potřebná zručnost, aby to dokázal. Pak se vyplatí sáhnout po zajímavé formě, která to obstará za vás – a pokud zruční jste, pak využijte benefitů, které přinesly moderní materiály. Poradíme, jaké vybrat!
Při výběru vhodné formy se ale nedívejte jen na její tvar. Zajímat by vás měl i materiál, z něhož je vyrobená. Právě ten jí dá mnohé výhody – anebo i nevýhody. Měli byste je dopředu znát, aby byla vaše volba správná, protože právě na tom sejde, jak se pečení podaří a jak náročná bude údržba.
Silikonové formy
Jestli vám jde o to, aby se koláč vždy dobře vyklopil a nepřichytával se, aniž byste museli formu vymazávat, vysypávat nebo vykládat pečicím papírem, sáhněte po silikonu. Hlavně v případě, že chcete formu s členitým tvarem, který má hodně záhybů a ozdob. Oceníte to, že se po použití jen vypláchnou a otřou, nic se na ně nepřichytí. Skvělé je, že jsou velmi skladné, můžete je v podstatě „zmačkat“. Záběr použití zvětšuje i fakt, že většinou zvládnou teploty od -60 po 230 °C. „Po upečení nevyklápějte koláč hned, počkejte až lehce zchladne,“ radí František Černý, ředitel firmy Dedra.
Nevýhodou je, že se musíte naučit s nimi zacházet, hlavně když je naplníte těstem a přenášíte – právě proto mají některé přídavný pevný kruh či okraj, který manipulaci usnadňuje. „Pro všechna těsta, která se lepí, jsou tyto formy nejlepší, ale silikon není dobrý tepelný vodič, takže se v něm těsto peče déle a výrazného zezlátnutí se nedočkáte,“ říká Kateřina Václavková z e-shopu Biano. Na trhu jsou profi silikonové formy s obsahem kovového prachu, které tento nedostatek eliminují.
Hliněné, keramické a skleněné formy
Dáváme je všechny do jednoho „pytle“, protože jsou na tom s údržbou i vlastnostmi podobně. Absorbují teplo a to pak uvolňují postupně, čili koláče jsou nadýchané, propečené a zlatavé, ale na druhé straně je potřeba hlídat, abyste jejich obsah nespálili. Jsou také citlivé na náhlou změnu teplot, mohly by prasknout. Do trouby je dávejte vždy na mřížku. Jako nevýhodu lze posuzovat i to, že se musíte víc snažit při jejich vymazávání, ale i následném mytí, zvlášť pokud mají složitější tvary. Ovšem zas jsou většinou krásné – nejen tvarem, který předají koláči, ale i samy o sobě. Hliněné a keramické formy, většinou ty po babičce, se tedy stávají i dekorací kuchyně, čili je nemusíte schovávat, spíš vystavit.
Kovové formy
Kovové formy – ať z hliníku, nerezu nebo dalších materiálů, už mají většinou nepřilnavou povrchovou úpravu. „Výhodou je, že nemusíte čekat na vychladnutí bábovky nebo koláče, vyklopíte je snadno hned. Formu pak stačí jen omýt trochou vody se saponátem. Nádobí s keramickým nepřilnavým povrchem do myčky nesmí – ale ani to není potřeba,“ radí František Černý.
Kov dobře vede teplo, čili obsah se dobře propeče. „Pokud se bojíte připálení, volte formy se světlejším povrchem z kovu nebo smaltu, pečený pokrm v nich rovnoměrněji zlátne,“ dodává Kateřina Václavková.
Velkým průlomem byla potom teflonová forma na pečení. Jejím největším plusem je nepřilnavý povrch. Díky tomu se nemusí vymazávat a pokrmy z nich jsou méně mastné a kalorické. Dobré jsou i formy hliníkové, které dobře vedou teplo a pokrmy z nich jsou rovnoměrně propečené.
Jakou formu na pečení máte nejraději vy? Napište nám!