Článek
Z pětice mužů, kteří stáli u zrodu populárního muzikálu, však může jeho třicetiny slavit pouze představitel upírského knížete Daniel Hůlka. Hudební skladatel Karel Svoboda (†68), autor libreta Zdeněk Borovec (†69), režisér Jozef Bednárik (†65) i duchovní otec celého projektu choreograf Richard Hes (†50) už jsou několik let po smrti.
Sám Oskar Hes, který má s Draculou spojené dětství, mluví dokonce o jakémsi prokletí, které se nad muzikálem vznáší. Právě odchod jeho otce Richarda, který zemřel na rakovinu slinivky, byl obzvlášť předčasný a překvapivý, podobně jako dobrovolná smrt Karla Svobody.
Všichni Draculovi stvořitelé jsou po smrti
Představitel titulní role Daniel Hůlka je ohledně Draculova prokletí mírnější. „Neviděl bych to tak černě už proto, že je to muzikál, který má takový úspěch a skvělé přijetí u diváků. Jde z něj spousta pozitivní energie,“ řekl nám představitel upírského knížete.
Jedním dechem se však svěřil, že sám pár černých historek spojených s tímto titulem skutečně zažil: „Abych pravdu řekl, bylo to hodně osobní, takže se mi o tom nechce mluvit. Ale mám i jednu lehčí věc. Když jsme před těmi třiceti lety hráli v Kongresovém centru generálku, létal tam u stropu netopýr. Dodnes nevíme, jestli ho tam z legrace někdo vypustil, nebo tam prostě přebýval, ale měli jsme celkem jasno v tom, že se na nás přišel podívat sám kníže Vlad.“
A i sám zpěvák se během své muzikálové kariéry potýkal s velkými zdravotními i psychickými problémy, které v roce 2012 vyústily v akutní zánět slinivky, z něhož vyvázl jen tak tak. „Je fakt, že musím mít ne jednoho, ale několik andělů strážných, aby všechny ty moje eskapády zvládli. Některé zdravotní záležitosti byly opravdu fatální. Ale beru to tak, že dokud na světě k něčemu budu, není důvod, abych umíral,“ říká Daniel Hůlka.
Přišel a odpálil mikrofon
Daniel Hůlka, ač do té doby neznámý pěvec ústecké opery, se stal pro zmíněnou čtveřici tvůrců jednoznačnou volbou. Titulní role byla přitom ta poslední, kterou se v muzikálu podařilo obsadit, a zpěvák ji získal až na dodatečném konkurzu, jehož se účastnil sám.
„Může za to můj kamarád a spolužák z konzervatoře Lubo Fric, který Beďovi (Jozef Bednárik) ukázal moji fotku a on si vzpomněl, že mě viděl na jednom předzpívání v Národním divadle, a trval na tom, abych přijel,“ vzpomíná Daniel Hůlka. Na konkurzu se uvedl tím, že hned při zvukové zkoušce odpálil svým operním barytonem mikrofon. „Já do té doby zpíval jenom v opeře, bez mikrofonu, takže zvukař mě tehdy hrozně seřval. A když v mikrofonu vyměnil membránu, nařídil mi, abych stál dva metry od něj.“
O obsazení tak bylo jasno téměř okamžitě. Svou démonickou vizáží, podpořenou dlouhými vlasy, černým oblečením a dlouhým černým pláštěm, na první pohled okouzlil i duchovního otce celého projektu Richarda Hese. „Až po roce mi Ríša přiznal, že když mě na konkurzu poprvé uviděl, byl nadšený a říkal si, kéž bych uměl aspoň malinko zpívat,“ směje se dnes muzikálový Dracula.
V pětapadesáti se vrátil k opeře
V příštích měsících se však Daniel Hůlka chystá dát si s upírským hrdinou pauzu. Po dlouhém snažení se totiž podařilo znovu vzkřísit další muzikálový hit zmíněných tvůrců Hrabě Monte Cristo, jehož obnovená premiéra se chystá na letošní prosinec. Vedle toho se navíc po třiceti letech na muzikálové scéně vrátil ke svým uměleckým kořenům – k opeře.
„Sliboval jsem si to celý život a všichni si nad tím ťukali na čelo. V padesáti jsem se konečně odhodlal a začal chodit k učiteli zpěvu Vlado Chmelovi. Trvalo to pět let, kdy jsem k němu chodil třikrát týdně, a dokázal jsem to jen díky jeho trpělivosti a genialitě, s jakou je schopen učit starou pěveckou techniku belcanto. Za Kecala, kterého dnes zpívám v Prodané nevěstě, mě pochválili i ti nejdrsnější kritici, kteří na nikom nenechají nit suchou. To pro mě bylo velkým zadostiučiněním,“ uvedl na závěr našeho rozhovoru zpěvák.












