Žádné kafe, ale perníčky a vývar aneb Triky, jak vyzrát nad mrazem

Z teplot pod nulou se někteří radují s vidinou bruslení na rybníku, ale přiznejme si to, pro většinu je to spíš otrava, naštěstí poslední léta ne tak častá. Navíc existuje spousta „přírodních“ cest, jak bojovat s drkotajícími zuby a husí kůží.

První, co vás napadne, je teplé oblečení. Nemá smysl rozebírat klady termoprádla, spíš uveďme na pravou míru mýtus, podle kterého nezakrytou hlavou odchází až polovina tělesného tepla. Není to tak docela pravda. Hlava je proporčně desetiprocentní částí těla, čemuž odpovídají i tepelné ztráty, pokud nemáte čepici.

Dalším mýtem, který může být nebezpečný, je rada dát si panáka na zahřátí. Alkohol sice v krátkodobém horizontu tělo prohřeje (roztáhne cévy), ale jakmile se po čase vstřebá, je vám pocitově ještě větší zima. Dochází totiž k dehydrataci, čímž se sníží průtok krevního oběhu a prvním znamením jsou studené končetiny. Celkově výraznější pocit chladu se dostaví hned vzápětí, kdy dojde ke zpomalení funkce vnitřních orgánů. Obecně platí, že dodržování příjmu tekutin není důležité jen v horkých letních dnech, ale i v těch chladných, kdy se vlivem dehydratace trápíte se suchou kůží, popraskanými rty, nedostatkem energie či nespavostí.

Podobný efekt má i pití kafe. I když je teplé a máte pocit, že vás zahřeje, po příchodu z mrazivé procházky si radši dejte teplý, mírně oslazený čaj nebo mléko s medem. Mnohem lépe se tak nastartuje váš metabolismus. Jakmile budete lépe spalovat, bude vám vnitřně tepleji. Věčné bojovníky s váhou pak potěší fakt, že jim hubnutí půjde snáze. Ano, je to paradox zimy. I když jíte kaloričtější jídla, tělo vystavované chladu je rychleji vstřebává, aby se zahřálo. Příkladem jsou zástupci severských národů, kteří v Evropě rozhodně nepatří mezi proslulé tlouštíky.

V zásadě se stačí inspirovat zimní stravou předků. K dispozici byly jen luštěniny, různá semena a ořechy, obiloviny, brambory a ze zeleniny především ta kořenová a tykve. Veškerá jídla by měla být tepelně upravená, takže pokud jste ještě nepolevili s povánoční dietou a k obědu si „ordinujete“ salát, v chladných dnech raději sáhněte po bramboračce s houbami nebo jakékoli polévce.

Vzpomeňte si, jak vám babička kladla na srdce, že nejlepší na zahřátí a proti bacilům je silná kuřecí polévka. A světe, div se, vědecké výzkumy to potvrzují. Studie provedená na univerzitě v americké Nebrasce uvádí, že poctivý masový vývar, v němž se vařilo dost zeleniny, vykazuje nezanedbatelné protizánětlivé vlastnosti.

Kromě teplých jídel sáhněte i po potravinách, které mají schopnost vnitřně rozehřívat. Patří mezi ně skořice, zázvor, anýz, kardamom. Je vám tato kombinace nějaká povědomá? Ano, jde o základ perníkového koření. Vždyť ne nadarmo právě perníčky jsou atributem Vánoc a chladného období roku.

Dále pak zapojte do stravy černý pepř, kurkumu a samozřejmě i sušené nebo čerstvé chilli papričky díky obsaženému kapsaicinu. Vyhněte se naopak potravinám, které mají schopnost organismus ochlazovat, jako je syrová zelenina a ovoce, které se podávají nejčastěji vychlazené, tedy například mango, papája nebo meloun. Samozřejmostí je vynechání ledu v nápojích.

Nemůžeme vynechat ani pohyb. Lyžování a bruslení k zimě patří, stejně jako delší procházky přírodou. Pro protažení zvolte jógové zahřívací pozice ve stoje s rukama nahoře nebo v záklonu. Máte-li možnost vyrazit na masáž, určitě toho využijte a zvolte relaxační verzi se zapojením esenciálních olejů, jako je mandarinka nebo levandule. Podobně hladivou službu vám ostatně udělá i domácí koupel s vonnými přísadami. Bude se vám po ní dobře spát, což by vám také mělo dodat ztracenou energii.

Máte rádi mrazivé počasí, nebo spíš trpíte?