Vlk smrkl, zmrzl, zmlkl aneb Proč i ve vyšším věku cvičit jazykolamy?

Nejznámějším řečníkem starověku byl dozajista Demosthenes. Odmalička drmolil a šišlal, ale nekonečnou pílí vybrousil svou mluvu téměř k dokonalosti. Nemusíte jako on trénovat s oblázky v puse. Jestli ale cítíte byť jen drobnou nedostatečnost ve výslovnosti, pravidelně si opakujte slovní spojení či krátké věty, které se obtížně vyslovují – tedy jazykolamy.

Vyberte si ty, které jsou zaměřeny na hlásky, jež vám dělají problémy, a opakujte je několikrát nahlas co nejčastěji, nejlépe denně. Soustředění a trpělivost přinesou ovoce. Ostatně na těchto doporučeních stojí i logopedická péče ve specializovaných poradnách – z odborných kruhů, tedy od logopedů a pedagogů, také pochází většina jazykolamů. Některé jsou však dílem lidové tvořivosti.

Většina lidí problém nemá, ale občasné potrápení mluvicího aparátu prospěje i jim: procvičí paměť, rozhýbe ústa a pobaví. To vše pak oceníte při učení či již aktivním používání cizí řeči.

Už ze samotného slova „jazykolam“ je jasné, že jde o lehkou nadsázku, a většinou se také při jeho přeříkávání pěkně zasmějete. Chcete-li se pomocí artikulačních říkanek rozmluvit třeba před veřejným vystoupením, pak dodržte pár pravidel. Začněte číst větu pomalu, ujistěte se, že vyslovujete začátek a konec každého slova zřetelně, postupně zrychlujte a stále se soustřeďte na jasnou výslovnost. Máte-li po ruce zrcadlo, dobře uvidíte, co dělají rty či jazyk při tvorbě určitých hlásek.

Vyslovení jednotlivých slov jazykolamu není nic složitého – vtip je v jejich spojení. Často se objevují slova bez samohlásek: staré dobré Strč prst skrz krk má méně známou verzi Pudl prdl pudr. Asi jste si toto slovní spojení přečetli jen potichu a nepřijde vám na něm nic složitého. Ovšem jen co se budete snažit vyslovit ho polohlasem, pochopíte, jaká je to fuška.

Lidé, kteří ráčkují, se asi těmto větám raději vyhnou... Vy ostatní si můžete otestovat své mluvicí schopnosti na větě Pro pokrok prokuristy Proroka po kroku pokrop Prokopa. Podobně funguje i Revolverem provrtal leporelo. Traduje se, že věta Roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus potrápila kdysi jednu televizní hlasatelku natolik, až se z ní stal osvědčený jazykolam.

Někdy není třeba vymýšlet zvláštní spojení slov. Stačí jen vybrat ta opravdu dlouhá, poskládat je vhodně za sebe a na zlomení jazyka je zaděláno. Zkuste říci: Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora, či nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora nebo Na anesteziologicko-resuscitačním oddělení resuscituje anesteziolog. Pro skutečné výslovnostní ekvilibristy jsou výzvou slova jako nejneospravedlňovávatelnějšími, nejvyrukavičkovanější nebo nejzdevětadevadesáteronásobitelnějšími.

Možná trošku jednodušší verzí je věta Nejkulaťoulinkatější kulička se kutálela po nejkulaťoulinkatější kuličce, případně trochu bizarní Ten můj Popokatepetl je ze všech Popokatepetlů ten nejpopokatepetlovanější Popokatepetl.

Pravým opakem uměle protažených výrazů jsou obyčejná slova jako dolar, libra, rubl. Zkuste si je v tomto pořadí říci třikrát po sobě rychle... Podobně těžké to je, když Dalajláma v lomu láme slámu nebo Ve spíži špíz spí. Méně známým jazykolamem je věta Treska tleskla Terce, Terka tleskla tresce nebo Brzy prsty scvrnkly hrst zrn scvrklých, naopak velmi známé je Nenaolejuje-li mě Julie, nenaolejuji já ji.

Sdružení některých hlásek je zaručené: třeba Královna Klára hrála na klavír anebo Klotyldo, kloktej koktejl – neklej a kloktej, podobně jako Od poklopu ku poklopu kyklop kouli koulí. Poslední písmeno naší abecedy se zdá výslovnostně jednoduché, ale opak může být pravdou. Zkuste vyslovit rychle věty typu: Žížala žužlá žoužel v louži anebo Zaželezilo-li se železo, či nezaželezilo-li se železo, případně Zalyžařivší si lyžař potkal nezalyžařivší si lyžařku.

Čeština nabízí i nespočet slovních spojení tvořených jen souhláskami. O prstu v krku už řeč byla, ale co takové prohlášení: Plch zdrhl skrz drn, prv zhltl hrst zrn nebo Vlk smrkl, zmrzl, zmlkl.

Tak, co zlomili jste si jazyk nebo dobře zasmáli?